Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 16.07.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zdravotnické odbory, tj. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL), společně s Asociací českých a moravských nemocnic, Charitou ČR a Diakonií českobratrské církve evangelické, uspořádali tiskovou konferenci na téma nedostatku potřebných financí pro zajištění následné péče a sociálních služeb.

O vysvětlení složité situace v oblasti následné péče v nemocnicích a zařízeních sociálních služeb a současně i domácí péče, tj. v rodinách pacientů, jsme požádali jednoho z organizátorů této tiskové konference – předsedu Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů MUDr. Martina Engela, který nám řekl, že v průběhu měsíce června Asociace českých a moravských nemocnic spolu s poskytovateli domácí péče odmítli podepsat návrh zdravotních pojišťoven na úhrady v příštím roce, protože by výše těchto úhrad neumožnila poskytování péče ve stávajícím rozsahu.

„V podstatě šlo také o to, že jsme tímto způsobem upozornili naši veřejnost na skutečnost, že na účtech zdravotních pojišťoven v současné době leží zhruba 55 miliard korun s tím, že koncem letošního roku by tato částka měla být ještě vyšší, to je více než 60 miliard korun. Myslíme si totiž, že alespoň část z této sumy peněz, která pochází ze zdravotního pojištění našich občanů, by měla být navrácena do systému českého zdravotnictví bezprostředně. Proto jsme vznesli požadavek, aby 25 miliard korun z účtů zdravotních pojišťoven bylo alokováno do zdravotní péče,“ uvedl k tomu Martin Engel.

Jak dále předseda LOK-SČL vysvětlil, podle požadavku Asociace českých a moravských nemocnic by se měly meziročně zvýšit platby nemocnicím o 12 až 15 % s tím, že v následné péči by se zvýšily úhrady ze zdravotních pojišťoven o 1000 Kč za jeden ošetřovací den. Tento jejich požadavek vzešel z rozsáhlé analýzy nákladových dat z 61 zařízení s téměř 9.000 lůžky, kdy se ukázalo, že zdravotní pojišťovny platí za jeden ošetřovací den cca o 1.000 Kč méně, než jsou nezbytné náklady zařízení následné péče. „Z těchto peněz, které by zdravotní pojišťovny pro příští rok převedly do systému, by se financoval rozvoj nemocnic a zároveň by se realizovalo další potřebné navýšení platů zaměstnanců,“ dodal Martin Engel.

Zvýšit platy a zlepšit pracovní podmínky lékařů v nemocnicích!

V další části našeho rozhovoru jsme se přirozeně dostali i k tématu nedostatku lékařů, zdravotních sester a ostatního zdravotnického, ale i nezdravotnického personálu v nemocnicích. Martin Engel v této souvislosti zdůraznil, že Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů již delší dobu upozorňuje vládu ČR a ministerstvo zdravotnictví na nedostatek lékařů, z nichž mnozí raději odcházejí pracovat do zahraničí, kde mají lepší podmínky pro práci včetně vyšších mezd. „V roce 2011 Lékařský odborový klub podepsal Memorandum o nápravě ve zdravotnictví, kdy jedním z bodů byl požadavek na navýšení základních platů lékařů na 1,5 až trojnásobek průměrného platu v České republice. Mohu říci, že ani po osmi letech nejsme zdaleka u tohoto cíle,“ konstatoval Martin Engel. Zároveň dodal, že deficit, to je rozdíl, činí u mladšího lékaře asi 12.000 Kč měsíčně, zatímco u starších a zkušenějších kolegů jde o 22.000 Kč měsíčně, které jim chybí do dorovnání této tabulky, kterou LOK-SČL tehdy nastínil.

„Z našeho pohledu má český stát vůči lékařům velký dluh a tuto situaci je potřeba také řešit. Víte, je zde jeden problém. Když mladý lékař odejde do zahraničí, tak kvůli nedostatku lékařů, kteří by ho mohli v daném pracovním týmu nahradit, se jeho práce rozdělí mezi ostatní lékaře, kteří vykonávají stejnou práci na daném pracovišti,“ uvedl Martin Engel.

Tisková konference ministra zdravotnictví pobouřila lékaře!

Když jsme spolu s předsedou Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů hovořili o výši platů a mezd lékařů, kteří pracují v nemocnicích, upozornil mne Martin Engel na nedávnou tiskovou konferenci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který během ní prohlásil, že lékaři u nás jsou velmi dobře placeni a současně i zveřejnil tabulková čísla, která toto jeho sdělení české veřejnosti potvrzovala.

Podle názoru členů LOK-SČL smyslem této tiskové konference ministra Adama Vojtěcha bylo ukázat české veřejnosti, že lékaři hodně vydělávají a tímto způsobem chtěl proti lékařům pracujícím v nemocnicích postavit veřejnost. „Zde musím říci, že čísla, která ministr zdravotnictví ukázal, byla zkreslena tím, že v této sumě peněz, jak uváděl, byly zahrnuty platby za obrovské množství přesčasové práce, která je vykonávána protizákonně. Z toho plyne, že základní platy lékařů v nemocnicích jsou výrazně nižší. Pan ministr asi chtěl svými, záměrně zkreslenými údaji, vytvořit obraz toho, jak si naši lékaři žijí na vysoké noze,“ dodal Martin Engel.

Podle předsedy LOK-SČL fakt, že ministr Adam Vojtěch ukázal na to, že lékaři v nemocnicích mají platy, které se blíží k platům lékařů v nemocnicích v sousedním Německu, řadu lékařů v nemocnicích extrémně pobouřilo. Naopak, podle členů LOK-SČL, ministr Adam Vojtěch by měl lékařům, a ostatním zdravotníkům v nemocnicích, poděkovat za jejich těžkou práci, kterou tam vykonávají. „Vždyť právě kvůli jejich pracovnímu nasazení lékařská péče v řadě nemocnic ještě úplně neklekla,“ zdůraznil Martin Engel.

Lékaři v nemocnicích se přirozeně domnívají, že jestliže bude na účtech zdravotních pojišťoven koncem roku předpokládaných zhruba 60 miliard korun, tak by bylo žádoucí, aby necelá polovina této sumy peněz byla převedena do systému zdravotní péče již v příštím roce. Protože peníze, které si takto na svých účtech zdravotní pojišťovny shromažďují, jsou dokonce, z pohledu zdravotnických odborů, shromažďovány i protizákonně, protože ze zákona by měly zdravotní pojišťovny si ponechat jen určitý objem peněz ve formě rezervního fondu, tj. cca 1,5 % peněz.

Nesprávné a nelogické argumenty zdravotních pojišťoven!

Martin Engel v této souvislosti konstatoval, že zdravotní pojišťovny užívají argument, proč tuto sumu shromažďují na svých účtech, že je to vlastně jakási rezerva na horší časy, neboť česká ekonomika, podle vedení těchto zdravotních pojišťoven, nebude růst tak intenzivně, jako tomu bylo dosud.

Podle zdravotnických odborů toto tvrzení vedení zdravotních pojišťoven neobstojí a tyto peníze by měly být naopak rozpuštěny ve zdravotní péči. To je zvláště dnes, kdy chybí peníze v českém zdravotnictví. „My se naopak domníváme, že jde o něco úplně jiného, že je zde skryt určitý záměr, proč se tato suma financí shromažďuje na účtech zdravotních pojišťoven. Jenom pro připomenutí roku 2006, kdy se uvažovalo o privatizaci zdravotních pojišťoven. Tehdy se také na účtech zdravotních pojišťoven shromažďovaly velké sumy peněz. Samozřejmě, že do hlavy vládním činitelům nevidíme, takže neznáme jejich záměry, ale náš názor je, že peníze, vybrané od občanů, kteří si platí zdravotní pojištění, by měly posloužit právě jim, aby tito občané měli zajištěnu nejlepší možnou zdravotní péči. Vždyť právě toto je základní poslání zdravotního pojištění,“ vysvětlil názor či domněnku zdravotnických odborů Martin Engel.

Financování zdravotní péče původně mělo být z více zdrojů!

Podle lékařských odborářů se původně uvažovalo o tom, že financování zdravotní péče mělo být vícezdrojové s tím, že peníze ze zdravotních pojišťoven měly jít na zdravotní péči, zatímco peníze na přístrojové vybavení a stavební investice měly jít z jiných zdrojů. Výsledkem ovšem je, že z finančních účtů zdravotních pojišťoven se nakonec hradí vše. „To je, podle našeho názoru, dále již neúnosné. Zaráží nás fakt, že někteří zaměstnavatelé tvrdí, že je nutné investovat, a to do nových budov, do přístrojového vybavení, ale přitom nechtějí investovat do lidí, což je nejdůležitější faktor nejen ve zdravotnictví,“ dodal Martin Engel. Zároveň konstatoval, že k čemu bude ředitelům nemocnic fakt, že nechají postavit novou budovu nemocnice s drahým přístrojovým vybavením, když v ní nebudou mít zdravotnický personál, když nebudou mít lékaře a zdravotní sestry, ale i třeba personál kuchyně, uklízečky, vrátné apod.

Současně Martin Engel upozornil, že když se rozpadne zdravotní tým, tak ho již často nikdo nedá dohromady. To není otázka jednoho roku takový tým vybudovat, zvláště v situaci, kdy chybí lékaři a v této návaznosti neopomínejme ani zdravotní sestry. V této souvislosti připomněl, že základním úkolem zdravotnictví je léčit pacienty, spoluobčany, a to by si ti, kteří rozhodují o další existenci nemocnic, zejména těch malých, měli, podle Martina Engela, uvědomit!

Zastavit rušení malých nemocnic s jejich převodem na LDN!

V další části našeho rozhovoru jsme se logicky dostali i k nedávné tiskové konferenci, kterou pořádal Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR spolu s Lékařským odborovým klubem – Svazem českých lékařů, která byla věnována otázce postupného rušení akutní péče v malých nemocnicích a jejich převodu na léčebny dlouhodobé péče (LDN).

Podle předsedy LOK-SČL by naše společnost měla udělat vše proto, aby tyto malé nemocnice, které působí v menších městech, a které jsou v naprosté většině v soukromých rukou, zůstaly zachovány, neboť bychom měli umět využít jejich základního poslání, tj. zajištění lékařské zdravotní péče lehčího rázu v daném místě v příslušném regionu. Podle Martina Engela je příkladem takovéto situace je Lužická nemocnice v Rumburku, která jde do insolvence, přičemž občané z města a okolí budou muset dojíždět cca 40 až 50 km do Děčína v Ústeckém kraji či do České Lípy v sousedním Libereckém kraji. „Je pochopitelné, že místní samospráva s tím nesouhlasí a žádá od českého státu řešení této situace,“ dodal Martin Engel.

Předseda LOK-SČL současně uvedl, že příkladem přechodu dobře fungující nemocnice s akutní lékařskou péčí na zařízení LDN, je nemocnice v Sušici, kdy špatné řízení nemocnice a nedostatek lékařského a zdravotnického personálu postupně vedlo k této situaci. „Myslíme si, že není vhodné, aby její pacienti dojížděli s každým zdravotním problémem až do Klatov. Vždyť je to pár desítek kilometrů. Přitom starší občané, kteří své známé v nemocnicích navštěvují, si již v řadě případů rozmyslí jezdit za nimi do Klatov. Přitom mnohdy dobré slovo od kamaráda dotyčnému pacientovi pomůže i při jeho vlastní léčbě. Je přitom ekonomicky nevýhodné zrušit takovou nemocnici, která zajišťuje léčebné a operační výkony lehčího rázu,“ konstatoval Martin Engel.

Podle zdravotnických odborů se kritická situace, pokud jde o postupné rušení akutní lékařské péče, vyvíjí i v Rokycanech. Ve zdejší nemocnici bylo v poslední době zrušeno několik oddělení akutní péče. „Přitom zdejší porodnice byla před několika lety prohlášena jako nejlepší v Plzeňském kraji a nyní zdejší gynekologie slouží jen jeden den v týdnu. Zkrátka, vypadá to na to, že se také nemocnice v Rokycanech může postupně přeměnit na zařízení LDN, což by byla škoda,“ doplnil Martin Engel.

Současně Martin Engel upozornil na nově vznikající situaci nemocnice v Litoměřicích, kterou zatím ještě vlastní město Litoměřice, a které ji však chce prodat do soukromých rukou. Koupit by ji měla společnost Penta, která dosud provozovala nemocnici v Sušici. „Takže podle toho, jak dopadla nemocnice v Sušici, se nejen lékaři a zdravotnický personál, ale rovněž i sami občané Litoměřic ptají, jaká budoucnost čeká jejich nemocnici, když Penta nedokázala sušickou nemocnici udržet nad vodou,“ dodal Martin Engel.

Nesprávné rozhodnutí zastupitelstva Moravskoslezského kraje!

Trochu odlišným příkladem je nemocnice v Orlové, neboť zastupitelstvo Moravskoslezského kraje rozhodlo o tom, že nemocnice bude sloučena s nemocnicí v Karviné, přičemž veškerá akutní péče se přesune včetně doktorů a zdravotních sester do Karviné a v Orlové zůstane zařízení LDN. Přitom do Karviné odešel jen jeden lékař z celého týmu orlovské nemocnice a všichni ostatní odešli jinam, převážně do soukromé praxe. Obdobně jsou na tom i zdravotní sestry. „Zde plně platí skutečnost, že když se rozpadne lékařský zdravotní tým, nikdo jej již nedá dohromady, rozhodně ne v dohledné době,“ zdůraznil Martin Engel!

Problémů s malými nemocnicemi je samozřejmě více. Nedávno zdravotnické odbory řešily také problémy, které se týkaly nemocnice v Sokolově. „V této souvislosti musím zdůraznit, že každá nemocnice má své místo, svůj spád pacientů, kteří tam vyhledávají lékařskou péči, a proto by měla fungovat i nadále, v případě, že je schopná plnit základní kritéria kladená na nemocnice,“ uzavřel náš rozhovor předseda LOK-SČL Martin Engel.