Lesnicko-dřevařská komora ČR s podporou Agrární komory ČR se ztotožňuje s postoji ostatních profesních svazů v ČR a obecně považuje výši plánovaných finančních prostředků v předloženém návrhu Národního plánu obnovy (NPO) pro soukromou sféru za nedostatečnou. Z návrhu vyplývá, že ani čtvrtina prostředků nesměřuje do soukromé sféry, tedy mimo jiné i pro konkrétní podporu subjektů v lesnicko-dřevařském sektoru. U předloženého návrhu chybí dokument postihující jasnou provázanost čerpání prostředků v rámci NPO a ostatních evropských dotací.

Ministerstvo zemědělství (MZe) chce zvýšit plochy zemědělské půdy obhospodařované ekologicky na 22 % z dosavadních přibližně 15 %. Vzrůst by měla i výměra orné půdy v ekologickém zemědělství a spotřeba biopotravin. Tyto cíle stanovil Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021

Zemědělské a potravinářské podniky si ve druhé výzvě programu Agricovid Potravinářství řekly o více než 150 milionů korun. O podporu zažádalo 46 zemědělců a 222 potravinářských firem. Podle informací Agrární komory ČR to sdělil tisková mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dohromady s prvním kolem tak výše žádostí dosahuje více než 220 milionů korun, ministerstvo si vyjednalo třímiliardový výdajový rámec.

Politici dlouho slibovali, že výše průměrného starobního důchodu v Česku by se měla dostat přes hranici 15 000 korun. V letošním 1. čtvrtletí se tak stalo. Ve statistikách se projevuje i výrazně vyšší úmrtnost penzistů na covid.

Podíl nezaměstnaných v Česku v dubnu klesl z březnových 4,2 procenta na 4,1 procenta. Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského prosince, vyplývá z údajů, které, podle zpravodajství České televize, zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti březnu téměř o devět tisíc na 297 876, zatímco počet volných míst stoupl o 4500 na 343 407. Množství míst vzrostlo i ve srovnání s loňským dubnem, a to o více než deset tisíc. Meziročně přibylo skoro 44 tisíc nezaměstnaných.

Obracím se na Vás s dotazem týkajícím se dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Náš zaměstnanec byl v druhé půli ledna uznán práce neschopným z důvodu bolesti zad. U nás pracuje od loňského roku a práci vykonává (s ohledem na epidemiologický stav) výhradně z domova. Zaměstnanec je stále ve stavu práce neschopných, nicméně má od lékaře povolené vycházky 6 hodin denně. Upřímně jsme tím zaskočeni, že není schopen vykonávat práci doma u počítače, ale současně je schopen pobývat na procházkách tolik hodin denně. Také jsme zjistili, že tento zaměstnanec vykonává práci pro jiného zaměstnavatele. Má zaměstnavatel nějaké možnosti obrany či revize rozhodnutí o pracovní neschopnosti? Na koho se můžeme obrátit?