Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 10.09.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Cena elektřiny na burze tento týden prolomila rekord. Víc stála naposledy v roce 2008. Můžou za to taky vysoké ceny emisních povolenek. A zdražení se pravděpodobně promítne i do účtů domácností. Podle analytiků, jak uvedla ve svém zpravodajství Česká televize, by jim mohla elektřina zdražit až o pětinu.

„Pakliže se stav na velkoobchodním trhu neotočí, a to já bohužel nečekám, tak spíš si připlatíme dvacet procent na celkové faktuře,“ odhadl analytik a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

A poznají to i lidé, kteří elektřinu na topení a ohřev vody nepoužívají. I běžné spotřebiče totiž v součtu mohou celkovou částku za elektřinu navýšit. K těm s největší spotřebou patří třeba lednice. „Kombinované lednice, které jsou s mrazákem a nemusí už dobře těsnit, jsou 15 až 20 let staré, tam ta spotřeba ročně může stát i 1500 až 2000 korun. Každý milimetr námrazy zvyšuje spotřebu asi o deset procent,“ popsal mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.

A nasčítat se můžou i další malé spotřebiče. Třeba stolní počítač s monitorem stojí skoro 770 korun, sledování televize asi o sto korun míň a vysávání dvakrát do týdne vyjde ročně asi na čtyři stovky. „Konvice patří do každé domácnosti, řekněme, že se používá dvakrát denně, za rok nás to bude stát zhruba pět set,“ sčítá Holubec.

Za posledních pět let se průměrný výdaj domácností za elektřinu pohyboval zhruba od šesti do osmi tisíc korun ročně za jednu dospělou osobu. V roce 2016 zaplatil jeden člen domácnosti v průměru šest tisíc ročně, loni dal za elektrickou energii asi sedm a půl tisíce.

Průměrná měsíční záloha za elektřinu se pak pohybuje mezi tisícem až patnácti sty za celou domácnost. Velkoobchodní ceny elektřiny ale skokově rostou. Jen za poslední tři měsíce se na pražské burze vyšplhala cena za megawatthodinu z červnových 69 eur na nynějších 97 eur. To překonalo 13 let staré maximum. Cenu zvyšují mimo jiné hlavně drahé emisní povolenky.

A mění se i struktura zdrojů elektrické energie. Loni poprvé vyrobily v České republice jaderné elektrárny více elektřiny než hnědouhelné. Mírně také stoupl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, aktuálně je to 13 procent.

Rostoucí ceny zvedají zájem o bydlení s nízkou spotřebou energií. Už loni si lidé nechali postavit kolem šestnácti set takzvaných pasivních domů. Bylo to o třetinu víc než rok předtím. Teď se trend začíná prosazovat i v některých bytových komplexech. 

Majitelé ušetří díky solárním panelům a recyklované vodě. Další možností je svod vody do nádrží ve sklepě, kam stéká z koupelen. Voda se rychle vyčistí a bude se znovu používat v bytech tentokrát na splachování toalet.

Úsporných bytových komplexů je v České republice zatím jen několik desítek. Rodinných domů s nízkou spotřebou energie přibývají každým rokem alespoň stovky.

„Pasivní dům spotřebuje maximálně 20 kilowatthodin na metr čtvereční za rok. Klasická výstavba má náklady asi 100 kWh na metr čtvereční za rok,“ vysvětlil Karel Fronk z České rady pro šetrné budovy, která sdružuje stavebníky a další zájemce o výstavbu s nízkým dopadem na životní prostředí.

Náklady na technologie vyjdou zhruba na milion korun. Majitelům se vrátí za zhruba pět až deset let. „U těchto domů je důležité pro úsporu určitě prosklení, samostatný ohřev teplé vody, rekuperační jednotka větrání domů nebo zateplení domu,“ přiblížila mluvčí firmy Goopan Eva Jelínková, která takové domy staví.

„Před pěti lety se hodně preferovaly elektrické kotle, v dnešní době se už spíš projektují tepelná čerpadla, aby lidé ušetřili,“ přiblížil jednatel Stavitelství Kašpar z Borohrádku Libor Kašpar. Ještě před pěti lety přitom Češi stavěli hlavně standardní domy zásobené plynem a elektřinou. V posledních dvou letech se ale situace prudce mění.

  • Zdroj: Česká televize