Asociace samostatných odborů (ASO) uspořádala 30. prosince 2025 mezinárod ní konferenci s názvem „Vliv změn na trhu práce na zaměstnance v souvislosti s rostoucím využíváním nových technologií a AI“, a to v rámci projektu ASO „Postavení zaměstnanců na českém trhu práce a opatření na podporu kolektivního vyjednávání“.

Hlavním řečníkem, z pozvaných hostů, byl místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který v úvodu svého vystoupení připomněl, že se mezinárodních konferencí ASO zúčastňuje již po několikáté. Přičemž poznamenal, že nová vláda, pod vedením premiéra Andreje Babiše, vidí odbory jako jako partnery pro sociální dialog. Zároveň podotkl, že vláda se s odbory může někdy shodnout. Jindy zase mohou mít, obě strany, odlišný názor. Načež dodal, že odbory, jako zástupci zaměstnanců, jsou nezbytnou součástí hospodářské politiky státu!

Podle něho tuto svoji politiku vůči svým sociálním partnerům, to je odborům a zaměstnavatelům, vláda vyjadřuje i tím, že přestože vládne krátce, tj. od poloviny prosince 2025, tak se, v rámci tohoto sociálního dialogu, v pondělí 12. ledna 2026, uskuteční plenární zasedání tripartity neboli Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Takže, během jednání tripartity, vláda, své sociální partnery, tj. zaměstnavatele a odbory, seznámí se svojí hospodářskou strategií. To je, jak ji chce, během svého funkčního období, uplatňovat.

Hospodářská strategie vlády bude motorem růstu ekonomiky!

Vicepremiér Karel Havlíček poté přešel k vlastnímu objasnění hospodářské strategie nové vlády. Uvedl, že hnutí ANO, po dva roky před tím, to je, než vznikla nová vládní koalice, připravovalo, ve spolupráci se zástupci nejvýznamnějších zaměstnavatelů a zástupci zaměstnanců, ale i s výzkumníky a dalšími odborníky, koncept, jak by mělo vypadat české hospodářství. Zároveň dodal, že právě příprava tohoto konceptu vyvolala jak v samotné hospodářské branži, tak i ve výzkumných ústavech a na vysokých školách, velmi solidní odezvu.

V těchto dnech ho nyní nová vláda zpracovává do finální podoby. To je, jako ho chce představit jako svoji hospodářskou strategii, tj. nejen hnutí ANO, ale i celé vlády. Počítá s tím, že na jednom z prvních zasedání vlády, bude předložen k projednání a ke schválení jako vládní dokument.

Zároveň podotkl, že od počátku bylo jasné, jak by hospodářská strategie nové vlády měla vypadat. Tedy, jaké úkoly by měla plnit. Současně poznamenal, že právě tato hospodářská strategie je motorem hospodářského růstu České republiky. Načež dodal, že hospodářský růst musí být postaven nejen na investicích firem, ale i na investicích spotřebitelů. Podle něho jde tudíž o investice jak podnikatelského sektoru, tak i o zvýšení spotřebitelské poptávky. Pochopitelně, hospodářský růst je zároveň založen i na exportu. To je především privátního sektoru. Právě tuto hospodářskou politiku musí nová vláda velmi silně podpořit. Pozitivní na celé věci je, podle něho, i tom, že tuto hospodářskou strategii zastává nejen hnutí ANO, ale nyní i vláda. Takže, ta již od začátku ví, co je potřeba učinit k hospodářskému růstu, ale i jak toho dosáhnout!

Hospodářský růst zajistí především soukromý sektor!

Karel Havlíček dále uvedl, že motorem hospodářského růstu již nebude stát, tj. vláda, jako tomu bylo doposud. Ale bude to především sektor zaměstnavatelů, a to i s jejich zaměstnanci. Načež to upřesnil s tím, že jde jak o sektor podnikový, tak i živnostenský. Podle něho, ti všichni pracují a vytvářejí určitou přidanou hodnotu. Díky, které, lze, v rámci státu, následně investovat. Načež dodal, že je potřebné zvýšit ziskovost a rentabilitu podnikání zaměstnavatelů.

S tím totiž, jak dále poznamenal, úzce souvisí i „ziskovost“ zaměstnanců. Protože existuje logický předpoklad, že pokud budou firmy prosperovat, budou také zaměstnávat, a to i třeba nové zaměstnance. Pochopitelně se to projeví v růstu odměn a ve zvýšení příjmů zaměstnanců. Podle Karla Havlíčka, právě toto by se mělo stát motorem zdravého hospodářského růstu, tj. zdravého HDP (hrubého domácího produktu).

Významnou roli v hospodářské politice hraje i stát!

Karel Havlíček neopomněl poukázat i na roli státu v jeho hospodářské politice. Konstatoval, že je potřeba si také vyjasnit, jakou roli, v hospodářské politice, vlastně hraje stát. Podle něho úlohou státu není generovat přidanou hodnotu. To být jedině tím, kdo bude investovat a utrácet. To samozřejmě musí, protože jde i o to, že stát sám rovněž investuje. Ale, samo o sobě, to, podle něho, nestačí. Protože stát totiž si musí potřebné finance nejdříve zajistit, to je vybrat na daních.

Ale, podle Karla Havlíčka, pokud by to stát činil tím, že by investoval jen do výstavby železnic a dálnic, a přitom si, na tuto výstavbu, peníze půjčoval, tak, z dlouhodobého hlediska, to stát ekonomicky neustojí. Načež dodal, že to znamená, že nejdříve potřebnou sumu peněz musí vygenerovat soukromý sektor. Takže, potom stát může vybrat daně. Pokud hospodářský sektor bude generovat dobré zisky, stát přirozeně vybere dobré daně. Přirozeně, že je bude vybírat i od zaměstnanců, protože zaměstnanci, při vyšších příjmech, budou mít, tj. v absolutní částce, i vyšší daňové, a současně i vyšší sociální a zdravotní odvody.

Úlohou státu je vytvořit příznivé podnikatelské prostředí!

Podle Karla Havlíčka, úlohou státu je vytvořit vhodné podnikatelské prostředí, to je investičního charakteru, zejména v energetice. Přirozeně se snažit vytvořit i příznivé prostředí pro vyšší zaměstnanost, což se plně dotýká i vytváření pozitivní situace na trhu práce. Načež dodal, že k úloze státu patří i vytvořit podmínky pro příznivé daňové prostředí. Karel Havlíček dále poznamenal, že jde o základní roli státu v hospodářské oblasti.

Podle něho, pokud se stát soustředí na tyto své základní funkce v hospodářské oblasti, dokáže vytvářet podmínky, aby firmy, které úspěšně podnikají a vytvářejí hodnoty, potom tyto firmy, díky těmto podmínkám, budou mít ještě vyšší zisk. Přirozeně, potom bude mít stát solidní příjmy z vybraných daní, které bude následně alokovat ať již do sociální oblasti, do zdravotnictví, či do infrastruktury, případně vědy a výzkumu. Zaleží na tom, na čem se nová vládní koalice shodne, tj. v rámci politické debaty. Karel Havlíček zdůraznil, že takto nastavená hospodářská politika státu nejzákladnějším východiskem, jak nastavit a zajistit hospodářský růst České republiky.

Spor o to, v jaké kondici se nalézá české hospodářství!

Podle Karla Havlíčka, vláda expremiéra Petra Fialy tvrdí, že předala nové vládě, české hospodářství, v ideální kondici. Načež k tomu poznamenal, že vždy jde o otázku, z jakého úhlu pohledu je situace se v hospodářství hodnocena. Vše je nutné vidět jako celek, nikoliv jen z jednoho úhlu pohledu. Například v roce 2014, kdy hnutí ANO bylo součástí vlády expremiéra Bohuslava Sobotky, činila zadluženost České republiky 43 % HDP. Přičemž, zhodnotí-li se činnost vlády premiéra Andreje Babiše za období 2017–2021, tato vláda ji, před covidovou pandemií, snížila na úroveň 29,7 % HDP. Ovšem, jak dále poznamenal, v době covidové pandemie musela vláda, značnými výdaji, udržet v chodu podnikatelský sektor, aby se udržela zaměstnanost, a tím, v podstatě, chod celé naší ekonomiky. Takže se zadluženost České republiky zvýšila. Ale, stejně byla nižší, než jak ji vláda expremiéra Bohuslava Sobotky přebírala v roce 2014, dodal Karel Havlíček.

Kritické hodnocení činnosti vlády expremiéra Petra Fialy!

Poté Karel Havlíček kriticky zhodnotil činnost vlády expremiéra Petra Fialy. Konstatoval, že, pokud jde o inflaci, tak, za čtyři roky Fialovy vlády, se inflace dostala na úroveň 32,5 %. Přičemž šlo o 4. nejvyšší inflaci v rámci Evropské unie.

Zároveň dodal, že když v roce 2021 předávala vláda premiéra Andreje Babiše vládu Petru Fialovi, inflace tehdy byla na úrovni průměru EU. Ovšem, v době covidové pandemie a energetické krize, každý členský stát EU, přistoupil k růstu cen energií jiným způsobem. Přičemž, podle něho, právě zdražení cen energií, bylo hlavním motorem růstu inflace v jednotlivých zemích.

Načež, vláda expremiéra Petra Fialy, k tomu přistoupila tak, že průběh vývoje cen energií nechala vše na volném působení trhu. Výsledkem bylo enormní zdražení cen energií, zejména elektřiny. Přitom, jde o jeden z klíčových ukazatelů, který je velice důležitý pro hospodaření firem, a tím logicky i pro jejich zaměstnance. Vždyť, právě vysoké ceny elektřiny, kromě drahých potravin, nejvíce ekonomicky zatěžují domácnosti.

Výsledkem této politiky Fialovy vlády bylo, že, zatímco na konci roku 2021, měla Česká republika, podle údajů OECD, nejnižší tzv. energetickou inflaci, tak v letech 2022-2023, energetickou inflaci měla nejvyšší ze všech zemí OECD. Důvodem tohoto stavu bylo to, že její opatření proti inflaci byla buď slabá, nebo prakticky žádná.

Negativní důsledky hospodářské politiky vlády Petra Fialy

Podle Karla Havlíčka, důsledkem této negativní politiky vlády expremiéra Petra Fialy, je, že se, po dobu čtyř let, Česká republika zmítala, a doposud zmítá v cenách energií, které patří mezi nejvyšší v rámci EU. Hodnotíme-li cenu energií v návaznosti na kupní sílu obyvatel, což je právě velmi důležité pro zaměstnance, tak Česká republika má, v rámci EU, nejvyšší ceny elektřiny. Přitom, z hlediska dalšího ekonomického vývoje naší země, jde o extrémně důležité věci.

Podíváme-li na vývoj české ekonomiky z pohledu poklesu reálných mezd, tak, vezmeme-li rok 2024, což je poslední uzavřené období, které hodnotí OECD, je Česká republika nejhorší ze všech zemí OECD. To je vlastně v celém světě!

Hodnotíme-li vývoj české ekonomiky z pohledu růstu HDP, poté první tři roky Fialovy vlády byly naprosto tristní, dodal Karel Havlíček. Poté se, sice v jejím čtvrtém roce vlády, sice vývoj růstu HDP trochu zlepšil, ale vezme-li celé čtyři roky této vlády, tak součet, na úrovni 5,38 % znamená, že v průměru za rok činil růst HDP zaokrouhleně jen 1,4 %. A to je extrémně málo! Skutečnost, že to nyní roste o něco málo více, je dáno, mimo jiné, i tím, že se více zadlužují domácnosti.

Výsledkem ekonomické činnosti bývalé Fialovy vlády jsou tyto výše uvedené velice negativní ekonomické výsledky, poznamenal dále Karel Havlíček. Podle něho, vezmou-li se v úvahu ekonomické plány, které pro rok 2026, připravila vláda expremiéra Petra Fialy, tak na „papíře“ je uvedena částka mínus 286 miliard korun ve státní rozpočtu. Přičemž, v této částce nejsou zahrnuty výdaje, které vyplývají ze zákona, to je mandatorní výdaje, či výdaje, které si Fialova vláda sama někde nasmlouvala. S tím, že jde o částku ve výši přibližně 199 miliard korun. Přitom to nová vláda premiéra Andreje Babiše musí akceptovat.

Ekonomická situace pro vládu Andreje Babiše není jednoduchá!

Karel Havlíček dále uvedl, že základním úkolem, nové vlády je tuto situaci zlepšit. Načež dodal, že pokud jde o zlepšení, je nutné postupovat v několika oblastech.

V první řadě jde o energetickou oblast. Nová vláda, podle něho, nemůže akceptovat, že tuzemské firmy i domácnosti budou platit jedny z nejvyšších cen energií, ne-li nejvyšší. Přičemž, například elektrickou energii vyrábíme u nás levně. Dokonce ji exportujeme! Bývalá vláda expremiéra Petra Fialy se sice vymlouvala na jednotný středoevropský energetický trh. Tudíž na princip nabídky a poptávky. Ale, přitom nelze české firmě vysvětlit, proč má platit cenu elektřiny o třetinu více, když firmy v sousedních zemích platí nižší ceny, což jim umožňuje mnohem lepší pozici na tamějším trhu. Logicky, díky těmto vysokým cenám energií, se snižuje konkurenceschopnost českých firem na evropském trhu. S tím, že tato jejich konkurenceschopnost stále klesá. Mimochodem, klesá díky tomu, že jejich ceny jsou čtyř až šestinásobně vyšší než ceny výrobců ve Spojených státech. Jsou i vyšší, ve srovnání s jejich konkurencí v Číně. Takže, pokud jde o ceny energií, jsou, v rámci trhu EU, jedny z nejvyšších. Takže, z tohoto hlediska, není na tom Česká republika dobře. Proto se chce, vláda premiéra Andreje Babiše, na snížení cen energií soustředit.

Zároveň poznamenal, že již, na prvním jednání vlády v prosinci minulého roku, vláda rozhodla o snížení ceny regulované složky elektřiny, která je plně pod kontrolou státu, a v důsledku toho se všem spotřebitelům, tj. firmám a živnostníkům, současně i domácnostem, se, cena elektřiny, sníží přibližně o 10 %, až po 30 %. To je, podle toho, jaký mix regulované složky a silové elektřiny je u odběratelů nastaven. Podle něho tímto Česká republika srovná krok s Evropou, a dostane se tak na průměr EU.

Vláda podpoří ziskovost firem a tím i hospodářský růst!

Podle Karla Havlíčka, kritici vlády premiéra Andreje Babiše tvrdí, že vláda přenášíme poplatky za obnovitelné zdroje na stát. Současně však tím, to je částkou ve výši 17 miliard korun, zatěžují i ostatní daňové poplatníky. Karel Havlíček toto tvrzení nazval přísným účetním pohledem bývalé vlády expremiéra Petra Fialy, který se zaměřoval pouze na výdaje z hlediska státní rozpočtu.

Podle vlády premiéra Andreje Babiše hospodářský rozvoj se dá zajistit, když se firmy udrží při životě, to znamená, že neukracují, či nebudou odcházet do zahraničí. Jedině tak lze také získat nové investory, a tím i nadále udržovat zaměstnanost. Logicky z toho vyplývám, že firmy budou ziskové a jejich zaměstnancům také porostou mzdy. To se přirozeně projeví ve vyšších odvodech daní, sociální a zdravotního pojištění.

Na vývoj hospodářství je nutné hledět z ekonomického hlediska

Karel Havlíček k tomu dodal, že bývalá vláda Petra Fialy chtěla oněch 17 miliard korun „ušetřit“. Jenže, přitom jí bylo úplně jedno, že v České republice jsou jedny z nejvyšších cen elektřiny v rámci EU, což tak ekonomicky zatěžovalo naše firmy, takže ztrácely konkurenceschopnost na evropském trhu. Zkrátka, podle Karla Havlíčka, na vývoj hospodářství je nutné se dívat z ekonomického hlediska, nikoliv je z toho účetního, jako tak činila předchozí vláda expremiéra Petra Fialy.

Podle Karla Havlíčka hospodářský úhel pohledu znamená, že je nutné udržet rozpočet, především inflaci, a zajistit hospodářský růst. Načež dodal, že právě tyto tři složky je nutné vzájemně vyvažovat, aby nedošlo ke zruinování státního rozpočtu. Podotkl, že logicky nejde již pokračovat v hospodářské politice předchozí vlády, kdy její hospodářský růst činil jen 1,38 % HDP. Poznamenal, že například v Polsku, za rok 2024, dosáhli dokonce 3procentního hospodářského růstu! Logicky jde o příjem do státního rozpočtu, od kterého lze odečítat výdaje, a tím postupně svírat nůžky strukturálních deficitů, dodal.

Nutnost investic v energetice, zejména do jaderné energie!

Karel Havlíček dále uvedl, že v dlouhodobém a středně dobém horizontu se bude vláda premiéra Andreje Babiše snažit udržet stabilní zdroje energie. V prvé řadě bude podporovat investice do budování nových jaderných zdrojů. Připomněl, že právě toto již činila první vláda premiéra Andreje Babiše v letech 2017–2021. Vždyť, ze této vlády, byly zahájeny práce na další výstavbu v JE Dukovany. Současná vláda chce rovněž pokračovat v přípravě na další výstavbu JE Temelín. Zároveň i v přípravě a výstavbě malých modulárních reaktorů. Vláda dále také míní pokračovat ve výstavbě paroplynových elektráren. Přičemž, chce i nadále udržet v chodu stávající stabilní zdroje, jako jsou například uhelné elektrárny. Načež dodal, že právě tyto stabilní zdroje energie budou vhodně doplňovány obnovitelnými zdroji. Podle Karla Havlíčka jde o dlouhodobější pohled současné vlády na další rozvoj české energetické soustavy.

Snížením cen elektrické energie k hospodářskému růstu!

V této návaznosti, Karel Havlíček, rovněž poznamenal, že od 1. ledna 2026 budou mít všichni uživatelé levnější cenu elektřiny a tím i férovější prostředí pro firmy i pro domácnosti. Odmítl tvrzení všech těch, kteří tvrdí, že díky snížení cen v regulované složce elektřiny, vše na sebe přebírá stát. Načež konstatoval, že to není tak, že by se celá regulovaná složka elektřiny přehodila na bedra státu. Ale, stále ještě větší část regulované složky elektřiny, tj. cca 70 mld. Kč, zůstává na bedrech zákazníků, tj. domácností a podniků. Jen malá část regulované složky byla přehozena na stát. Načež vysvětlil, že jde o tu část, která souvisí s obnovitelnými zdroji energie. V této návaznosti připomněl, že v letech 2009 až 2010 nastaly mohutné investice do solárních elektráren, a to tzv, solárním baronům, kteří, díky této police tehdejších vlád, dostávají, od této doby do současnosti, od státu stovky miliard korun, přičemž přínos, z hlediska efektivity a stability systému, bude pro stát minimální.

Vláda musí investovat i do energetické přenosové soustavy!

Karel Havlíček poté přešel k oblasti investičního prostředí. Konstatoval, že vláda premiéra Andreje Babiše hodlá podpořit růst investic. Načež poznamenal, že v budoucnosti, to je již za vlády premiéra Andreje Babiše, nebude již k dispozici taková výše financí na dotační politiku, která by podpořila investice do průmyslu, či do energetiky. Poukázal na to, že, v rámci EU, končí tzv. dotační kolotoč, s tím, že současná vláda bude muset finanční prostředky více alokovat na veřejnou infrastrukturu. A to, především na distribuční sítě energetické soustavy. Ve finále to znamená, investicemi do této oblasti předcházet blackoutům, a tím vytvářet stabilní prostředí v této oblasti.

Zároveň uvedl, že v rámci EU, se investuje do obnovitelných zdrojů, proto se také, díky tomu, musí posilovat soustava distribuční sítě elektrické energie, což čeká i Českou republiku. Výsledkem tudíž je, že finance z dotačních prostředků nelze poskytovat na konkrétní projekty, jako je například výstavba dálnic, či jiné průmyslové projekty. Ale, řešením je, podle něho, zaměřit se na lépe promyšlenou odpisovou politiku. Zkrátka, firmám se umožní, v určitých případech, zkrátit dobu odpisů například ze čtyř let na dva roky, či dokonce jeden rok. Prostě, tímto způsobem vyzvat firmy k jejich vyšší investiční aktivitě. To, podle současné vlády, bude mnohem vyšší motivace pro firmy, aby zvýšily svoji hospodářskou činnost. Dá se říci, že právě takto uplatňovaná hospodářská politika, ekonomicky podpoří úspěšné firmy. Zatímco firmy, které jsou ve ztrátě, tímto způsobem podporovány nebudou. Zkrátka, ty se musí spolehnout na startupy či jiné obdobné projekty.

V daňové oblasti chce vláda stabilizovat prostředí

Podle Karla Havlíčka další, třetí oblastí, je daňová systém. Načež poznamenal, že vláda, v tomto směru, nechystá žádné velké změny. Ale naopak, bude se snažit o stabilizaci tohoto prostředí. Zdůraznil, že vláda nebude zvyšovat daně. Načež poznamenal, že právě toto slíbila již v předvolební kampani.

Podle něho, o co by byly vyšší daně, o to by bylo, ekonomické prostředí České republiky, méně atraktivnější pro nové investory. Přičemž dodal, že vyšší daně se státu vrátí možná první rok, možná i druhý rok, ale ve střednědobém horizontu již nikoliv. Prostě vyšší daně sníží firmám chuť investovat. Raději se poohlédnou jinde.

Dalším primárním úkolem vlády je i rozvoj trhu práce!

Podle Karla Havlíčka čtvrtou oblastí je trh práce. Konstatoval, že si musíme uvědomit, že Česká republika je průmyslovou zemí, což je, z hlediska rozvoje našeho hospodářství, velmi dobře. Vždyť třetina českého HDP je tvořena je stále ještě naším průmyslem. Načež dodal, že se to týká i zaměstnanosti. Kdy jedna třetina zaměstnanců pracuje v průmyslu.

V této návaznosti připomněl, že on, osobně, již řadu let spolupracuje s odbory, především s OS KOVO a dalšími odbory průmyslového a technického charakteru. Samozřejmě, že také úzce spolupracuje s Asociací samostatných odborů.

Zároveň uvedl, že skutečnost, že Česká republika je i nadále průmyslově vyspělou zemí, je, ve své podstatě, určitý nadstandard, tj. v rámci EU. Přičemž zdůraznil, že Česká republika. Načež je jednou nejprůmyslovější zemí v rámci EU.

Karel Havlíček rovněž odmítl nařčení, které u nás šíří někteří politici, či ekonomové, že tato skutečnost je, podle nich, vlastně, ku neprospěchu České republiky. Podle něho, je to naopak dobře, jestliže je Česká republika průmyslově orientovanou zemí. Načež dodal, že se tím snižuje míra závislosti na dovozu zboží ze zahraničí, čímž se vytváří alespoň částečná soběstačnost průmyslového, ale i zemědělského, potravinového a rovněž i surovinového charakteru.

Soběstačnost ve výrobě by se měla posilovat!

Podle Karla Havlíčka je zcela zřejmé, že soběstačnost ve výrobě by se měla posilovat! Načež dodal, že je dobře, že alespoň nějaká je, a že se, například v řadě průmyslových komodit, nemusíme spoléhat na to, že velcí světoví hráči, na trhu, k nám potřebné zahraniční zboží dovezou.

Zároveň k tomu poznamenal, že ještě před několika lety Česká republika sázela na Čínu, na velkého globálního hráče, pokud jde o dovoz potřebného zboží. Ale, z ekonomického hlediska, se to již dnes začíná pomalu nevyplácet. Přičemž dodal, že bychom se měli realisticky podívat i na současné protekcionistické chování Spojených států v poslední době.

Zároveň uvedl, že tím, že postupně ztrácíme soběstačnost v určitých oborech, tak tím rovněž ztrácíme svoji nezávislost, to je schopnost a sebevědomí vyjednávat s našimi obchodními partnery ze silnější pozice, což je škoda. Přirozeně, že potom tato naše slabší pozice se, následně, projeví i na trhu práce. Načež dodal, že pokud by naše země byla orientována na služby či obchod, byla by, ekonomicky, mnohem více zranitelnější.

Samozřejmě, že když zahraniční investoři, kteří u nás působí, se mohou kdykoliv sebrat a odejít do jiné destinace, kde vycítí pro ně ekonomicky nadějnější vyhlídka. Ale tím, že jsme i nadále průmyslovou zemí, tak jde o běh na dlouhou trať, a není tak jednoduché pro ně, přesunout průmysl, to je výrobu, do jiných zemí. Právě vysoký podíl průmyslu na tvorbě HDP a na udržení zaměstnanosti, činí to, že u nás stále ještě máme relativně příznivou míru nezaměstnanosti. I když ta je nyní trochu vyšší, než tomu bylo před pár měsíci. Takže, ve srovnání s ostatními zeměmi EU, je míra nezaměstnanosti u nás stále ještě dobrá. Tu bychom si měli udržet, dodal Karel Havlíček. Přirozeně, že již to bude v „novém kabátě“, jelikož firmy se přeměňují a přecházejí na nové technologie.

Automobilový průmysl je stále ještě silným sektorem!

Karel Havlíček poté přešel ke chloubě našeho průmyslu, to je k automobilovému průmyslu. Konstatoval, že bychom v naší společnosti měli vzít na vědomí, že jsme v tomto oboru i nadále silní, že máme podmínky, abychom byli silní i nadále. Podle něho nesmíme podlehnout negativním náladám, které se po EU šíří, že s evropským automobilovým průmyslem, vzhledem ke světové konkurenci, zejména z Číny, to bude stále horší. Ano, že Evropa má, v tomto sektoru, problémy, a to jak vůči USA, tak i Číně, je prostě fakt. Ale, i nadále je Česká republika velmi silným hráčem v této oblasti. Existuje u nás zhruba 1000 firem, které jsou zapojeny v dodavatelském a subdodavatelském řetězci pro automobilky v sousedním Německu i ve světě. Takže, z hlediska domácí ekonomiky, jsou to i nadále důležití zaměstnavatelé.

Silně se bude investovat i do dalších oblastí průmyslu!

Podle Karla Havlíčka Česká republika bude i nadále silná v oblasti stavebnictví. Zdůraznil, že jde zejména výstavbu dálniční sítě a železničních vysokorychlostních tratí. Uvedl, že jde o velmi silný segment, do něhož se budou investovat stovky miliard korun, přičemž, v součtu obou skupin, již půjde o bilion korun. Načež dodal, že se nyní u nás rovněž mohutně investuje do obranného průmyslu.

Zároveň znovu připomněl, že Česká republika byla vždy silná o oblasti energetiky, s tím, že nás čeká především výstavba nových jaderných zdrojů, ať již jde o JE Dukovany či JE Temelín. Na programu je rovněž výstavba malých modulárních reaktorů. Stavět se budou i paroplynové elektrárny. Také sektor teplárenství projde velkou změnou.

Přičemž zdůraznil, že rozvoje těchto sektorů průmyslu, je velkou příležitostí nejen pro velké firmy, ale i řadu malých středně velkých firem, kteří budou, na těchto projektech, participovat. To vše je a bude základem českého průmyslu. A právě toto je nutné, z hlediska další budoucnosti, udržet.

Podpořit technické školství, od středních až po vysoké školy!

V závěru svého vystoupení se Karel Havlíček zaměřil na vážný problém, s nímž se naše hospodářství již řadu let potýká, a tím je nedostatek středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných kádrů. Zdůraznil, že další rozvoj našeho hospodářství, v návaznosti na vývoj vědy a techniky, potřebuje technicky vzdělané lidi. Potřebuje to průmysl, stavebnictví, ale i jiné technické obory. Zkrátka celý náš trh práce. Takže je zapotřebí, podle Karla Havlíčka, se soustředit na rozvoj výuky technických oborů, nejen na středních a vysokých školách, ale již i na základních školách. Prostě, aby již děti na základních školách měli chuť jít na střední školy technického charakteru. To vše je nutné, pro další rozvoj našeho hospodářství.

Přičemž k tomuto přístupu mladých lidí, a to již včetně dětí, je logicky nutné je motivovat, aby získali povědomí, že právě technické obory jim v životě zajistí solidní a zajímavou práci. Načež dodal, že celý systém technického školství je potřebné spustit již na základních školách. Proto je v plánu, že bude na základních školách zahájena i výuka předmětu Člověk a technika.

Karel Havlíček dále uvedl, že vláda chce výrazně podpořit i tzv. duální vzdělávání, což je systém odborného vzdělávání, který kombinuje teorii ve škole s praxí přímo ve firmě, kde se žák stává částečně „zaměstnancem“. K tomu patří i zaměření na mistrovské zkoušky. V této fázi jde o přípravu systému pro řemeslníky, který ověří jejich špičkové dovednosti ve třech částech: vytvoření mistrovského díla, řízení zakázky (včetně ekonomiky a personálu) a teoretické znalosti, čímž se zvýší prestiž řemesel, zlepší ochrana spotřebitelů a usnadní se i jejich případné mezinárodní uplatnění.

Podle Karla Havlíčka, rozvoj technického školství, znamená další výzvu pro naši společnost v tom smyslu, že jedině tak se zajistí další rozvoje našeho hospodářského sektoru.