Evropská komise dne 2.6.2016 zveřejnila pokyny, jejichž cílem je podpořit spotřebitele, podniky a veřejné orgány, aby se s důvěrou zapojili do ekonomiky sdílení

Tyto nové obchodní modely mohou významně přispět k růstu a tvorbě pracovních míst v Evropské unii, pokud budou podporovány a rozvíjeny zodpovědným způsobem.

Ekonomika sdílení překotně roste. Jelikož vychází z dílny orgánů EU, vnitrostátní a místní orgány na ni reagují směsicí různých regulačních opatření. Tento roztříštěný přístup k novým obchodním modelům má za následek nejistotu pro tradiční hospodářské subjekty, poskytovatele nových služeb i spotřebitele a může brzdit inovace, růst a vytváření pracovních míst. Komise dnes v souladu s tím, co bylo oznámeno ve strategii pro jednotný trh, vydala pokyny pro členské státy, jejichž cílem je zajistit vyvážený rozvoj ekonomiky sdílení.

Jyrki Katainen, místopředseda Evropské komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, k tomu uvedl: „Konkurenceschopné evropské hospodářství vyžaduje inovace v oblasti výrobků i služeb. Další trumf Evropy by mohl vzejít z ekonomiky sdílení. Naší úlohou je podporovat regulační prostředí, které umožní rozvoj nových obchodních modelů a současně zajistí ochranu spotřebitelů a spravedlivé zdanění a podmínky zaměstnávání.“

Elżbieta Bieńkowska, komisařka odpovědná za vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, dodala: „Ekonomika sdílení je příležitostí pro spotřebitele, podnikatele a podniky – této šance je však třeba umět náležitě využít. Umožníme-li, aby byl náš jednotný trh roztříštěn a převládly národní či dokonce místní zájmy, bude to pro Evropu jako celek ke škodě. V současnosti poskytujeme právní vodítka pro veřejné orgány a účastníky trhu, aby mohlo být dosaženo vyváženého a udržitelného rozvoje těchto nových obchodních modelů. Vyzýváme členské státy, aby přezkoumaly své právní předpisy s ohledem na tato vodítka, a jsme připraveni je v tomto procesu podpořit.“

Sdělení „Evropská agenda pro ekonomiku sdílení“ obsahuje pokyny týkající se toho, jak by se stávající právní předpisy EU měly uplatňovat v tomto dynamickém a rychle se rozvíjejícím odvětví, a objasňují hlavní otázky, s nimiž se vypořádávají hospodářské subjekty a orgány veřejné moci. Např.:

• Jaký druh požadavků na přístup na trh lze stanovit? Poskytovatelé služeb by měli být povinni získat obchodní povolení nebo licenci, pouze pokud je to naprosto nezbytné pro splnění příslušných cílů veřejného zájmu. Absolutní zákazy činnosti by měly být pouze krajním opatřením. Na platformy by se neměla vztahovat povolení nebo licence, pokud vystupují pouze jako zprostředkovatelé mezi spotřebiteli a subjekty, které danou službu poskytují (např. dopravní nebo ubytovací služby). Členské státy by rovněž měly rozlišovat mezi jednotlivými občany poskytujícími služby příležitostně a profesionálními poskytovateli služeb, například tím, že stanoví prahové hodnoty založené na úrovni činnosti.
• Kdo je odpovědný v případě vzniku problému? Platformy pro spolupráci mohou být zproštěny odpovědnosti za informace, jež uchovávají jménem subjektů, které služby poskytují. Neměly by však být zproštěny odpovědnosti za jakékoli služby, které samy nabízejí, například platební služby. Komise tyto platformy vyzývá, aby i nadále z vlastní iniciativy potíraly protiprávní obsah šířený on-line a pracovaly na zvýšení důvěry.
• Jak právní předpisy EU na ochranu spotřebitele chrání uživatele? Členské státy by měly zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů před nekalými obchodními praktikami, zároveň by však neměly ukládat nepřiměřené povinnosti soukromým osobám, které poskytují služby pouze příležitostně.
• Kdy existuje pracovněprávní vztah? Pracovní právo spadá převážně do pravomoci členských států, doplňují ho však minimální sociální normy a judikatura EU. Členské státy mohou při rozhodování o tom, zda lze danou osobu považovat za zaměstnance platformy, zohlednit kritéria, jako je vztah podřízenosti vůči platformě, povaha práce a odměňování.
• Jaká daňová pravidla se uplatňují? Poskytovatelé služeb v rámci ekonomiky sdílení a platforem jsou, stejně jako ostatní hospodářské subjekty, povinni platit daně. Příslušné daně zahrnují daně z příjmu fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty. Členské státy se vyzývají, aby dále zjednodušovaly a vyjasňovaly uplatňování daňových pravidel v oblasti ekonomiky sdílení. Platformy ekonomiky sdílení by měly plně spolupracovat s vnitrostátními orgány za účelem zaznamenávání hospodářské činnosti a usnadnění výběru daní.

Sdělení vybízí členské státy EU, aby přezkoumaly a případně revidovaly stávající právní předpisy v souladu s těmito pokyny. Komise bude sledovat rychle se měnící právní prostředí, jakož i hospodářský a podnikatelský rozvoj. Bude sledovat vývoj cen a kvality služeb a identifikuje možné překážky a problémy vyplývající z odlišných vnitrostátních právních předpisů nebo regulačních nedostatků.