• Zveřejněno: 30.07.2016
  • Autor: Irma Procházková, Mgr.

Právní osobnost a svéprávnost jsou další instituty, u kterých došlo v souvislosti s přijetím nové úpravy občanského práva ke změně, na kterou považuji za důležité i s odstupem času upozornit.

 V zákoníku práce je nově pouze definice, kdo jsou účastníci základních pracovněprávních vztahů. Je to na jedné straně zaměstnanec (fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce) a na straně druhé zaměstnavatel (osoba, pro kterou se zaměstnanec zavázal závislou práci vykonávat). Ale kdo může být zaměstnanec a zaměstnavatel, tedy kdy má osoba způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům, to říká občanský zákoník.

Právní osobnost  (dříve způsobilost k právům a povinnostem) nebo také právní subjektivita je schopnost být nositelem i vykonavatelem práv a povinností;  u fyzických osob vzniká narozením a zaniká smrtí nebo prohlášením za mrtvého. Jiným způsobem nemůže být nikdo své právní osobnosti zbaven, nelze se jí ani vzdát. 

Svéprávnost  (dříve způsobilost k právním úkonům) je způsobilost právně jednat. Fyzická osoba se plně svéprávnou stává dosažením zletilosti, tj. dosažením osmnáctého roku věku. Před dosažením uvedeného věku lze nabýt svéprávnosti,  buď uzavřením manželství nebo jejím přiznáním. Svéprávnost může přiznat jen soud, a to pouze na návrh, dosáhl-li nezletilý šestnácti let věku, se souhlasem jeho zákonného zástupce (nebo nezletilého, podá-li návrh zákonný zástupce), a pokud se prokáže jeho schopnost samostatně se živit a obstarávat si své záležitosti, případně je-li to z vážných důvodů v jeho zájmu.  

Jednou získané svéprávnosti se nelze nikdy vzdát a nelze jí ani člověka zcela zbavit jen je ji možno soudně omezit. Soud v rozsudku vždy vymezí rozsah omezení a jmenuje opatrovníka. Každé omezení trvá nejdéle tři roky, lze je však opakovaně prodloužit. 

 I nezletilý je způsobilý k právním jednáním, co do povahy přiměřeným rozumově a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Nezletilé osoby tedy nabývají postupně svéprávnosti k jednáním, pro která jsou s ohledem na okolnosti dostatečně vyspělé.

Pokud jde o způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance k právnímu jednání je nově kromě dosažení patnáctého roku věku její podmínkou ukončení školní docházky. Protože to praxi činí problémy, byla navržena novela, která upravuje způsobilost nezletilých k uzavírání pracovněprávních vztahů pouze dosažením patnáctého roku věku. Tato změna zákoníku práce je v legislativním procesu projednávána v rámci novely občanského zákoníku.

Nadále platí, že některé dohody v pracovněprávních vztazích lze sjednat až po dosažení osmnáctého roku věku (dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí).

Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených  právním předpisem.

Pokud jde o způsobilost fyzické osoby být zaměstnavatelem, musí mít nezletilý souhlas zákonného zástupce se samostatným provozováním obchodního závodu či obdobné výdělečné činnosti. K tomuto souhlasu musí být přivolení soudu.  

Právnická osoba má právní osobnost a svéprávnost od okamžiku svého vzniku do okamžiku svého zániku (zejména v souvislosti s jejich zápisem či výmazem ve veřejném rejstříku). Za právnickou osobu musí vždy jednat zástupce, nejčastěji statutární orgán, kterému náleží způsobilost ke všem jednáním, které mu svěřuje nebo zakladatelská listina. Právní jednání vůči zaměstnancům vykonává statutární orgán, v případě kolektivního statutárního orgánu jeho předseda nebo pověřený člen statutárního orgánu.

  • Zdroj: ZS CR