Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 14.01.2021
V Bruselu se blíží ke konci legislativní proces, který se týká nových pravidel proti šíření teroristického obsahu na internetu. V pondělí večer s novou legislativou vyslovil souhlas i klíčový výbor pro občanské svobody (LIBE).

Pokud legislativu potvrdí i celý Evropský parlament a Rada, online platformy budou mít povinnost takový závadný obsah odstranit do jedné hodiny od vydání příkazu ze strany příslušných vnitrostátních orgánů.

V případě porušení pravidel má podle znění nařízení každý stát přijmout vlastní systém sankcí, které budou platformám hrozit. Každý stát si přitom sám stanoví, jestli v případě porušení nařízení půjde o odpovědnost správněprávní nebo trestněprávní.

Členské státy by tak měly mít poměrně široký prostor pro uvážení, jak budou případné prohřešky ze strany platforem sankcionovat.

Nařízení ovšem stanoví, že sankce musejí být v každém případě efektivní, proporcionální a odrazující a zároveň jejich výše nesmí přesáhnout 4 % globálního obratu společnosti. Legislativa v čl. 2 odst. 6 nařízení zároveň přináší jednotnou definici „teroristického obsahu“, kterou členské země budou muset respektovat. Půjde například o texty, obrázky, fotografie, audiozáznamy či videa, které „podněcují vybízí nebo přispívají k teroristickým trestným činům“.

Možnost odvolání

Přelomová je ovšem možnost platforem či uživatelů odvolat se proti rozhodnutí národních úřadů o odstranění takového obsahu. O systému takovýchto opravných prostředků rovněž rozhodnou jednotlivé státy. Může se tedy stát, že konečné slovo budou moci mít až vnitrostátní soudy, ke kterým se konkrétní spor může potenciálně dostat.

Pokud vnitrostátní soud dojde k závěru, že daný obsah není protiprávní a nesplňuje definici teroristického obsahu, může rozhodnutí úřadů zrušit a smazaný obsah bude obnoven.

Komise s původním návrhem nařízení o prevenci šíření teroristického obsahu online přišla už v roce 2018. Definitivní shoda nad zněním textu v tzv. trialogu se však našla až na konci loňského roku. Práce na legislativě se na konci roku 2020 zrychlily i kvůli sérii teroristických útoků ve Francii a v Rakousku.

Návrh nařízení má ale i řadu kritiků. Důvodem jsou hlavně obavy ze zneužití příkazů k odstraňování obsahu ze strany států, omezování svobody slova či práva na soukromí. Problémem je podle nich i to, že příslušné úřady budou mít možnost vydat příkaz k odstranění obsahu, který byl nahrán v jiném unijním státě.

Zneužití pro politické účely

Mezi kritiky legislativy patří například evropští Piráti. Stínový zpravodaj návrhu, pirátský europoslanec Patrick Breyer (Greens,EFA), zdůrazňuje mimo jiné možnost zneužití pravidel k politickým účelům.

„Mám obavy ohledně toho, že obsah může být odstraňován napříč unijními státy. Představte si situaci, kdy o odstranění bude rozhodovat nějaká neliberální vláda, jako je třeba ta Orbánova, která má svou vlastní interpretaci toho, co znamená teroristická aktivita,“ uvedl.

„Takové vlády pak mohou nová pravidla zneužít k umlčení politických odpůrců v jiných členských zemích,“ upřesnil.

Breyer předpokládá, že se novými pravidly v blízké budoucnosti budou zaobírat i vnitrostátní soudy.

„Vzhledem k tomu, že evropské soudy pravděpodobně zpochybní legalitu těchto přeshraničních příkazů, nevidím tato nová pravidla jako účinný nástroj pro zastavení šíření teroristického obsahu online,“ dodal.

Nařízení v sobě zahrnuje i řadu výjimek. Jako teroristický, a tudíž nezákonný, by neměl být označen obsah, který slouží ke vzdělávacím, novinářským, uměleckým nebo výzkumným účelům.

Stejně tak platformy nebudou mít povinnost monitorovat obsah nahrávaný na ně jejich uživateli. Jednat tak budou muset až po vydání příkazu ze strany příslušných orgánů. Někteří se ale domnívají, že tento princip „notice and action“ není dostačující a platformy by měly být samy zodpovědné za obsah, který na ně jejich uživatelé nahrávají.

Tyto záruky naopak vyzdvihuje místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti, Greens/EFA).

„Zkoumat nebo psát o terorismu nesmí být znemožněno. Evropský parlament ve své vyjednávací pozici odmítl filtry, které by mazaly obsah a mohly by tak zabránit legitimnímu obsahu v šíření – pouze proto, že stroj to špatně vyhodnotil. Stejně tak jsem se svým kolegou Patrickem Breyerem prosazoval výjimku v případě vzdělávacích, uměleckých nebo novinářských obsahů. Tu se nám podařilo ve vyjednávání zajistit,“ uvedl v jednom ze svých prohlášení.

„Národní vlády však svým postojem ohrožují svobodu nás všech. Podle jejich návrhu by mohly kompetentní autority v libovolné členské zemi přikázat odstranění obsahu. Přitom by neexistovaly dostatečné mechanismy, jak se bránit proti neoprávněným zásahům. Vláda Viktora Orbána by tak například mohla mazat obsah v celé Evropě pouze proto, že považuje kritiku vlády za terorismus,“ dodal.

Finální znění nařízení musí nyní schválit Evropský parlament i vlády členských zemí v Radě. Nyní mají legislativu na stole parlamentní výbory.

Kupříkladu klíčový výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), který má legislativu na starosti, v pondělí večer návrh nařízení podpořil. I proto lze očekávat, že plénum nakonec legislativu schválí.

 
  • Zdroj: Euractiv.cz