Věk 69 let, důchod ve výši 13 428 korun, srážka z penze ve výši 2441 Kč. Tak vypadá průměrný starobní důchodce, jemuž exekutoři strhávají dluh z penze. Takových lidí žijí v České republice desítky tisíc, ačkoliv loni jich ubylo, jak ve svém zpravodajství uvádí deník Právo.

Zatímco loni v červnu mělo exekuční srážky z penze 48.520 seniorů, letos jich bylo 43.362. Podobně byl podle aktuálních údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenán pokles i u invalidních důchodců. Těch loni ve stejnou dobu čelilo strhávání peněz 32.973, letos na konci prvního pololetí pak 26.383. V jejich případě byl průměrný věk 51 let, výše invalidního důchodu činila 10.839 Kč a srážka dosahovala v průměru 2277 Kč.

K velkému poklesu počtu lidí, jimž exekutoři odebírají peníze z penze, přitom podle dat došlo loni v červenci.

„Byl způsoben růstem nezabavitelné částky, k němuž tehdy došlo,“ míní Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Tato částka určující, kolik peněz musí člověku zůstat na živobytí, se totiž právě v tuto dobu zvedla.

„V roce 2020 proběhly tři významné legislativní změny, které měly vliv na změnu u výpočtu nezabavitelné částky a částky, nad niž se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení,“ potvrdila Jitka Drmolová z České správy sociálního zabezpečení. Změny, podle ní, vedly k navýšení počtu klientů správy, kterým nemohou být srážky prováděny vzhledem k výši důchodu.

Vedle již zmíněného červencového navýšení nezabavitelné částky se loni v lednu změnily normativní náklady na bydlení.

V dubnu se pak zvýšily částky životního a existenčního minima.

První z nich se v současnosti pohybuje u osaměle žijícího seniora ve výši 3860 korun, u dvojice pak 6750 korun. Existenční minimum je ve výši 2490 korun. Samozřejmě to neznamená, že lidé musejí s těmito penězi vyjít, částka slouží pro výpočet různých sociálních dávek či již zmíněných nezabavitelných částek při exekuci.

Nejvíce důchodců se srážkami z exekucí je v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které jsou známé tím, že se tam vlivem nízkých mezd často zadlužovalo více lidí. Hned za nimi následují Středočeský a Jihomoravský kraj.

„Vyšší hodnoty u dvou posledně zmíněných krajů mohou být způsobeny vyššími životními náklady zejména na bydlení, u Jihomoravského vlivem Brna,“ uvedl Radek Hábl. To, že se snížil počet seniorů a hendikepovaných lidí s exekučními srážkami z penzí, ale neznamená, že současně ubylo i exekucí na ně.

„Jsou v nich stále, jen jim nejsou prováděny srážky z důchodu. Místo toho jim aktuálně hrozí mobiliární exekuce, tedy zabavování věcí exekutorem u nich doma či prodej jejich bytu nebo domu,“ konstatoval Hábl, podle něhož čísla zveřejněná ČSSZ tento segment nezahrnují. Pokud se dotyčným invalidním či klasickým důchodcům penze v budoucnu zvýší, exekuční srážky z důchodu opět naběhnou.

To nepřímo potvrdila i Jitka Drmolová z ČSSZ. „Evidujeme případy, u nichž byla exekuce nařízena, ale srážky kvůli výši důchodu nemohou být prováděny. Zvyšuje se počet klientů, kteří do důchodu s exekucí či s několika exekucemi již vstupují,“ varovala.

Mezi důvody exekuce u seniorů je často uváděno to, že se snaží půjčkami pomoci svým příbuzným. To je pouze jedna příčina. Často jsou za nimi ale i dluhy z minulosti, kdy ještě dnešní senioři byli v produktivním věku. Tam jsou pak často stejné příčiny jako u zbytku populace, tedy nezvládnuté půjčky, nízké příjmy a následné „vytloukání“ jednoho úvěru na život druhým či situace, kdy si lidé pořádně nepřečetli podmínky smlouvy.