Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 13.09.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Urychlit a zjednodušit boj s kůrovcovou kalamitou má novela lesního zákona, kterou v pátek schválila Poslanecká sněmovna. Norma mimo jiné zavede pravidla pro státní příspěvky na obnovu lesů jejich soukromým vlastníkům. Prostřednictvím mysliveckých úřadů bude stát moci regulovat kvůli obnově lesů počty spárkaté zvěře, která se podílí na likvidaci sazenic nových stromů. Novelu nyní posoudí Senát, uvedly dnes na svém portálu Lidovky.cz.

Při projednávání novely v uplynulých dnech se rozpoutal spor především o roli státu při regulaci přemnožené zvěře. Návrh poslanců TOP 09, Pirátů a ANO počítá s tím, že myslivecké úřady by určovaly plán mysliveckého hospodaření v honitbách místo jejich majitelů a myslivců. Důvodem je snaha omezit počty přemnožené spárkaté zvěře, tedy například jelenů a srnců, která se živí mimo jiné sazenicemi listnatých stromů a jedlí. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) to podpořil s tím, že změny vycházejí z předloňského vládního návrhu. Poslaneckou úpravu již dříve podpořili akademici a ekologové, proti byly Českomoravská myslivecká jednota nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR.

Podle kritiků včetně předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty jsou změny nepromyšlené, byrokratické a omezují práva vlastníků honiteb i myslivců. Zamýšlená povinnost státu zajistit pro každou z 5800 honiteb každých pět let posudek na plánovaný počet odlovené spárkaté zvěře prý znamená náklady ve výši čtvrt miliardy korun.

Novela počítá s tím, že opatření podporující boj s kůrovcem budou moci nově stanovit ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Opatření by měla okamžitou platnost, projednávána by byla následně. Stát by například mohl udělit výjimky pro kácení v nedostatečně vzrostlém lese. Novela rovněž stanoví pravidla pro finanční příspěvky vlastníkům nestátních lesů k řešení dopadů kůrovcové kalamity.

Ministerstvu také vládní novela dává právo udělovat výjimky pro použití sazenic v případě nedostatku vhodného pěstebního materiálu. Žádat o ně bude moci vlastník lesa. Nedostatek materiálu však vždy bude muset doložit Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Ministerstvo má mít podle předlohy také možnost, podobně jako krajské a obecní úřady, opatřením obecné povahy zakázat lidem vstup do lesů kvůli jejich bezpečnosti. Zákaz by mohl platit až tři měsíce a mohl by být ještě prodloužen.

Poslanecká sněmovna se souhlasem ministra zemědělství Miroslava Tomana do zákona vložila zákaz privatizace státních lesů. Netýkalo by se to například směny lesů nebo prodeje ve veřejném zájmu.