Změna v poskytování pracovněprávního poradenství od 1. 1. 2016

Státní úřad inspekce práce informuje veřejnost, že s účinností od 1. 1. 2016 je poskytováno ze strany orgánů inspekce práce základní pracovněprávní poradenství na následujících pracovištích oblastních inspektorátů práce.

Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 20.09.2018
  • Autor: tisková zpráva

Zaměstnanci v Česku nemají extrémně dlouhou pracovní dobu, jak se snaží tvrdit zástupci odborů. Rozdíl mezi průměrnou odpracovanou dobou v Německu a Česku způsobuje různá struktura pracovních úvazků.

Němci v průměru odpracují za rok o 407 hodin méně, ukazují statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj za rok 2016. Pokud se ale srovná skutečně odpracovaná doba na plný úvazek, je obrázek opačný. Za týden loni průměrný Němec odpracoval 40,9 hodiny, zatímco průměrný Čech 40,3 hodiny. Německo se ve skutečné odpracované době na plný úvazek pohybuje nad průměrem Evropské unie (40,3 hodiny), vyplývá ze statistik evropského statistického úřadu Eurostat.

ČMKOS přišla s požadavkem, aby se zákonná pracovní doba zkrátila ze 40 na 37,5 hodiny týdně. „Představa ČMKOS o krácení pracovní doby je nezodpovědná. Na trhu práce chybí 310 tisíc lidí. Zkracovat pracovní dobu, aniž by se to projevilo na mzdách, na to produktivita firem nestačí," říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Pokud se na návrh odborů podíváme perspektivou současného trhu práce, tak kvůli zkrácení pracovní doby by na trhu práce chybělo dalších 40 až 60 tisíc zaměstnanců,“ dodává 1. viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.

Za posledních deset let se odpracovaná doba na plný úvazek zkracuje. Průměrný Čech ve srovnání s rokem 2008 pracuje týdně o dvě hodiny méně, zatímco průměrný Němec na plný úvazek stráví v práci o 1,2 hodiny kratší dobu. Zkracování doby v práci se děje navzdory tomu, že zákonná pracovní doba v Česku zůstává stále stejná. Ukazuje to, že firmy samy už zaměstnancům nabízejí flexibilní pracovní úvazky nebo kratší pracovní dobu, aniž je k tomu zákon nutí.

Rozdíl v celkové průměrné odpracované době za rok mezi Českem a Německem je dán především podílem zkrácených pracovních úvazků. V Německu pracuje na zkrácený úvazek 28,2 procenta zaměstnanců, zatímco v Česku je to jen 7,3 procenta. Od roku 2000 navíc v Německu tento podíl narostl o 9 procentních bodů.

Na zkrácený úvazek průměrný Němec pracoval minulý rok týdně 17 hodin, uvádějí data Eurostatu. V Česku se průměrná délka práce na zkrácený úvazek pohybuje kolem 20 hodin týdně. „Česká ekonomika je postavená na průmyslu, dopravě a stavebnictví, které tvoří asi 42 až 44 procent HDP. V těchto odvětvích se pracuje na směny. Těžko si lze představit, že ve skupině čtyř pracovníků montujících určitý výrobek bude pracovat jeden z nich na šest hodin, aby za něj zbytek převzali kolegové, případně nový pracovník,“ dodává Hanák.

Odbory upozorňují, že v zemích s kratší pracovní dobou mají vyšší produktivitu práce. Navzdory delší průměrné roční pracovní době v Česku ovšem roste produktivita práce rychleji než v Německu. Data Eurostatu uvádějí, že od roku 2000 se hrubý domácí produkt přepočtený na jednu odpracovanou hodinu v Česku zvýšil o 30 procent, zatímco v Německu vzrostl o 14 procent. Za stejnou dobu se průměrná doba v práci Čechům snížila o 15 dnů. V Německu se odpracovaná doba zkrátila o 11 dnů.

Produktivita práce ovšem závisí mnohem více na hodnotě výrobků a služeb, které firmy vyrábějí. Proto je důležité, aby české firmy přecházely na sofistikovanější výrobky a především, aby samy vyráběly více koncových výrobků, za něž si mohou účtovat vyšší cenu.

 

 

  • Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR