Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 01.05.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

Projednání a schválení programu ČMKOS na příští čtyřleté období, to je od roku 2022 do roku 2026, bylo ústředním motivem sobotního, to je druhého dne jednání VIII. sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (CMKOS), které se uskutečnil v Praze.

Místopředseda ČMKOS Vít Samek ve svém vystoupení k programu ČMKOS nejprve přítomným delegátům sjedu vysvětlil, že Česká republika právě nyní prožívá složité a náročné období, kdy současný vývoj naší ekonomiky, díky nestabilnímu příjmu veřejných financí, vysoké inflaci a dopadům války na Ukrajině, naznačuje, že nás, to je českou ekonomiku, čeká stagflace, což je pojmenování stavu, kdy existuje vysoká inflace, a přitom ekonomika stagnuje. Podle něho je stagflace prakticky přede dveřmi.

Proto, jak dále Vít Samek zdůraznil, tato situace vyžaduje okamžité řešení, na což odbory současnou vládu premiéra Petra Fialy upozorňují již od počátku letošního roku, ale problém spočívá v tom, že vláda zatím nechce opustit svoji původní, ideologickou tezi, že rovnováhy veřejných financí lze dosáhnout úsporami a proškrtáním výdajů. Podle Víta Samka, se, touto politikou Fialovy vlády, Česká republika znovu dostane na úroveň ekonomiky v letech 2008 až 2012, kdy jsme čelili důsledkům globální krize, která vypukla v roce 2008 v USA a zasáhla celý svět. Konkrétně měl místopředseda ČMKOS na mysli politiku ekonomických škrtů tehdejší vlády expremiéra Petra Nečase a exministra financí Miroslava Kalouska, která vedla k omezení investiční činnosti, dále ke snižování platů a mezd zaměstnanců, což se projevilo ve snížení životní úrovně našich občanů.

Vít Samek v této souvislosti dále uvedl, že toto škrtání investic a dalších výdajů nelze, podle odborů, akceptovat. Odbory musí hájit zájmy zaměstnanců, a to navíc v situaci, kdy je v České republice více než 300.000 ukrajinských uprchlíků. Odbory se nyní musí zmařit na to, co nás čeká. Podle něho nás čeká největší politický střet, a to právě od let 2009 až 2012. Proto odpory požadují po vládě, aby v zájmu udržení stabilizace ekonomiky, se rozhodla pro daňovou reformu, kterou, z ideologických důvodů, zatím stále odmítá. Přitom je to, podle odborů, v této chvíli nejpřijatelnější řešení současné ekonomické situace. Zároveň uvedl, že dalším požadavkem odborů je zvýšit podíl mezd a platů na přidané hodnotě.

V další části svého vystoupení Vít Samek hovořil o vztahu ČMKOS k zaměstnancům. Konstatoval, že ministerstvo práce a sociálních věcí chystá novelizaci zákoníku práce, kdy vláda vyhlašuje, že chce zvýšit flexibilitu práce, a to po vzoru vyspělých západoevropských zemí. Místopředseda odborů to označil za krásnou myšlenku, která se tak trochu rozchází s realitou. Jestliže na Západě řada zaměstnavatelů uplatňuje částečné pracovní úvazky, například pro matky s dětmi, čeští zaměstnavatelé a podnikatelé zkrácené pracovní úvazky příliš nechtějí. Dávají přednost plným pracovním úvazkům. Podle Víta Samka je to částečně dáno i tím, že mladé ženy pečují o své potomky do tří let věku běžně, zatímco na Západě se zajištěním mateřské školy či jiného zařízení mohou tamější ženy nastoupit do pracovního úvazku dříve než u nás.

Navíc, jak Vít Samek dále podotkl, svoji roli v tom hraje i fakt, že při zkráceném pracovním úvazku je logicky i nižší příjem pro zaměstnankyni či zaměstnance, zatímco v zemích původní EU15 jsou mzdy, oproti těm našim, mnohem vyšší, takže i když v té dané zemi, má nižší příjem, kvůli zkrácenému pracovnímu úvazku, tak při jejich vyšších příjmech lze v této zemi, a to i při nižším příjmu, vyžít.

Poté Vít Samek hovořil o tom, že důležité je udržet sociální dialog a sociální smír ve společnosti. V této souvislosti ale prohlásil, že vláda nedělá aktivní opatření proti ekonomické zkáze, jak nazval současnou ekonomickou situaci. Podle něho k tomu jen tiše přihlíží a nemá připraveno žádné řešení této situace. Přitom toto je právě téma pro sociální dialog mezi vládou, odbory a zaměstnavateli.

Podle Víta Samka u nás nyní, díky plánovaným postupům současné vlády, hrozí obrovská rizika privatizace, zejména ve zdravotnictví. Vláda chce, aby si lidé spořili na zabezpečení kvalitnější zdravotní péče, tedy, aby kromě placení zdravotního pojištění, odváděli své peníze na nějaké spořící účty. To odbory odmítají, protože zdravotní péče by měla být všechny hrazena ze zdravotního pojištění. A nikoliv, aby byla jiná zdravotní péče pro bohatší spoluobčany než pro řadové občany.

V této souvislosti Vít Smek dále uvedl, že vláda chystá reformu důchodového systému, kdy tvrdí, že průběžný důchodový systém je drahý. Takže, opět vyzývá k tomu, aby si lidé spořili na své důchody. Přitom se reformou důchodového systému, zabývají experti a úředníci z bankovního sektoru, nikoliv experti na důchodový systém, což není v pořádku. Přirozeně, že odbory, podle Víta Samka, budou k návrhům vlády na změny důchodového systému uplatňovat své připomínky.

V závěru svého vystoupení Vít Samek zdůraznil, že v současné době, kdy ekonomická krize zasáhla Evropu a řadu zemí světa, je velmi důležitá solidarita odborů na evropské úrovni. Proto se také, pod dvouleté přestávce kvůli covidové pandemie, opět připravuje odborná konference Mezinárodní organizace práce (MOP).

V následné diskusi si jednotliví delegáti vyměňovali navzájem své názory a připomínky k programu ČMKOS, a především k tomu, co by odbory měly organizovat pro nejbližší období. Například zazněl návrh, aby manifestační tým ČMKOS byl přejmenován na protestní tým, který by zorganizoval různé akce proti vládě. Podle některých delegátů by měly odbory přitvrdit v akcích proti vládě. Takto prý uvažují mnozí řadoví odboráři.

Na to předseda ČMKOS Josef Středula reagoval tím, že v polovině května vedení ČMKOS projedná další možné aktivity činnosti odborů, znamená to především, že se uvažuje o obnovení kampaně „Konec levné práce“, kdy by se během tohoto jednání vedení ČMKOS mělo vyjasnit, zda se letos svolá další celostátní mítink odborářů či se zvolí i jiné formy činnosti v rámci této kampaně. Přirozené je, že se během tohoto uzavřeného jednání bude hovořit i tom, jakou formu by měly mít protestní akce odborů.

Během diskuse zazněla i slova o tom, že současný ministr kultury Martin Baxa hledá způsoby, jak obejít zákoník práce, kdy se připravuje to, že umělci budou dostávat pracovní smlouvy na dobu určitou, nikoliv neurčitou. Cílem je postupně odstranit ty zaměstnance, kteří nebudou ředitelům divadel a jiných uměleckých těles vyhovovat, a to těmi, kteří budou, vůči vedení těchto uměleckých těles, vstřícní. V prvé řadě by tato politika dopadla na odboráře. Proto také odboráři z umělecké fronty požadují po odborářích z jiných odborových svazů vyjádření solidarity.

Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka současná situace ve školství není dobrá, protože vláda lidem tvrdí, že musíme všichni zchudnout, což mu připomíná heslo před více než deseti lety, které za tehdejší vlády znělo: Proškrtáme se k prosperitě. A jak to nakonec dopadlo vědí všichni, kteří to tehdy prožili, dodal.

V této souvislosti František Dobšík dále upozornil, že zde máme uprchlickou krizi, přes 300.000 uprchlíků z Ukrajiny, což jsou převážně matky s dětmi, kteří potřebují navštěvovat mateřské školy a základní školy. Problém je že tito uprchlíci neovládají český jazyk. Přitom ve školách chybí ukrajinští asistenti. To je obrovská zátěž na naše pedagogy. Protože se věnují jedné skupině dětí ve třídě, tím to odnáší ta druhá, buď české nebo ukrajinské děti.

Proto také školské odbory žádají o zvýšení platů nejen pro pedagogy, ale i pro nepedagogické zaměstnance, protože se na ně v předchozí době pozapomnělo.

Předseda ČMKOS Josef Středula na to reagoval tím, že odbory požadují, že se nesmí u nás zapomenout na nikoho. Podle něho nás česká náročné období, které se týká toho, aby lidem nepoklesly reálné mzdy díky vysoké inflaci a růstu životních nákladů. Proto odbory požadují zvýšení minimální mzdy, valorizaci sociálních dávek pro ty nejslabší příjmové skupiny našich spoluobčanů. Proto také odbory v prvé řadě chtějí po vládě, aby vypracovala národohospodářský plán ekonomického růstu, tak aby se Česká republika co nejrychleji a nejstabilněji dostala z ekonomické krize, ve které se nyní nachází.

Přirozeně, že otázek, o nichž se hovořilo během diskuse, bylo povícero. Ale popsali jsme ty, podle nás, nejdůležitější, které je třeba urychleně řešit. A to by měl být, podle odborů, prvořadý úkol současné vlády.