Kolem novely zákona o potravinách, a především kolem povinných kvót, se strhla mediální bouře. Většina komentátorů se nicméně soustředila na nevhodnost řešení, nikoliv na podstatu problému. Objevila se celá řada textů upozorňující na naši „zlobivost“ vůči Bruselu, která vždy zvláštním způsobem zesílí před naším předsednictvím v Radě EU.

Česká národní banka (ČNB) v nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok ho zhoršila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 2,2 procenta, v dalším roce s růstem o 3,8 procenta.

Maloobchodní tržby v České republice kromě prodejů aut loni poprvé od roku 2012 meziročně klesly, a to při očištění o sezonní vlivy o 0,9 procenta a bez očištění o 0,6 procenta. Nejvíce pokles postihl prodejny oděvů a obuvi.

Nezaměstnanost v České republice v lednu stoupla na 4,3 procenta z prosincových čtyř procent. V evidenci úřadů práce bylo 309 tisíc lidí, meziměsíčně o zhruba sedmnáct tisíc více. Zároveň přibylo i volných pracovních míst. K dispozici jich bylo 325 tisíc, tedy téměř o sedm tisícovek více než na konci loňského roku, podle zpravodajství České televize dnes o tom informoval Úřad práce ČR. Podle něho ale v lednu nezaměstnanost roste pravidelně, i bez ohledu na současnou koronavirovou pandemii. Analytici upozorňují, že nezaměstnanost poroste dál.

Evropské regiony se připravují na náročnou transformaci. Výzvou je nejen obnova po pandemii, ale zejména postupný odklon od uhlí a přechod na bezuhlíkovou ekonomiku. A jak Evropská komise deklaruje, nechce nechat nikoho na holičkách. Na transformaci vyčlenila nemalou část nového unijního rozpočtu. Jaké fondy mohou členské země a jejich regiony na transformaci využít? A jak se na proměnu připravují české kraje? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Kateřina Zichová