Družstva nejsou pozůstatkem minulosti, ale funkčním a moderním podnikatelským modelem, který odpovídá na klíčové výzvy české společnosti: dostupné bydlení, stabilní zemědělství, potravinovou soběstačnost i zachování služeb na venkově, zajištění zaměstnanosti v regionech a vytváření různorodosti v nabídce výrobků. Na slavnostním setkání v pražském Fantově sále, které proběhlo u příležitosti Mezinárodního roku družstev vyhlášeného OSN, zaznělo jasné sdělení: Je čas na větší spolupráci mezi státem a družstvy a také zvýšenou podporu malého středního podnikání.

Družstva nabízejí státu partnerství. Chceme více než jen symbolickou podporu

Družstevní sektor vyzývá politickou reprezentaci k větší důvěře a spolupráci. „Politici často podporu družstev deklarují, ale potřebujeme ji přeměnit v realitu. Chceme více partnerství mezi veřejným sektorem a družstvy a menší bariéry pro sdružování,“ říká Martin Pýcha, předseda Družstevní asociace ČR a Zemědělského svazu ČR. Podle něho je družstevní model moderní odpovědí na společenskou a ekonomickou polarizaci.

„Cílem družstevnictví není jen vytváření zisku, ale také organizovaná vzájemná pomoc a spolupráce. Velmi dobře družstevnictví funguje například v regionech, kde spolupracují spotřební družstva, které provozují obchody, a zemědělská družstva vyrábějící potraviny. Oba typy družstev pak společně přispívají i k fungování místních komunit,“ dodává Martin Pýcha.

Zemědělství: Od spolupráce k většímu vlivu na trh

Čeští zemědělci se, od 19. století, sdružovali, aby společně nakupovali techniku a prodávali úrodu. Dnes více než 500 zemědělských družstev obhospodařuje podstatnou část půdy a hledá nové cesty k lepším cenám i podílu na zisku.

„Budoucnost vidíme v odbytových družstvech, která posilují vyjednávací pozici farmářů. V Evropě je tento model úspěšný. Největší mlékárny v Dánsku, Německu nebo Francii jsou družstevní – sdružují zemědělce, kteří tak mají přímý vliv na výrobu, kvalitu i zisk,“ říká Martin Lev, předseda Družstevní rady Zemědělského svazu ČR.

V České republice například družstvo MLÉKO.cz úspěšně pomáhá farmářům vyjednat lepší výkupní ceny a investovat do technologií

„Česká odbytová družstva chtějí tuto cestu výrazně následovat, rozhodně nejen v sektoru mléka. Chceme vlastní zpracování, logistiku a v budoucnosti třeba i maloobchod. Stát by měl podporovat sdružování prvovýrobců a vznik družstevních zpracovatelských závodů,“ dodává Martin Lev.

Obchod: Nejmodernější samoobsluhy provozují družstva

Sílu družstevního podnikání demonstrují družstevní obchody COOP, které provozuje Svaz českých a moravských spotřebních družstev (SČMSD). Družstevní obchody dokáží efektivně fungovat v jednom z nejvíce konkurenčních prostředí – maloobchodě s potravinami. COOP, který provozuje celkem 2400 obchodů, je jako jediný z velkých prodejců potravin v českých rukou. Zaměřuje se na české potraviny a venkovské oblasti.

„Klíčové jsou pro nás inovace, a proto jsme jako první v ČR začali provozovat automatizované prodejny 24/7. Díky těmto obchodům nejen zvyšujeme tržby a komfort zákazníků, ale také přesně v duchu družstevnictví přispíváme k zachování venkovských obchodů a tím i místních komunit. Naše vize je změnit obchody COOP v moderní centra služeb,“ říká Pavel Březina, předseda SČMSD.

Bydlení: dostupnější díky družstvům

Rostoucí ceny nemovitostí i nájmů znesnadňují mnoha lidem přístup k vlastnímu bydlení. Družstevní model nabízí funkční a dostupnou alternativu – model neziskového bydlení. Bytová družstva dnes spravují stovky tisíc bytů a podílejí se až 15 % na nové výstavbě ve větších městech. Podpora nové výstavby může probíhat čistě na členské bázi, ale efektivnější je ve spolupráci s veřejným sektorem, a to například formou zvýhodněných úvěrů nebo zapojením obcí. Města a obce mohou poskytnout pozemky, nebo se přímo stát členy družstva, a tím napomoci k řešení bytové nouze ve svých regionech. Aby mohla družstva dlouhodobě fungovat, potřebují férový legislativní rámec. Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) proto navrhuje opatření jako je zákonné zástavní právo k družstevním podílům nebo možnost přednostního uspokojení pohledávek, podobně jako mají společenství vlastníků jednotek.

„Družstevní bydlení má potenciál stát se klíčovou součástí bytové politiky v Česku – přináší dostupnost, stabilitu i odpovědnost. Stačí mu k tomu vytvořit fér a předvídatelné podmínky,“ říká Jan Vysloužil, předseda SČMBD. 

Výroba a zaměstnanost: Práce pro znevýhodněné i rozvoj regionů

„Výrobní družstva pomáhají svým pestrým sortimentem výrobků vytvářet různorodost nabídky na trzích, které jsou přesyceny unifikovanými výrobky nadnárodních společností. Výrazně také přispívají k rozvoji regionů a místní zaměstnanosti,“ říká Leo Doseděl, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev (SČMVD).

Stabilní základna členů a zaměstnanců jim umožňuje flexibilně reagovat na okamžité potřeby trhu. To družstva prokázala například při nedostatku ochranných roušek a dezinfekčních prostředků na začátku pandemie covid-19, kdy chemická a oděvní družstva velmi rychle přeorientovala svoji výrobu a pomohla tak zmírnit krizovou situaci.

Ve spojitosti s výrobními družstvy nelze opominout ani sociální rovinu jejich podnikání, historicky jsou totiž silně spojena se zaměstnáváním zdravotně postižených, kteří tvoří ve významné části družstev více než 50 % zaměstnanců.

„Zaměstnáváme tisíce lidí v regionech a spolupracujeme s místní samosprávou. Investujeme do digitalizace i rozšíření výroby. Družstva dokazují, že lze spojit ekonomický výkon se společenskou odpovědností,“ uvádí Leo Doseděl, předseda SČMVD.

180 let spolupráce a teď je čas na akci!

Družstevnictví v Česku vzniklo už v roce 1847. Přečkalo totalitu i divokou privatizaci. Dnes znovu ukazuje svou sílu – jako stabilní, sociálně odpovědný a ekonomicky funkční model podnikání.

„Budoucnost ekonomiky nebude o individualismu, ale o schopnosti spolupracovat. A právě v tom mají družstva výhodu, na které stavíme a která si zaslouží veřejnou podporu,“ uzavírá David Füllsack, výkonný ředitel Družstevní asociace ČR.

Družstva v datech: Ekonomická síla, která roste

V Česku působí stovky družstev ve všech klíčových sektorech:

• 691 bytových družstev
• 175 výrobních družstev
• 500 zemědělských družstev
• 44 spotřebních družstev

Další vybraná data:

Počet bytů, spravovaných družstvy v Svazu českých a moravských bytových družstev: 620.000

Podíl obhospodařované zemědělské půdy spravované družstvy sdruženými v Zemědělském svazu ČR: 32 %

Počet členů družstev sdružených v Svazu českých a moravských spotřebních družstev: 94.300

Počet zaměstnanců družstev sdružených v Svazu českých a moravských výrobních družstev: 10.700

Celosvětově sdružují družstva přes 1 miliardu členů a přímo zaměstnávají 280 milionů lidí – to je každý desátý pracující na planetě. Věděli jste, že družstevnictví není přežitek socialismu, ale princip s téměř 180letou historií, jehož kolébkou je Velká Británie? Jak uvádí OSN, družstva hrají klíčovou roli v posilování odolnosti komunit a v udržitelném rozvoji. Za českými družstvy stojí kromě ekonomických úspěchů a řešení řady sociálních problémů třeba i stavba Petřínské rozhledny nebo vybudování pražské zoologické zahrady.