Informace - Bulletin - Bulletin 2011/5 - Co navrhuje nový občanský zákoník? - OSPZV

Ministerstvo spravedlnosti připravilo a vládě předložilo návrh nového občanského zákoníku. Občanský zákoník je natolik vážná a důležitá právní norma, že mu budeme věnovat pozornost určitě ještě mnohokrát. Zatím se seznámíme s přístupy k jeho zpracování a předmětem úpravy, tak jak je prezentuje Ministerstvo spravedlnosti.

Smyslem návrhu občanského zákoníku je kodifikovat soukromé právo v České republice. Účelem je, až na výjimky, upravit veškeré soukromoprávní vztahy v jednom kodexu. Návrh nového zákoníku klade důraz na české demokratické právní tradice, i na principy a standardy soukromého práva v Evropě. Základním obecným ideovým zdrojem rekodifikace je vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa z r. 1937, který nebyl jako zákon přijat kvůli událostem následujícím po mnichovské dohodě. Důvodem je především to, že tento vládní návrh sledoval modernizační revizi rakouského Obecného zákoníku občanského z r. 1811 v jeho konfrontaci s novějšími evropskými zákoníky, zejména německým a švýcarským.

Návrh nového občanského zákoníku však hledal inspiraci i v současných aplikovaných zahraničních úpravách, a to především v zákoníku německém, švýcarském, rakouském, italském a nizozemském.

Hlavní zásady kodifikace jsou především následující:

Vypracovat kodexy vycházející z respektu ke středoevropskému právnímu myšlení.
Vytvořit zákoník srovnávající se s evropskou právní a kulturní konvencí.
Rozejít se s myšlenkovým světem socialistického práva.

Návrh nového občanského zákoníku obsahuje 3028 paragrafů. Návrh nově přejímá celou řadu pravidel upravených v jiných zákonech a tyto zákony navrhuje zrušit. Ne všechna pravidla obsažená ve zvláštních zákonech jsou však přijímána bez dalšího. Nový kodex se je snaží přizpůsobit moderním potřebám. Další snahou je upravit nebo zpřesnit některá pravidla, která současné soukromé právo neřeší, případně je upravuje velmi stroze, a pro praxi jsou tato pravidla potřebná.

Kodex je rozvržen do pěti částí. Podle legislativních zvyklostí se jednotlivé části zákonů dělí na hlavy, díly a oddíly. Pro lepší přehlednost kodexu byla přijata zásada, že jeden paragraf má obsahovat nanejvýš dva odstavce a že jeden odstavec paragrafu má obsahovat nanejvýš dvě věty. Ne vždy se danou zásadu však podařilo dodržet. Příbuzné nebo tematicky spjaté instituty jsou řazeny od jednodušších ke složitějším a od obecných ke zvláštním. Osnova se snaží o terminologickou jednotnost. Užívá tedy co možná pro stejné pojmy stejná slova a pro různé pojmy slova různá.

Výběr některých ustanovení nového občanského zákoníku:

Obecné principy:

sjednocení veškerého soukromého práva – zahrnuje majetkové, rodinné a smluvní právo;
do zákoníku budou spadat nyní samostatné zákony: o rodině, o pojistné smlouvě, o sdružování občanů, o nadacích a nadačních fondech, o vlastnictví bytů a další;
posílení svobody lidí při tvorbě jejich právního postavení, respektování vůle člověka;
posílení ochrany slabší strany;
důraz na veřejný pořádek a dobré mravy.

Obecná část:

ruší se možnost zbavit člověka způsobilosti k právním úkonům, zavádí se omezení svéprávnosti : Omezit člověka ve svéprávnosti bude moci soud jen v jeho zájmu, bude zároveň muset uvést, v jakém rozsahu. Pokud to nebude zcela nezbytné, bude muset zvolit mírnější postup, tedy zajistit podporu při rozhodování či zastoupení členem domácnosti. Zavádí se předběžné prohlášení, kterým může člověk rozhodnout, kdo a jak za něj bude rozhodovat v případě ztráty způsobilosti;
stanoví se alespoň minimální standardy pro zakládající listiny právnických osob, zákoník také přinese jejich výčet. Norma bude řešit situace, kdy se společnost přestěhuje z cizího státu do Česka a naopak;
mezi věci budou zahrnuty i věci nehmotné, se kterými lze obchodovat – tedy například informace, licence či pohledávky;
zvíře nebude věc.

(Při záchraně zvířete bude mít nově jeho život přednost před majetkem, dnes totiž člověk nesmí při záchraně způsobit větší škodu – třeba rozbití okénka u luxusního auta – než jakou má zvíře cenu.)

Rodinné právo:

nejpodstatnější změny se týkají osvojení: Bude možné si osvojit i zletilou osobu;
u náhradního mateřství bude výslovně zákonem řečeno, že druhá žena má právo si dítě osvojit;

(Neplodné páry – dárci embrya – si budou moci osvojit dítě donošené náhradní matkou, která je přímou příbuznou. Poprvé tak bude náhradní mateřství legální. Dnes je to totiž zakázané, a pokud by to bylo za úplatu, i trestné.)

bude možné uzavřít dohodu o odděleném majetku, v takovém případě norma posiluje ochranu ekonomicky slabšího manžela;
zavádí se institut rodinného závodu, který řeší situace, ve kterých rodina pracuje pro jednoho z členů;
plnoletí už v 16 letech;

(Plnoletým se může stát už 16letý, který soud přesvědčí, že má zajištěný příjem a má kde bydlet. Volit, řídit auto nebo kupovat alkohol nebude smět ani tak. Dnes je možné zplnoletit jen kvůli uzavření manželství.)

vrací se institut výminku;

(Rodiče, kteří přenechají dům svým dětem, si mohou vymínit doživotní bydlení plus další úsluhy. Získají jistotu, že o ně bude postaráno a neskončí třeba v domově důchodců.)

pro popření otcovství se prodlouží lhůta;

(Manžel bude moci do šesti měsíců od té doby, kdy pojal pochybnosti, popřít své otcovství. Nejdéle to ale bude možné do 3 let od narození dítěte. Pro otce z nesezdaných párů zůstane zachována půlroční lhůta.)

definice rodiny, manželství a rozvodu zůstává v podstatě stejná jako dnes.

Věcné právo:

řeší každodenní problémy, jako jsou společné ploty a zdi, stavby zasahující malou částí do cizího pozemku či nezbytné cesty – v těchto případech je vlastnické právo omezeno právy sousedskými;
vlastník pozemku bude mít nově možnost vymoci si k němu přístup i v případě, že na něm nestojí stavba;
pozemek a nemovitost nebudou moci patřit dvěma rozdílným lidem;
v případě, že skončí něčí věc na cizím pozemku, bude muset vlastník pozemku věc vrátit nebo umožnit majiteli věci si pro ni dojít;
majitel zvířete si pro něj bude moci dojít na sousedův pozemek, bude mu však muset uhradit případnou škodu, kterou mu zvíře způsobilo;
v případě, že si někdo koupí kradenou věc v dobré víře, zůstane mu. Původnímu majiteli bude muset nahradit škodu člověk, který kradenou věc prodal.

Dědické právo:

zákoník posiluje vůli zůstavitele, dává mu větší volnost rozhodování o svém majetku;
okruh dědiců se rozšiřuje ze čtyř kategorií na šest – nově budou moci dědit i prarodiče zemřelého nebo jeho sestřenice a bratranci. Majetek tak bude moci spíše zůstat v soukromých rukou, než aby propadl státu;
stát bude také dědicem, což ošetří situace, kdy bez příbuzných a jiných dědiců zemře člověk s majetkem v zahraničí;
bude možné uzavřít dědickou smlouvu. Dva lidé se budou moci dohodnout, že po sobě budou dědit. Dohoda může vypadat i tak, že jeden člověk odkáže pozůstalost druhému. Může to udělat bezúplatně, ale i za majetkový prospěch, který mu dědic musí poskytnout ještě za života;
člověk si bude moci určit, kdo bude dědit v případě, že povolaný dědic zemře dříve než on. Bude také moci rozhodnout, na koho majetek přejde po smrti dědice;
zůstavitel bude moci připojit k závěti podmínky, například si bude moci určit, jakým způsobem bude dědic s odkázaným majetkem nakládat. Do doložky bude moci také vepsat, že má pro něj dědic něco vykonat. Umírající však nemůže nutit dědice, aby se například stal členem nějaké politické strany, opustil zaměstnání nebo vstoupil do manželství;
zavádí se odkaz: tedy možnost vyjmout z dědictví jednotlivé věci a odkázat je jiným lidem;
vydědění bude snazší;

(Závěť má přednost před děděním ze zákona. Posílí se tak vůle toho, kdo odkazuje. Poslední vůli bude možné pronést na smrtelné posteli – stačí k tomu dva svědci. Nově bude možné zříci se dědictví např. ve prospěch sourozence ještě za života rodičů. Kdo se postará o starého příbuzného, bude moci chtít větší podíl z dědictví.)

dědit se budou všechny dluhy.

(Ti, kteří dědictví přijmou, se nově zavazují platit dluhy zemřelého v plné výši. Dosud to bylo jen do výše dědictví.)

Smlouvy a závazky:

smluvní strany se budou moci dohodnout na čemkoliv, pokud to neodporuje zákonům, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku;
ruší se absolutní neplatnost smlouvy: Soud nebude moci zrušit smlouvu, protože jí nerozumí, zůstane v platnosti, pokud jí rozumí obě strany. Zároveň nebude moci zrušit smlouvu z formálních důvodů (například pokud budou chybět podpisy), pokud oběma stranám vyhovuje;
smlouvy nebudou muset být vždy písemné;
kupní smlouvy nebo smlouvy o dílo mají získat jednotnou podobu bez ohledu na to, zda smluvní vztah mezi sebou uzavírají podnikatelé nebo fyzické osoby;
upřednostňuje se náhrada škody uvedením do předchozího stavu oproti náhradě v penězích;
při odškodňování újmy na zdraví se ruší tabulky, které doposud určovaly výši odškodného za usmrcení nebo zmrzačení člověka. Podle navrhovatelů to tak umožní soudcům odškodňovat oběti a jejich příbuzné ve větší výši;
zavádí se odškodnění za ztrátu radosti z dovolené. Cestovní kanceláře budou muset klientovi zaplatit v případě, že nedodrží slíbené podmínky zájezdu;
bude možné žádat výrazně vyšší odškodnění za poškození či zničení věci, která má pro majitele citovou či jinou hodnotu.

Bydlení, nájmy:

u vlastníků bytů bude posílen důraz na spoluvlastnictví domu;
posílí se práva vlastníků bytů, například se budou moci dozvědět jména ostatních majitelů bytových jednotek;
bude možné uzavřít nájem na dobu určitou i neurčitou;
pokud si bude člověk pronajímat nebytový prostor k bydlení (a bude to uvedeno ve smlouvě), budou se na něj vztahovat práva nájemníka bytu;
nájemce bude moci chovat v bytu zvíře, bude mít možnost tam mít i sídlo podnikání;
bude možné převést nájem na dědice;
vypovědět člověka z nájmu ihned bude možné v případě, že alespoň tři měsíce neplatí nájem, když užívá byt k jinému než sjednanému účelu, nebo když výrazně poškozuje byt;
nájmy jsou již částečně upraveny novelou ministerstva pro místní rozvoj.

Zdraví:

za smrt i úraz bude možné obdržet vyšší odškodné;

(Zákoník ruší pevné tabulky, které doposud určovaly výši odškodného za usmrcení nebo zmrzačení člověka. Dnes pozůstalí mohou za smrt blízkého dostat maximálně 240 tisíc Kč.)

zavádí se povinnost vyjádření souhlasu s lékařským zákrokem;

(Lékař bude muset před každým, i banálním zákrokem vysvětlit, co bude dělat, a pacient pak dá, nebo nedá souhlas. U zákroků s trvalými následky to musí být písemně. Souhlas se bude vyžadovat i při tetování či piercingu.)

pacient bude mít právo na důstojnost;

(Např. u choulostivého zákroku nesmí být zbytečně lidé ze zdravotnického personálu. Člověk si také bude moci vymínit, že nechce být pitván, a bude si smět určit, jaký chce pohřeb.)

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti

ÚV OSPZV-ASO ČR 27.3.2012

OS pracovníků zemědělství a výživy - ASO ČR

Nabídka

CO NAVRHUJE NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK?