Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 09.05.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zástupci odborů, zaměstnavatelů a vlády ČRi budou dnes odpoledne znovu jednat o zrušení karenční doby. Tripartita by měla diskutovat také o rozpočtové strategii do roku 2021, konvergenčním programu, rozvoji mýtného systému či národním programu reforem. Diskuse se bude podle programu jednání týkat rovněž připravované změny horního zákona, uvádí se v dnešní zprávě ČTK.

O obnovení nemocenské v prvních třech dnech nemoci tripartita jednala už koncem března. Na tom, kolik by nemocní pracovníci měli dostávat, se nedohodla. Ministerstvo práce propočítalo tři varianty. Podle nich by lidé měli v prvních třech dnech od zaměstnavatelů mít náhradu 60, nebo 30 procent základu příjmu. Firmám by za to mohly klesnout odvody. Znovu by si nemocenské pojištění mohli ale začít platit i zaměstnanci.

Odbory podporují vyšší náhrady s co nejmenším dalším zatěžováním pracovníků. Argument odborů, proč požadují zrušení karenční doby, je dám logickou úvahou, že karenční doba je škodlivá v tom smyslu, že po první tři dny pracovní neschopnosti nedostává pracovník náhradu mzdy, přičemž to lidé řeší často tím, že chodí do práce i když jsou nemocní, aby nepřišli o část výdělku. Tím samozřejmě škodí svému zdraví, kdy hrozí nebezpečí zhoršení jejich nemoci a tím i prodloužení doby léčení. Zároveň tím ohrožují i ostatní pracovníky v zaměstnání, kterým potom hrozí, že například v případě chřipky může nemocný pracovník nakazit i ostatní zaměstnance, což ve svých důsledcích znamená další výdaje pro stát.

Zaměstnavatelé by chtěli o zrušení karence jednat až po zavedení e-neschopenek. Ty by podle zákona měly začít fungovat od ledna příštího roku. Podle ministerstva práce a sociálních věcí ale projekt není dobře připravený a není možné ho spustit. Resort proto navrhuje jeho zrušení a přípravu nových elektronických neschopenek, které by měly platit, podle návrhu ministerstva práce, až od ledna 2021.

Tripartitu čeká také jednání o rozpočtové strategii do roku 2021, kterou před týdnem schválila vláda v demisi. Příjmy i výdaje státu by měly růst. V částkách, které připadají školství či sociálním službám, se ale neodráží slibovaný růst výdělků. Současný kabinet vlády ČR v demisi přitom ve svém programu sliboval, že by se plat učitelů měl do příštích voleb výrazněji zvednout. Názor odborů je jednoznačný, učitelům by se mělo výrazněji přidávat na platu.