Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 06.03.2019

Komise vydala zprávu o stavu Evropského programu pro migraci

·         Tři roky po sobě klesá počet příchozích

·         Současná úroveň představuje 10 % stavu v rekordním roce 2015

·         Nejnaléhavější záležitosti:

o   Trasa přes západní Středomoří: počet lidí využívajících tuto trasu se zvýšil – je proto potřeba zvýšit podporu Maroka a obnovit jednání o zpětném přebírání osob

o   Trasa přes centrální Středomoří: je potřeba zlepšit otřesné podmínky v Libyi a zjednodušit dobrovolné návraty (dosud navráceno 37 000 osob)

o   Trasa přes východní Středomoří: díky dohodě EU-Turecko značně klesl počet migrantů přijíždějících na řecké ostrovy, je ale třeba v Řecku zlepšit řízení migrace (navracení, azylové řízení)

o   Komise také vyzývá Evropský parlament a Radu, aby rychle přijali návrh Komise o navracení migrantů a schválení návrhu na navýšení Evropské pohraniční stráže na 10 000 expertů.

Před březnovým zasedáním Evropské rady dnes Komise hodnotí pokrok dosažený za poslední čtyři roky. Zároveň vymezuje kroky, které je ještě nutné podniknout ke zvládnutí bezprostředních i budoucích výzev v oblasti migrace.

Během nejzávažnější uprchlické krize od konce druhé světové války se Evropské unii podařilo dosáhnout zásadní změny v řízení migrace a ochraně hranic. Unie poskytla ochranu a podporu milionům lidí, přispěla k záchraně životů a zničení pašeráckých sítí a podařilo se jí snížit počet nelegálních vstupů do Evropy na nejnižší úroveň za posledních pět let. S ohledem na neustále se vyvíjející geopolitický kontext a trvalý nárůst migračního tlaku v celosvětovém měřítku (viz informativní přehled) je však třeba usilovněji pracovat na tom, aby migrační politika EU skutečně obstála i v budoucnosti.

První místopředseda Komise Frans Timmermans prohlásil: „Za poslední čtyři roky Unie v řešení problému migrace podstatně pokročila a může v tomto směru vykázat hmatatelné výsledky. Za velmi obtížných okolností jsme dokázali společně jednat. Evropa se již nepotýká s migrační krizí, jakou jsme zažili v roce 2015, ale strukturální problémy přetrvávají. Členské státy mají povinnost chránit osoby, kterým poskytly útočiště, a starat se o ně. Jediná cesta, jak se EU dokáže s problematikou migrace vypořádat, je nepřetržitá spolupráce založená na komplexním přístupu, solidaritě a spravedlivém rozdělení odpovědnosti.“

Vysoká představitelka EU, místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová uvedla: „Naše spolupráce s Africkou unií a Organizací spojených národů přináší výsledky. Pomáháme tisícům lidí, kteří uvízli v cizí zemi, a mnoho z nich se tak může bezpečně vrátit domů. Daří se nám také zachraňovat životy a bránit obchodování s lidmi. Počet příchozích se snížil, ale příliš mnoho lidí stále riskuje život a každá smrt je zbytečnou ztrátou. Proto budeme nadále spolupracovat s našimi mezinárodními partnery a dotčenými zeměmi na tom, abychom mohli poskytovat ochranu nejpotřebnějším osobám, řešit příčiny migrace, rozbíjet sítě pašeráků lidí a nabízet možnosti bezpečné, spořádané a legální migrace. Migrace zůstává globální výzvou, dá se však na základě spolupráce a dobrých partnerských vztahů řešit. Jako Unie jsme se pro tuto cestu také rozhodli.“

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos doplnil: „Výsledky našeho společného evropského přístupu k migraci hovoří samy za sebe: počet migrantů přicházejících nelegálně je nyní nižší než před krizí, Evropská pohraniční a pobřežní stráž dala společné ochraně hranic EU novou podobu a společně s našimi partnery pracujeme na zajištění možností migrovat legálně. Zároveň se zintenzivňuje navracení osob. V budoucnosti musíme pokračovat ve společném přístupu, ale zároveň dokončit probíhající reformu unijního azylového systému. Prioritou je také stanovení dočasných pravidel pro vyloďování.“

Tři roky po sobě počet příchozích neustále klesá a současná úroveň představuje pouze 10 % stavu v rekordním roce 2015. V roce 2018 bylo na vnějších hranicích EU odhaleno zhruba 150 000 neoprávněných překročení hranic. Vzhledem k pravděpodobnému přetrvávání migračního tlaku však snížení počtu nelegálních vstupů není z hlediska budoucnosti žádnou zárukou. Komplexní přístup k řízení migrace a ochraně hranic má proto zásadní význam.

 

Potřebná okamžitá opatření

Nejnaléhavější záležitosti, které vyžadují další činnost:

·          

·         Trasa přes západní Středomoří: je třeba zvýšit podporu pro Maroko, protože počet příchozích osob využívajících trasu přes západní Středomoří se výrazně zvýšil. V souvislosti s tím je nutné pokračovat v plnění programu na podporu správy hranic v hodnotě 140 milionů eur a obnovit jednání s Marokem o zpětném přebírání osob a zjednodušení vízového režimu.

·          

·         Trasa přes centrální Středomoří – zlepšení otřesných podmínek v Libyi: prostřednictvím třístranné pracovní skupiny Africké unie, EU a OSN je nezbytné nadále pracovat na propouštění migrantů ze zadržení, zjednodušovat dobrovolné návraty (dosud navráceno 37 000 osob) a evakuovat nejzranitelnější osoby (evakuováno téměř 2 500 osob).

·          

·         Trasa přes východní Středomoří – řízení migrace v Řecku: díky prohlášení EU a Turecka značně klesl počet osob přijíždějících na řecké ostrovy, avšak hlavní problémy v Řecku týkající se navracení, azylového řízení a zajištění odpovídajícího ubytování stále nebyly vyřešeny. V zájmu lepšího řízení migrace by Řecko mělo rychle vypracovat účinnou národní strategii obsahující operativní postupy.

·          

·         Dočasná opatření ohledně vylodění: ze zkušeností s účelovými řešeními v létě 2018 a v lednu 2019 vyplývá, že dočasná opatření mohou zajistit systematičtější a koordinovanější přístup EU k vyloďování. V praxi zajistí solidaritu a odpovědnost na úrovni EU a mohou fungovat jako přechodný režim až do dokončení reformy Dublinského nařízení.

 

V záležitostech migrace je nezbytný komplexní přístup zahrnující opatření s partnery mimo EU, na vnější hranici i uvnitř Unie. Zaměřit se pouze na nejpalčivější problémy nestačí. Situace vyžaduje průběžné a rozhodné kroky v rozsahu všech čtyř pilířů Evropského programu pro migraci:

 

1. Vyřešení příčin nelegální migrace: za poslední čtyři roky se migrace stala pevnou součástí všech oblastí vnějších vztahů EU:

·         Prostřednictvím nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku nyní dostává základní podporu více než 5,3 milionu zranitelných osob a přes 60 000 lidí získalo po návratu do země původu podporu na opětovné začlenění.

·         Boj proti převaděčství a sítím obchodníků s lidmi ještě zesílil. V roce 2018 sehrálo Evropské středisko pro boj proti převaděčství, zřízené při Europolu, klíčovou roli při řešení více než stovky případů převaděčství s vysokou prioritou a společné vyšetřovací týmy se aktivně zapojují do boje proti této činnosti v zemích jako Niger.

·         V zájmu urychlení navracení a zpětného přebírání osob pokračuje EU v uzavírání dohod o zpětném přebírání osob a ujednání s partnerskými zeměmi. Dosud jich bylo uzavřeno 23. Členské státy nyní musí stávajících dohod a ujednání v plném rozsahu využívat.

·         Evropský parlament a Rada by také měly urychleně přijmout návrh Komise týkající se navracení, který má zabránit zneužívání systému a útěkům navracených osob uvnitř EU.

 

2. Posílená správa hranic: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, zřízená v roce 2016, má dnes ústřední význam pro činnost EU na podporu členských států při ochraně vnějších hranic. S cílem zajistit, aby se členské státy mohly kdykoli spolehnout na plnou operační podporu EU, navrhla Komise v září 2018 další posílení Evropské pohraniční a pobřežní stráže s tím, že agentuře by měl být k dispozici stálý sbor 10 000 příslušníků pohraniční stráže. Komise vyzývá Evropský parlament a členské státy k přijetí této novelizace ještě před volbami do Evropského parlamentu. Aby se zamezilo nedostatku, členské státy musí též zajistit odpovídající nasazení vybavení a odborníků vysílaných do agentury.

 

3. Ochrana a azyl: EU bude nadále poskytovat podporu uprchlíkům a vysídleným osobám v třetích zemích, včetně na Blízkém východě a v Africe, a nabízet útočiště lidem, kteří potřebují mezinárodní ochranu. Od roku 2015 bylo v rámci programů EU přesídleno více než 50 000 osob. Hlavním poznatkem z migrační krize je nutnost přepracovat pravidla EU v oblasti azylu a vytvořit spravedlivý a svému účelu vyhovující systém, který by zvládl náhlé zvýšení migračního tlaku kdykoli v budoucnosti. Komise předložila všechny nezbytné návrhy a usilovně pracuje na jejich postupném projednávání. Návrhy, které se blíží finalizaci, by měly být přijaty ještě před volbami do Evropského parlamentu. Na dosažení tohoto cíle bude Komise nadále spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou.

 

4. Legální migrace a integrace: možnost legální migrace odrazuje proti nelegálním odchodům a je důležitým prvkem pro zajištění toho, aby se spořádaná migrace založená na potřebách stala hlavní cestou do EU. Komise zanedlouho předloží komplexní hodnocení rámce EU pro legální migraci. Zároveň by členské státy měly intenzivněji využívat dobrovolných pilotních projektů legální migrace. Úspěšná integrace osob s právem pobytu je pro fungování migrace zásadní. V letech 2015–2017 bylo z rozpočtu EU do integračních opatření již investováno přes 140 milionů eur.

 

  • Zdroj: Evropská komise