Novela zákoníku práce

Z podnětu ministryně Maláčové proběhla tripartitní jednání na pracovní úrovni k návrhu novely zákoníku práce tak, aby bylo dosaženo shody a sociální partneři alespoň na jednání RHSD potvrdili, že do dojednaného návrhu nebudou v PSP zasahovat. Koaliční rada 29.4.2019 návrh schválila. Obsahem novely tak bude zejména nová úprava dovolené, zpřesnění úpravy přechodu práv a povinností zaměstnavatele z pracovněprávních vztahů včetně pravidel pro výpověď zaměstnance, aplikace zaručené mzdy i na dohody mimo pracovní poměr, změny v doručování,  navázání částky jednorázového odškodnění pozůstalých v případě smrtelného pracovního úrazu zaměstnance na průměrnou mzdu a stanovení tohoto odškodnění na min. 20x násobek průměrné mzdy a  úprava prevence a rehabilitace (využití přebytků pojistného ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání).

Nyní se připravuje dohoda koaličních vládních partnerů a sociálních partnerů potřebnému závazku všech, že nepodpoří žádné pozměňovací návrhy k odsouhlasenému znění novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně. 

Exekuční řád

Ministerstvo spravedlnosti předložilo do legislativní rady vlády (dále jen LRV)  přepracovanou novelu exekučního řádu a občanského soudního řádu, která sice obsahuje náhradu nákladů zaměstnavatelů (50Kč/měsíc/1 zaměstnanec bez ohledu na počet exekucí), ale současně přináší místní příslušnost exekutorů a slučování exekucí. Návrh LRV vrátila 7.2.2019 ministerstvu k dopracování.

Novela antidiskriminačního zákona (ST 424)

Poslanci předložili návrh novely zákona č. 198/2009 Sb., správní řád soudní (dále jen SŘS) a občanský soudní řád (dále jen OSŘ). Novela má zavést oprávnění organizací zřízených za účelem ochrany práv obětí diskriminace podat tzv. veřejnou žalobu v případě možné diskriminace týkající se "většího nebo neurčitého počtu osob" nebo vážně ohrožující veřejný zájem. Výsledkem řízení by bylo určení, zda došlo k diskriminaci, a dále na zákaz pokračování diskriminačního jednání nebo odstranění následků diskriminace. Tyto subjekty mají být podle novely SŘS nově oprávněny podat také žalobu ve veřejném zájmu (nyní ji může podat nejvyšší státní zástupce a veřejný ochránce práv). Navržená novelizace OSŘ pak má v § 133a obrátit důkazní břemeno ve sporech o jednání napadané jako diskriminační v jiných než pracovněprávních oblastech i z jiných než rasových či etnických důvodů. 25.3.2019 skončilo připomínkové řízení pro stanovisko vlády k návrhu, Vláda k návrhu schválila neutrální stanovisko.

Systémová opatření ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice

MPO předložilo do připomínkového řízení materiál Systémová opatření ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice, kterým navrhuje opatření ke snížení administrativní zátěže podnikatelů:

• Ex post RIA neboli následného hodnocení dopadů regulace RIA, v němž by po určitém časovém úseku byly posouzeny skutečné dopady právní úpravy a porovnány s předpoklady v důvodových zprávách
• zavedení konceptu „One-in, minimum One-out“. Opatření, kterým by za jeden nový regulační požadavek zrušen jiný regulační požadavek, lze považovat za vhodný nástroj racionalizace tvorby právních předpisů
• opatření, aby se při implementaci právních předpisů EU do národní legislativy nešlo nad rámec nutného minima daného právem EU, tedy aby byla dodržována zásadu minimalistické implementace (tzv. gold-plating).
• stanovení jednotných dat účinnosti pro právní předpisy s dopadem na podnikatelské prostředí, a to k 1. lednu a k 1. červenci a taktéž návrh na redukci četnosti legislativních změn, s nímž se zároveň v předkládaném materiálu navrhuje stanovení minimální délky legisvakanční doby, a to tři měsíce.

Tato systémová opatření jsou rovněž součástí Plánu systémového snížení administrativní zátěže podnikatelů na období 2019-2022.

Elektronická neschopenka

Odložení právní úpravy plné e-neschopenky z 1.1.2019 na 1.1.2020 vyšlo ve Sbírce zákonů 31.12.2018 jako součást novely z. č. 335/2018 Sb. V Poslanecké sněmovně byly 2 vládní návrhy týkající se úpravy e-neschopenky, konkrétně:

• vládní návrh na zavedení tzv. 1. etapy eNeschopenky (ST 333), s navrženou účinností od 1.7 2019 (tj. stejně jako zrušení karenční doby).  Tato novela měla zavést povinné elektronické hlášení vzniku/zániku DPN lékaři vůči ČSSZ, ponechávala ale zbývající 3 části neschopenky v papírové podobě a ani jinak by administrativně lékařům neulehčila, mj. proto ji opakovaně odmítali a avizovali, že by povinnost elektronického hlášení ignorovali, tj. zaměstnavatelům by při co nejrychlejším zjišťování DPN zaměstnanců stejně nepomohla. Tento návrh prošel 1. čtením, ale dostal se do časového skluzu a dokončení legislativního procesu do 30.6.2019 bylo nereálné. Na jednání  PSP 16.4. byl z původního programu jednání vypuštěn a nepůjde dál.  
• vládní návrh původně na úplné zrušení e-neschopenky (ST 204). Tento návrh prošel 1. čtením už 2.11.2018 a Výbor pro sociální politiku ho projednal 22.11.2018. S ohledem na pomalé projednávání ST 333 bylo do systému vloženo k ST 204 několik komplexních pozměňovacích nárhů, které namísto zrušení obsahují detailní úpravu e-neschopenky; původně předpokládaly dělenou účinnost k 1.7.2019 pro 1.etapu a od 1.1.2020 pro 2. etapu; zatím poslední pozměňovací návrh poslance Sklenáka už obsahuje pouze úpravy plné e-neschopenky od 1.1.2020, tj. včetně neprodlené automatizované informace zaměstnavateli (kompletní informace včetně místa pobytu a vycházek má však být dostupná pouze na on-line dotaz prostřednictvím Portálu ČSSZ). Součástí všech těchto pozměňovacích návrhů je mj. i povinnosti zaměstnavatelů komunikovat s ČSSZ ohledně údajů pro výpočet a výplatu nemocenského pouze elektronicky (s výjimkou objektivních technických důvodů, aktuálně takto komunikuje jen cca 50% zaměstnavatelů).  2. čtení ST 204 proběhlo 16.4.2019, rozhodující bude 3. čtení.