Evropská unie začne po letní pauze znovu pracovat na své digitální agendě. Očekávají se nová pravidla pro Google a Facebook, boj proti zneužívání dětí na internetu či lepší podmínky pro sdílení dat v Evropě.

Vyjednávací týmy Evropské unie a Británie mají za sebou další několikadenní blok jednání o podobě budoucích vztahů a ani tentokrát se zřejmě nepřiblížily kompromisu kolem nejožehavějších otázek. Hlavní britský vyjednavač David Frost si v prohlášení stěžoval, že Unie v některých bodech trvá na zachování dosavadního stavu. Jeho protějšek Michel Barnier dokonce vyjádřil pocit, že vyjednávání se tento týden v určitých momentech neposouvalo kupředu, ale vzad.

Vláda během pondělního jednání schválila nový stavební zákon. Nyní poputuje do sněmovny. Opozice přitom ráno vybídla premiéra Andreje Babiše (ANO), aby normu z jednání kabinetu stáhl. Považuje ji za nepřipravenou a nekoncepční. Podle zpravodajství České televize ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) uvedla, že ji vyjádření opozice překvapilo. Její resort je připraven opoziční připomínky vypořádat tak, že vypracuje komplexní pozměňovací návrh.

Odbory požadují pro příští rok navýšení minimální mzdy na 16 tisíc korun, tedy o 1400 korun. Zrušení superhrubé mzdy navrhují odložit kvůli výpadku rozpočtu, místo toho navrhují zvýšení daňového odpočtu. Podle zpravodajství České televize to po pondělním jednání předsedů a předsedkyň svazů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) prohlásil předseda ČMKOS Josef Středula.

Důvěra podnikatelů v českou ekonomiku se v srpnu oproti červenci mírně zvýšila o 0,8 bodu na 85,5 bodu, naopak důvěra spotřebitelů klesla o 1,6 bodu na 94,4 bodu. Vyplývá to z konjukturálního průzkumu, který v pondělí zveřejnil Český statistický úřad, jak ve svém zpravodajství informovala Česká televize. V meziročním srovnání jsou však všechny indikátory důvěry stále nižší, důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření.

Provedení důchodové reformy podmiňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předchozími úpravami daňového systému – zrušením superhrubé mzdy a návratem progrese. Podle ekonoma a spoluzakladatele iniciativy KoroNERV-20 Mojmíra Hampla ale ani jedno není vhodné, obává se, že důsledkem bude ještě vyšší zdanění práce. Shoda na politické scéně není ani ohledně jednorázového příspěvku penzistům. Proti šesti tisícům je i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Uvádí to ve svém zpravodajství Česká televize.