Česká republika spolu s dalšími zeměmi EU zápolí s přípravou národního plánu obnovy. Díky němu si můžou země sáhnout na peníze ze záchranného fondu EU. Přípravy plánu ale zatím drhnou.

Národní plán obnovy – dokument, který má Česku odemknout přístup k 180 miliardám korun ze záchranného fondu EU – byl až do nedávna „podpultovým zbožím“. Jeho podobu znali jen ti, kdo se podíleli na jeho přípravě. Do nedávna jej neznali ani čeští poslanci.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které má přípravu investičního plánu na starosti, vyložilo karty na stůl až na konci března, kdy návrh dokumentu zveřejnilo. Z plánu vyplývá, že hlavní kapitolou bude dopravní infrastruktura. Investice však nebudou směřovat do silnic nebo dálnic, ale do železnice, elektromobilů a dobíjecích stanic. Na udržitelnou a bezpečnou dopravu by mělo jít z fondu obnovy zhruba 29 miliard korun.

Dalších 19 miliard korun chce vláda poslat na další kolo tzv. kotlíkových dotací a na zateplování a modernizaci budov, díky kterým by mohlo Česko uspořit energie a emise skleníkových plynů. Na své si přijdou také příznivci obnovitelných zdrojů energie, na jejichž stavbu by mělo putovat 6 miliard.

Právě ekologie a ochrana klimatu mají být podle EU páteří obnovy národních ekonomik.

Druhým pilířem je digitalizace firem, kultury i státní správy, do níž chce vláda investovat 34 miliard korun.

„Digitalizace je jeden z pilířů národního plánu obnovy proto, že napomůže modernizaci ekonomiky a podpoří konkurenceschopnost. Podle příslušného nařízení musí do této oblasti směřovat minimálně 20 procent investic v rámci plánu obnovy. Osobně si umím představit i vyšší podíl,“ uvedl redakci poslanec Evropského parlamentu Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).

Vláda počítá také s investicemi do vzdělávání a rozvoje pracovního trhu. V návrhu je dokonce důchodová reforma, na kterou by mohlo jít 7 miliard korun, či posílení kapacit školek za 3 miliardy korun.

Niedermayer: Budeme mít problém

Zatímco některé kapitoly plánu obnovy jsou detailně rozpracované, u jiných zatím visí otazníky. Již v dubnu by přitom měla česká vláda zaslat Evropské komisi finální dokument ke schválení. Jedině poté bude moci Česko peníze od druhé poloviny roku čerpat.

„Budeme mít problém s tím, aby to Evropská komise a následně Rada schválily,“ myslí si poslanec Evropského parlamentu a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).

Podle Niedermayera je současná verze plánu průchozí jedině v případě, že se Komise rozhodne členským státům plány posvětit bez toho, aby dbala na přísné dodržování předem daných kritérií. Plány totiž měly nastínit nejen projekty, do kterých chtějí členské státy evropské finance investovat, ale také strukturální reformy, s jejichž pomocí se mají národní ekonomiky postavit opět na nohy.

Česko bude čerpat bilion korun

Problém s přípravou plánu obnovy má nejen ČR, ale i další členské státy. Na přípravě plánů pracují od léta 2020, hotovo však zatím nemá ani jeden z nich.

Přestože ČR svůj plán zatím dokončený nemá, Kovařík je v otázce jeho příprav na rozdíl od Niedermayera optimistický. „Česká republika pravidelně konzultuje přípravu plánu s Evropskou komisí, podle toho bych očekával, že jeho finální podoba bude plně odpovídat stanoveným požadavkům,“ dodal europoslanec.

Fond obnovy není jediným zdrojem financí, ze kterého bude Česko v následujících letech čerpat. Evropská unie pošle tuzemsku v následující dekádě zhruba bilion korun. Kromě plánu obnovy proto česká vláda připravuje i čerpání z dalších obálek, jako jsou například strukturální fondy určené na rozvoj českých regionů, případně zemědělské fondy. Od opozičních poslanců však zaznívají kritické komentáře.

„Podtitul by mohl být ‚Jak propálit tisíc miliard a de facto nic nedostat‘. Chybí mi vize, konkrétní cíle a konkrétní nástroje,“ komentoval české přípravy na čerpání peněz Luděk Niedermayer.

https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/eu-ma-nachystane-miliardy-na-obnovu-ekonomiky-stat-ale-nestiha-pripravu-na-cerpani/