Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 30.05.2017
  • Autor: ZS ČR

V dnešním článku se zaměřím na skončení pracovního poměru v době pracovní neschopnosti. Při skončení pracovního poměru v době pracovní neschopnosti je rozhodné, kdo návrh na skončení podává.

Pokud dává výpověď zaměstnanec, pak není na překážku, že je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným. Pracovní poměr na základě výpovědi zaměstnance skončí uplynutím výpovědní doby i v případě, že pracovní neschopnost zaměstnance bude v té době ještě trvat.  

Jiná je situace, pokud chce pracovní poměr ukončit zaměstnavatel. Zaměstnanec je proti skončení pracovního poměru v době pracovní neschopnosti v některých případech chráněn. Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek.

Zákaz výpovědi se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci:

  1. a) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. a) a b) ZP; to neplatí v případě organizačních změn uvedených v § 52 písm. b) ZP, jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána,
  2. b) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. b ZP); to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, nebo zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
  3. c) z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou; byla-li dána zaměstnankyni nebo zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské dovolené (rodičovské dovolené) tak, že by výpovědní doba uplynula v době této mateřské dovolené (rodičovské dovolené), skončí výpovědní doba současně s mateřskou dovolenou (rodičovskou dovolenou),
  4. d) pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [§ 52 písm. g)] nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]; to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.“

Dohodu o skončení pracovního poměru lze uzavřít kdykoliv tedy i v době, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti a jako den ukončení pracovního poměru lze sjednat den, kdy pracovní neschopnost zaměstnance trvá.

Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou skončí ve sjednané době i v případě, že je zaměstnanec v této době i po jejím uplynutí v dočasné pracovní neschopnosti. Před skončením pracovního poměru uplynutím sjednané doby v době dočasné pracovní neschopnosti není zaměstnanec nijak chráněn.

Pokud bude pracovní neschopnost vzniklá za trvání pracovního poměru pokračovat i po jeho skončení, nemá to vliv na výplatu dávek nemocenského pojištění, které pojištěnci náleží od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti, případně do uplynutí zákonem stanovené podpůrčí doby, pokud by uplynula dříve.

Zaměstnanci v pracovněprávním vztahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, náleží od 4. pracovního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti po pracovní dny až do 14. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy podle § 192 odst. 1 zákoníku práce.

Náhrada mzdy a tedy i náhrada mzdy podle § 192 odst. 1 zákoníku práce v době prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti představuje náhradu ušlého výdělku a může tedy náležet jen za dobu, za kterou by jinak zaměstnanci náležel výdělek (mzda). Z uvedeného vyplývá, že náleží pouze v době trvání pracovního poměru. Pokud v době skončení pracovního poměru trvá dočasná pracovní neschopnost  méně než 14 dnů, není nárok na nemocenské, ale zanikne i nárok na náhradu mzdy podle § 192 odst. 1 zákoníku práce

Zaměstnanec je povinen předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a dále též potvrzení o době jejího trvání (lidově se potvrzení o době trvání pracovní neschopnosti říká lístek na peníze). Nárok na nemocenské zaměstnanec podle § 109 odst. 3 shora uvedeného zákona uplatňuje svým podpisem na těchto dokladech a jejich předkládáním zaměstnavateli, případně bývalému zaměstnavateli, pokud jeho pracovní poměr v době trvání pracovní neschopnosti skončil.

Zaměstnavatel je povinen uvedené doklady zasílat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která podle § 110 odst. 5 shora uvedeného zákona provádí výplatu nemocenských dávek na účet zaměstnance, který zaměstnanec uvedl na dokladu, kterým uplatňuje nárok na nemocenské. Pokud zaměstnanec neuvedl číslo účtu, ale požádal o výplatu v hotovosti, zasílá se mu nemocenské na jeho adresu poštovní poukázkou s tím, že náklady s tím spojené hradí zaměstnanec.