„Zemědělská produkce za rekordní zdražení potravin nemůže,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys Petr Hanka, místopředseda Zelinářské unie Čech a Moravy.

Turbulentní cenový vývoj potravin je téma, které rezonuje ve veřejném prostoru několik měsíců. Ze zdražování potravin se vzájemně obviňují zemědělci, výrobci i obchodníci. Proto také deník Právo uveřejnil na toto téma rozhovor s prezidentem Agrární komory ČR Janem Doležalem pod názvem „Kdo může za drahé potraviny? Zemědělci to nejsou, říká šéf Agrární komory“.

Jídlo dražší než v Německu. Někdo to tu s maržemi přehání. Ale kdo to je? Diskuse prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy, prezidenta Agrární komory Jana Doležala a vrchního ředitele potravinářské sekce ministerstva zemědělství Jindřicha Fialky. Na debatu se můžete podívat zde a její pokračování najdete zde.

Agrární komora České republiky (dále jen „Agrární komora”) si tímto stanoviskem dovoluje reagovat na dosavadní výkladové metodiky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dál jen „ÚOHS”) související s novelou zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”), a to zejména na stanovisko ze dne 4. 1. 2023 publikované na webu ÚOHS pod názvem „K pojetí významné tržní síly” (dále jen „stanovisko”).

 

Chov prasat v Česku patří, podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala, jak ve svém zpravodajství uvedla ČTK a na svých webech také publikovala i Agrární komora ČR (AK ČR), k nejohroženějším oborům živočišné výroby v ČR a pomalu vymírá. Důvodem jsou nízké výkupní ceny jatečných prasat, řekl. Loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesly stavy chovů o 11 procent na 1,329 milionu kusů. Podle Zemědělského svazu ČR se na poklesu chovů výrazně projevil růst cen energií a řada chovatelů stále stojí před rozhodnutím, zda udržovat ztrátové provozy.