Podle aktuálně zveřejněných údajů ČSÚ převýšily dovozy agrárních produktů za 1. pololetí letošního roku jejich vývoz o 27,9 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku jde o meziroční zhoršení o více než 6 miliard korun, tedy prohloubení deficitu o více než 25 %. Dovoz agrárních produktů tak nadále rostl rychleji než jejich vývoz, přestože i export se mírně zvýšil.

Hlavní příčinou záporného salda je trvale vysoký dovoz masa, především vepřového, jehož obchodní deficit tvoří v jednotlivých obdobích až 80 % celkového agrárního deficitu. Vysoké dovozy zaznamenáváme také u hotových potravin a čerstvého ovoce a zeleniny. Naopak k růstu vývozu přispěly mléko nebo živá zvířata.

Import ovoce byl ve sledovaném období vyšší o 2,7 %, což je dáno zejména loňskými mrazy, které zničily více jak 2/3 domácí úrody. Nárůst finanční hodnoty dovozu byl v prvním pololetí zaznamenán také u kakaa a čokolády, což bylo způsobeno hlavně růstem její ceny na světových trzích. Ani jednu z těchto komodit tedy naši zemědělci, potravináři či obchodníci příliš ovlivnit nemohli. Kde ale pokračuje negativní trend, nad kterým bychom se měli zamyslet, je rostoucí vývoz syrového mléka, které je následně zpracováno v zahraničí a zpět se dováží v podobě finálních mléčných výrobků. Největší přidaná hodnota tak zůstává mimo Českou republiku.

Stále se také zhoršuje obchodní deficit u masa, který se v prvním pololetí letošního roku prohloubil o 1,2 mld. Kč a celkově v tomto období dosáhl 18,7 mld. Kč. Nepříznivě se také projevil nižší vývoz obilovin (o 2,7 mld. Kč), který byl ale kompenzován vyšším exportem výrobků z obilovin, tedy produktů s vyšší přidanou hodnotou.

Na predikci výsledku za celý rok 2025 je ještě brzy, nicméně z dat za 1. pololetí vyplývá, že deficit přeshraničních obchodů může na konci roku převýšit částku 50 mld. Kč, což by bylo historické maximum.

Negativní saldo navíc opticky vylepšuje tabák a tabákové výrobky, které statistici také řadí mezi agrární produkty, a kterých se vyvezlo v prvním pololetí o 8,8 mld. Kč více než dovezlo. Bez započítání tabákových výrobků by se tak reálné saldo agrárního zahraničního obchodu na konci roku mohlo přiblížit až k částce 65 mld. Kč.

„České zemědělství a potravinářství ztrácí svou konkurenceschopnost. Závislost na dovozu potravin, které si přitom umíme sami vyrobit, se dál prohlubuje. Přístup našeho státu k zemědělství postrádá dlouhodobou koncepci, poskytuje tomuto strategickému odvětví menší podporu než okolní státy a nedostatečně hájí naše zájmy v Bruselu. Bez zásadní změny tohoto přístupu bude agrární deficit i nadále růst, s negativními dopady na soběstačnost, zaměstnanost i potravinovou bezpečnost,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Saldo agrárního zahraničního obchodu není jen účetní položkou – je to ekonomický seismograf. Data za první pololetí roku 2025 signalizují, že systém je dlouhodobě neudržitelný. Dovozní závislost se prohlubuje a stává se strukturálním rysem českého zemědělství.