Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Český expert na problematiku migrace Vlastimil Veselý, který provozuje webové stránky „Za oponou migrace“ nám poslal zajímavý rozbor současné situace v oblasti migrace v Evropě, ale i v jiných částech světa.
Ve své zprávě uvádí, že, jak v loňském roce předpovídal, v Evropě sílí tlak proti ilegálním migrantům. Ale, podle něho, jsou však dosavadní naprosto nedostatečné, především ve srovnání s opatřeními nové americké vlády.
Nové legislativní kroky navrhla například Francie, Rakousko, o deportacích mluví i labouristická vláda ve Velké Británii. Postup proti ilegální migraci byl i velkým tématem při sestavování nové německé vlády. Problém je ale v tom, že většinou se jen mluví, ale nekoná, zdůraznil Vlastimil Veselý.
Načež dále uvedl, že k těmto tendencím ke zpřísnění opatření k omezení migrace v Evropě, dochází několik dní poté, co Polsko oznámilo deportace migrantů, kteří se dopustili trestného činu. V tomto případě se jednalo o Gruzínce zapojené do činnosti gangů. Deportovat by takto Poláci mohli několik stovek lidí. Polská (liberální!) vláda také dlouhodobě kritizuje unijní migrační pakt, který obsahuje povinné relokace migrantů po celé EU.
Zároveň konstatoval, že v otázce deportací migrantů přitvrdila v minulých týdnech též Francie. Její ministr zahraničí vyzval evropské vlády, aby společně omezily vydávání víz občanům zemí, jejichž vlády nespolupracují při návratech odmítnutých žadatelů o azyl zpět do vlasti. Francouzské ministerstvo vnitra zároveň zveřejnilo statistiky o deportacích za rok 2024, z nichž vyplývá, že počet deportací se za poslední rok zvýšil o 27 % na 22.000.
V Rakousku, kde volby vyhráli pravicoví Svobodní (avšak sestavit koaliční vládu se jim nepodařilo – konstatoval Vlastimil Veselý). Rakouské ministerstvo vnitra oznámilo, že plánuje zrušit uprchlický status 2900 Syřanů v reakci na pád režimu Bašára Asada. Přičemž ministerstvo rovněž plánuje pro Syřany i repatriační program.
Počty deportací stoupají také ve Švédsku, odkud loni deportovali 12.000 lidí. Zároveň na rekordní minimum necelých 10.000 klesl počet žadatelů o azyl. Děje se tak po změně pravidel pro udělování povolení k pobytu či pracovních povolení. Švédská vláda je chce udělovat cizincům, kteří budou pracovat na pozicích s minimálně 80 % mediánové mzdy. Prodloužila se také doba pobytu z 5 na 8 let nutných k získání švédského občanství.
K mírnému přitvrzení došlo i v Británii, kde vláda zveřejnila video označené jako „cesta ilegálního migranta“, v němž ukazuje záběry z repatriačních letů do různých částí světa. Nová labouristická vláda se chlubí, že za půl roku zvládla deportovat na 19.000 ilegálních migrantů. Konzervativní opozice však připomíná, že to je počet podobný tomu za její předchozí vlády, a že většina těchto osob se pro odchod rozhodla dobrovolně. Upozorňuje také, že za stejnou dobu se do Británie dostalo na malých lodích 24.000 migrantů.
Itálie se dohodla s Albánií na umístění detenčních center
Itálii se v dubnu poprvé podařilo poslat zamítnuté žadatele o azyl mimo EU poté, co její první tři pokusy zablokovaly národní i evropské soudy. Průlom nastal až ve chvíli, kdy zařadila Albánii na svůj seznam bezpečných třetích zemí a tamní detenční centra přejmenovala na „repatriační centra“.
Načež vysvětlil, že na základě zásady bezpečné třetí země, která má zabránit přetěžování jednotlivých států azylovými žádostmi, lze žadatele o azyl poslat do jiné země, než ve které původně požádali o ochranu. Podle Paktu EU o migraci a azylu mohou členské státy uzavírat dohody s nečlenskými zeměmi o vyřizování azylových žádostí mimo území EU, což potenciálně zahrnuje i zřízení středisek pro zpracování žádostí o azyl v severní Africe či jinde.
Dánské zkušenosti
Podle Vlastimila Veselého v přístupu k migraci, se evropské praxi vymyká Dánsko, a to z několika důvodů. Především proto, že si vyjednalo při vstupu do EU výjimky, kam spadá zachování vlastní azylové a migrační politiky. Imigraci a integraci přistěhovalců se věnuje samostatné ministerstvo, na rozdíl například od Německa, které na spolkové úrovni takový vládní post nemá. Navíc velká většina dánské politické scény se shoduje na opatřeních, která, v některých zemích Evropy, zastávají spíš strany ostrakizované na pravé části spektra. Přísná regulace přistěhovalectví a tlak na integraci jsou však účinné. Minimálně, ve srovnání s Německem nebo Švédskem, jež se potýkají s neblahými dopady svého benevolentního přístupu.
Zároveň uvedl, že Dánsko se stalo první evropskou zemí, která uprchlíkům ze Sýrie začala vypovídat azylovou ochranu. V březnu 2021 tamní imigrační úřad překvapil utečence z Damašku a okolí, když tyto oblasti označil za bezpečné.
Zákon totiž předepisuje, aby žadatel o dánské občanství, při jeho přebírání, podal ruku zástupci místní správy. Pokud to odmítne, má smůlu, občanství nedostane. Pravidlo míří hlavně na muslimy, kteří odmítají podávat ruku lidem druhého pohlaví. Jiné zákony mají pomoci omezovat uzavřené přistěhovalecké čtvrti ve městech. Úřady zveřejňují seznam sociálně ohrožených oblastí, které podle statistických dat překračují nebo naopak nedosahují stanovenou míru nezaměstnanosti, životní úrovně nebo vzdělání.
Zákon rovněž sleduje se také podíl přistěhovalců z tzv. nezápadních zemí. Pokud jejich počet v ohrožené lokalitě přesáhne 50 %, dostane oblast oficiální status „paralelní společnosti“. Důraz se klade na ovládání a používání dánštiny. Pokud rodiče nenaučí děti dánsky ještě v předškolním věku, musejí předat potomky na 25 hodin týdně k výuce národního jazyka a „dánských hodnot“, jinak mohou přijít o standardní dětské přídavky.
USA: Trumpova vláda realizuje rozsáhlé změny od prvních dnů
„Laken Riley Act byl prvním zákonem, který podepsal prezident Trump během svého druhého funkčního období. Nařizuje imigračním úřadům, aby zadržely každého ilegálního imigranta, který je obviněn z krádeže nebo násilného činu. Zákon je pojmenován po studentce Laken Riley, kterou brutálně znásilnil a zavraždil imigrant z Venezuely, jenž byl již dříve usvědčený z násilných činů. Bidenova vláda ho odmítla deportovat,“ vysvětlil Vlastimil Veselý.
Podle Vlastimila Veselého se toto v Evropě děje léta a opakovaně, a nikde na obzoru žádný Trump, aby mohla policie takové lidi zadržet a poslat nejbližším letadlem tam, odkud přišli. Člověk si říká, co se s Evropou za posledních 10-20 let stalo, že zapomněla na základní instinkty přežití a místo řešení skutečné hrozby vytváření nového nepřítele.
Americká vláda oznámila, že zavádí nový program pro ilegální imigranty. Podle něho, pokud z vlastní iniciativy opustí zemi, dostanou letenku zdarma a tisíc dolarů na cestu. V případě, že tak neučiní, budou čelit pokutě až tisíc dolarů za den, trestnímu stíhání a zabavení majetku. V prvé řadě by se měli programu zúčastnit migranti, kteří již obdrželi od soudu příkaz k opuštění země, ale ignorovali jej. Je jich více než milion, konstatoval.
Pokud se rozhodnou k dobrovolnému opuštění země, mohou v budoucnu dostat vstupní víza, což je v případě nucené deportace vyloučené. Americká vláda si od programu slibuje výrazné snížení nákladů na deportace. „My v Evropě naopak zaplatíme podle migračního paktu násobně více. Ale svůj problém nevyřešíme, jen prohloubíme,“ dodal.
Načež dále ve své zprávě popsal počátek vlády prezidenta Donalda Trumpa, a jeho první opatření v oblasti migrace. Podle něho počet ilegálních migrantů zachycených na amerických hranicích brzy klesl o 90 % v porovnání s předchozím obdobím.
Několik hodin po inauguraci, byla zablokována aplikace, která poskytovala rady ilegálním imigrantům, a zrušeny všechny schůzky s azylovými úředníky sjednané přes aplikaci.
Instrukce neziskovým organizacím pracujícím pro federální vládu, aby okamžitě zastavily poskytování právních služeb imigrantům, kteří čelí deportaci.
Okamžité zahájení deportací. Již první den po inauguraci bylo zatčeno několik stovek ilegálních imigrantů. Jednalo se o osoby, které se dopustily trestných činů a byla známa jejich adresa. Dosud nebyly deportovány z důvodu liknavosti vlády bývalého prezidenta Joe Bidena.
Došlo k vyslání 1500 vojáků na posílení ostrahy hranice, dále byl nařízen příkaz k jejímu kompletnímu uzavření a poskytnutí vojenských přepravních letounů pro deportace. Byly vydány instrukce armádě, aby připravila další jednotky k posílení ostrahy hranic.
Argentina: prezident Milei krotí inflaci i ilegální migraci
V Argentině se také významně mění podmínky pro imigraci. Země nepřijme žádného imigranta s kriminální minulostí a pokud některý spáchá na území Argentiny trestný čin, bude deportován bez ohledu na výši trestu. Je to zpřísnění podmínek, neboť v minulosti byl důvodem pro deportaci trest od 5 let vězení výše. Nově musí imigranti platit za zdravotní ošetření nebo si pořídit pojištění. Důvodem opatření, podle prezidenta Javiera Milee, je zajištění stability zdravotnického systému. Školní výuka na prvém a druhém stupni zůstává zdarma. Podmínky pro získání občanství se zpřísňují.
Česká republika: sociální bydlení otevřené migraci
„Velmi jsem váhal, co sem vlastně napsat. Snad, že čekáme, jak to dopadne s ilegály, které Němci v pohraničí zadrží, a vrátí k nám. Poláci je odmítají přebírat, protože je považují za problém, který si německá strana způsobila sama. Náš ministr vnitra Rakušan však naznačil, že my budeme vstřícní,“ konstatoval Vlastimil Veselý.
Podle něho Senát, před několika dny, navíc schválil vládní návrh Zákona o podpoře bydlení, který může mít v kombinaci s migračním paktem nedozírné následky. Zákon totiž otevírá podporu sociálního bydlení též migrantům, a právně je staví na úroveň českých občanů. Podporu bydlení se státními příspěvky budou moci poskytovat také soukromé subjekty, tedy i např. migrační neziskovky. Zákon jim tak umožní obcházet dosavadní neochotu měst a obcí zpřístupňovat bydlení migrantům.
Vlastimil Veselý je expertem v oblasti migrace, zejména se zaměřením na situaci v Evropě. Je rovněž jedním ze zakladatelů projektu Brno Expat Centre, jehož úkolem je poskytovat konzultace a poradenství, zejména v oblastech, jako získávání víz a povolení k pobytu, finanční záležitosti, bydlení, vzdělávání a zdravotnictví. Cílovou skupinou jsou vysoce kvalifikovaní cizinci v kreativních profesích, kteří pracují, nebo hodlají pracovat v Brně.