Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 22.01.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Nad objemem agrárních dotací, způsobem jejich rozdělování i celkovou podobou reformované společné zemědělské politiky stále visí otazník. Jednání nad dílčími složkami probíhala po celý loňský rok a budou pokračovat i letos. Podaří se v tomto roce dosáhnout finální dohody? Komise doufá, že ano, členské státy jsou však opačného názoru. Ve své hodnotící zprávě za rok 2019 a výhledech pro rok 2020 to na svých webových stránkách uvádí server EURACTIV.cz.

Podle informací, které server EURACTIV.cz získal v Bruselu, pokračovala v roce 2019 v Radě Evropy a Evropském parlamentu (EP) jednání nad budoucí podobou společné zemědělské politiky. Hlavní spory se vedou nad výší rozpočtu, respektive objemu dotací pro evropské farmáře. S tím souvisí i mezi českými zemědělci otázky, jako je zastropování přímých plateb, dále redistributivní platba či definice „skutečného zemědělce“. Klíčovou oblastí jsou také environmentální standardy a opatření proti zmírnění klimatických změn (tzv. ekoschémata), precizní zemědělství, vyšší podpora pro citlivé komodity či konvergence přímých plateb.

Konkrétně to znamená udržení současné výše rozpočtu a přímých plateb pro velké i malé farmáře, větší důraz na evironmentální složku či zachování „společné“ zemědělské politiky spolu s širší flexibilitou pro členské státy.

Zpráva EURACTIV.cz dále uvádí, že Česká republika koordinuje své priority s V4, Francií či dalšími zeměmi. ČR je obecně proti zastropování přímých plateb i ekoschémat. Místo toho podporuje zvýšení plateb na první hektary, jak několikrát v průběhu roku zdůraznila na jednáních Rady Evropy. V průběhu roku se také na národní úrovni připravoval strategický plán, který po státech EU požaduje Evropská komise s určením prioritních cílů. Český agrární sektor prosazuje zejména ochranu půdy a krajiny či rovnováhu vztahů v zemědělském a potravinářském sektoru.

Ministři zemědělství členských států opět diskutovali o budoucnosti zemědělství po roce 2020, zejména s ohledem na ochranu klimatu. Česko je environmentálním aspektům budoucí zemědělské politiky EU nakloněno, volá však po vyšším rozpočtu, zjednodušení a flexibilitě.

V červnu se Rada Evropy dohodla na částečném obecném přístupu k budoucímu Evropskému námořnímu a rybářskému fondu na období 2021-2027, který by měl mít jednodušší pravidla a měl by zajistit flexibilitu pro členské státy. Zbývající složky SZP jsou zatím stále otevřené.

Jednání v EP byla přerušena květnovými volbami a nové složení EP i jeho výborů se následně muselo rozhodnout, co udělat s projednanými a ještě nevyřešenými otázkami. Před volbami zemědělský výbor stihl přijmout zprávu, v níž podporuje zastropování dotací na úrovni 100 tisíc eur, tak jak navrhla původně i Evropská komise.

Po dvou a půl letech budou 4 čeští europoslanci v příštím volebním období bránit zájmy národního agrárního sektoru v zemědělském výboru EP. Čeští zemědělci to vítají, zvláště v době klíčových jednání o budoucí SZP po roce 2020, s jejímiž návrhy ne vždy souhlasí.

Na konci října také Evropská komise navrhla, aby se současné programy definované do konce roku 2020 aplikovaly i v roce 2021. Takový postup podpořil už Evropský parlament ve svém stanovisku. Jak informoval server EURACTIV.sk, podle europoslanců i zástupců členských států však může být potřeba mnohem delší odklad, třeba až do roku 2024. Přechodné období je dlouhodobě také v zájmu ČR, která podporuje dvouletý odklad.

Finské předsednictví rovněž na podzim navrhlo zvýšení rozpočtu na druhý pilíř SZP, tj. rozvoj venkova, o 10 miliard eur na 80 miliard eur.

Kromě budoucnosti SZP se v oblasti zemědělství loni řešilo rovněž závadné polské hovězí maso, krize na trhu s cukrem a mlékem, kůrovcová kalamita a boj se suchem, dopad obchodních dohod EU na agrární sektor či zneužívání zemědělských dotací v ČR nebo na Slovensku.

Budoucnost SZP výrazně ovlivní to, kolik na její fungování bude vyčleněno financí. To je zase závislé na tom, jak objemný bude víceletý finanční rámec a jaký podíl zástupci států přiklepnou unijním farmářům.

Ministerstvo zemědělství ČR, stejně tak jako Agrární komora ČR, je připraveno v jednáních nadále prosazovat národní priority, jako jednodušší pravidla, zachování objemu rozpočtu, dobrovolné zastropování, redistributivní platbu, zvýšení plateb na citlivé komodity (ze současných 15 % na 25 % celkové obálky pro přímé platby), precizní zemědělství, agrolesnictví a dvouleté přechodné období.

Podle zprávy serveru EURACTIV.cz není zcela jasné, jaký je vlastně přístup nové Evropské komise k reformě Společné zemědělské politiky. Tomuto tématu se totiž nevěnovala ve svém proslovu před zvolením ani nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a ani nově zvolený komisař pro zemědělství Polák Janusz Wojciechowski, který při svém slyšení v EP zdůraznil pouze snahu o vyrovnání přímých plateb napříč členskými státy.

Zpráva serveru EURACTIV.cz dále uvádí, že Evropská komise navrhuje odložit reformu společné zemědělské politiky do roku 2021 s tím, že podle odborníků je však realistickým scénářem rok 2023 nebo 2024. Zároveň upozorňuje, že zemědělství, a také potravinářství, by ve světle nové Zelené dohody, která je vlajkovou lodí Komise von der Leyenové, mělo být zelenější a udržitelnější s menším užíváním pesticidů, hnojiv a antibiotik. Akční plány, které členské státy měly předložit do ledna 2020, mají být hodnoceny právě podle standardů Zelené dohody.

Jedním z klíčových cílů budoucí SZP by také, podle europoslanců, mělo být nižší užívání pesticidů, které mají negativní vliv na život včel a dalších opylovačů. V prosinci k tomu vyzvali v nezávazné rezoluci Evropskou komisi. Větší úlohu v SZP mají hrát rovněž lesy, což podporuje i ČR.

  • Zdroj: Euractiv.cz