Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
V souvislosti s prováděním exekucí vzniká zaměstnavateli řada povinností, které vyplývají z ustanovení § 279 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní nezabavitelné částky a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, a ze zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).
Nový zaměstnavatel (plátce mzdy) – je povinen si vyžádat potvrzení vystavené posledním zaměstnavatelem ( zápočtový list), o tom zda byl nebo nebyl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, a v případě nařízených srážek ze mzdy bezodkladně oznámit příslušnému soudu, že k němu nastoupil nový zaměstnanec.
Původní zaměstnavatel (plátce mzdy) – oznamuje soudu do jednoho týdne, že pracovní poměr zaměstnance skončil. Zároveň zasílá vyúčtování všech provedených a vyplacených srážek oprávněnému a pořadí pohledávek.
Povinný (zaměstnanec) – do jednoho týdne oznamuje soudu, že nastoupil k novému zaměstnavateli.
Jestliže si nový zaměstnavatel nevyžádal potvrzení o zaměstnání nebo takové potvrzení původní zaměstnavatel nevydal, hrozí soudem uložená pořádková pokuta až do výše 50 tisíc korun. Uložení pořádkové pokuty nebo určení její výše je zcela na uvážení soudu.
Zaměstnavatel je dále povinen komunikovat s exekutorským úřadem:
Zaměstnavatel odpovídá za správné určení pořadí exekučních srážek, za jejich správný a včasný výpočet a platbu, za shromažďování prostředků ze srážek tzv. deponovaných, které má zaměstnavatel povinnost zaměstnanci srazit a na své riziko, odpovědnost a náklady prostředky nadále držet na účtu dokud exekuce
nenabude právní moci, za vypořádání deponovaných exekucí při skončení pracovního poměru a při skončení exekuce.
Při výpočtu srážek ze mzdy zaměstnavatel vychází z čisté měsíční mzdy dlužníka, do které nesmí být započítány částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovních výkonem, např. cestovní náhrady.
Od čisté mzdy se odečte základní nezabavitelná částka, která je pro rok 2018 činí 6. 225,33 Kč, a případně nezabavitelná částka na manžela a na každou další vyživovanou osobu, která aktuálně činí 1 556,33 Kč – (jde o čtvrtinu z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného).
Nezabavitelná částka (životní minimum jedince a náklady na bydlení), nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 9338 Kč.
Ze sražené části mzdy se hradí:
Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného.
Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
Co jsou to přednostní pohledávky?
Ustanovení o exekuci srážkami ze mzdy se použijí i na exekuci srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově.
Srážky se provádí i z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, tj. náhrada mzdy nebo platu, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, důchody, stipendia, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti, dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku, výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů, příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.
Pořadí srážek ze mzdy je upraveno zejména v ustanovení § 148 a § 149 zákoníku práce. Pokud jde o exekuční srážky, pak se pořadí pohledávek ve smyslu ustanovení § 280 odst. 3 občanského soudního řádu řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.