Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 25.09.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Moravskoslezský kraj trápí znečištěné ovzduší – i když například počet smogových situací v posledních letech klesal. Lídři krajských kandidátek hodlají nadále podporovat kotlíkové dotace, někteří by životnímu prostředí pomohli velkými projekty, jiní drobnějšími. Zásadním tématem pro region je také útlum těžby uhlí. Ten sice musí přijít, ale je potřeba se na něj pořádně připravit a stát situaci zanedbal, upozornili v předvolební debatě ČT24 krajští volební lídři.

Z průběhu televizní debaty vyplynulo, že jedním z témat, které je pro voliče v Moravskoslezském kraji klíčové, je životní prostředí, například kvalita ovzduší.

Jednička kandidátky ANO Ivo Vondrák chce pomoci čistotě vzduchu ve Slezsku prostřednictvím čistých zdrojů, například vodíku, který by se dal získávat z metanových dolů. Podporuje také další výměny kotlů, protože většina znečištění pochází z lokálních topenišť, jak v televizní debatě zdůraznil. Dodal také, že kraj už se dohodl s některými podniky, aby regulovaly emise, v důsledku čehož už průmysl zaviňuje pouze pětinu znečištění ovzduší v regionu.

Lukáš Curylo (KDU-ČSL) podotkl, že jakožto strukturálně postižený kraj dostával region dotace a je připraven čerpat další prostředky, mimo jiné pro čistší veřejnou dopravu, kterou představují třeba autobusy poháněné vodíkem či hybridní vozy. „Jestliže budou vyhlášeny výzvy, okamžitě se začneme hlásit a z evropských peněz čerpat,“ prohlásil a zároveň slíbil, že hodlá apelovat na ministerstva, aby takové výzvy vypisovala.

„ODS je zelenější než Zelení,“ tvrdil Jakub Unucka (ODS + TOP 09). Prosazuje výstavbu takzvaných edenů – obrovských skleníků, které čerpají teplo z dolů. Podle něho je to přesně věc, která posune Karvinou dopředu. Přičemž poukázal na to, že ve Velké Británii takové edeny fungují. Zdůraznil také, že je potřeba zcela změnit charakter regionu po ukončení těžby. Brusel je k takovým plánům vstřícný, dodal.

Jan Lipner (STAN + Zelení + Nezávislí) je ale k takovým idejím skeptický. Podle něho je prý otázkou, nakolik jsou takové projekty reálné na Karvinsku. „Nicméně všemu zelenému jako zahradník fandím,“ zdůraznil. Kritizoval také stavbu dálnice v kraji, protože ta, podle něho, do regionu natáhne tranzitní dopravu. Také podpořil další kotlíkové dotace.

Jejich pokračování prosazovala v televizní debatě i Zuzana Klusová (Piráti). Kromě toho, podle ní, představují možnou cestu, jak zlepšit životní prostředí, takzvané inteligentní energetické sítě – propojení několika budov a zdrojů čisté energie, například fotovoltaiky. Takové komplexy, podle ní, umožňují výborné hospodaření s energií. Zdůraznila, že to je mnohem účinnější než megalomanské projekty. Hodně menších projektů tohoto typu by Moravskoslezskému kraji pomohlo více.

Pavel Staněk (SPD) vidí jako problematické mikroskopické pevné částice v ovzduší. Požaduje, aby průmyslové podniky instalovaly delikátnější filtry, které by právě i menší částice, které ohrožují lidské zdraví, zachytily.

O tomto problému hovořil také Petr Kajnar (ČSSD). Stejně, jako Ivo Vondrák, zdůraznil, že většinu znečištění mají na svědomí lokální topeniště, nikoliv doprava či velké firmy. Kraj, podle něho, ale situaci řeší. „Máme jistotu, že kdyby nebylo Polsko, tak my vzduch máme v normě,“ prohlásil a dodal, že úkolem kraje je, aby intervenoval na ministerstvu životního prostředí, u premiéra a ministerstva zahraničí, aby jednali s Polskem. Podle jeho slov by se ale mělo jednat na všech úrovních, tedy i na krajské a obecní. Podle něho je také možné podat na Polsko žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.

Právě s jednáním na všech úrovních souhlasil Vladimír Tancík (Starostové pro kraj). Zdůraznil především obecní úroveň, kde i malá spolupráce, podle něho, funguje. Vyzval také, aby každý začal sám u sebe, jelikož většinu znečištění mají na svědomí lokální topeniště. „Opatření nejdou dělat jedním směrem, musí se využít všech možností. Od Unie, přes stát, vojvodství až po obce,“ dodal Vladimír Tancík.

KSČM chce v oblasti životního prostředí řešit například přístup k pitné vodě. Podle lídra krajské kandidátky Josefa Babky už kraj v minulosti pomohl s vrty, aby města a obce měly dostatek vody.

V další části debaty zaznělo, že potenciální problém do budoucna představuje pro Moravskoslezský kraj útlum a definitivní konec těžby uhlí. Kandidáti se shodli na tom, že útlum se nesmí uspěchat, protože hrozí sociálními i energetickými problémy.

Podle Ivo Vondráka (ANO) je útlum těžby logický, je ale nezbytné, aby vznikla pracovní skupina, která ho bude řídit. Zdůraznil, že hejtmanství vyzývalo ministerstva už v minulosti, jeho volání vyslyšela ale až nyní. Kraj, dle současného hejtmana, požaduje, aby se uhlí těžilo, dokud ho podniky, které ho potřebují, nebudou schopny nahradit. Zmírnit ekonomické dopady na kraj chce kupříkladu podporou malých a středních podniků, které by mohly nahradit velké průmyslové závody.

Co si neuděláme sami, nebudeme mít, hodnotí přístup státu k problematice Jakub Unucka. Dopadová studie podle něj ukázala, že v problémech se ocitnou teplárny i koksovny. Importované uhlí navíc bude nutné někde skladovat, jenže získat na to povolení trvá několik let. „Pokud toto nebude dopředu zajištěné, hrozí sociální katastrofa. To může být katastrofa, o které se nikomu ani nesní. Zavřít OKD jen tak nejde,“ konstatoval lídr kandidátky ODS + TOP 09.

„Třicet roků jsme vyváželi kvalitní nízkosirné uhlí někam jinam. Teď dovážíme k nám uhlí z Polska, které má mnohem větší obsah síry,“ shrnul Vladimír Tancík (Starostové pro kraj). Uzavření dolů a těžby podporuje, ale apeluje, aby bylo pomalejší, než stát momentálně plánuje. Upozornil, že bude potřeba se postarat o čtyři tisíce horníků. „Starostů se nikdo neptal, proto kandidujeme, abychom do toho mohli mluvit,“ dodal.

Na rizika překotného tempa útlumu těžby upozornil také Pavel Staněk (SPD). Kvituje pracovní skupinu a apeluje na to, aby o problému rozhodovali lidé, kteří mu rozumí. „Množství uhlí, které OKD vytěží, je nějaký zdroj energie, ten musí být něčím nahrazen. Nevím o tom, že bychom měli nasmlouvané vyšší dávky plynu, nebo že by naběhl další blok Dukovan,“ nastínil jeden z problémových bodů útlumu.

„Pokud ho ještě spalovat musíme, spalujme naše uhlí,“ prohlásil Jan Lipner (STAN + Zelení + Nezávislí). Zdůraznil, že uhlí bude potřeba dalších třicet let dovážet a uhlíkovou stopu za sebou nechají kupříkladu zámořské lodě. Jako problém vidí také to, že společnost OKD řídí náměstek ministryně financí, který „nemá zkušenosti“. Uzavírání OKD nyní podle kandidáta nedává smysl.

Podle Zuzany Klusové (Piráti) se Evropa o odchodu od uhlí baví několik let. Podle ní to není žádná novinka, vždyť Velká Británie, kde byla závislost na uhlí mnohem větší, od něj odešla. Mají to za sebou a je to pro ně lepší. Upozornila, že Evropská unie nedotuje ztrátovou těžbu uhlí. Jednička pirátské kandidátky také kritizovala, že stát zanedbal přípravu na transformaci regionu, zvláště když o její nutnosti již dlouho ví.

Podobně zaváhal stát už v minulosti, podotkl kandidát ČSSD Petr Kajnar. Když stát zavíral doly v 90. letech, o lidi se nepostaral, konstatoval během televizní debaty. „To byla velká chyba. Dnes už to není tolik, nicméně stát to zavře takřka ze dne na den a dopředu se o to nestará,“ upozornil. Za příklad dal Německo, které se na transformaci připravovalo deset let a řešit ji bude dalších třicet. Ostravsko prochází transformací už tři dekády s minimální podporou státu, prohlásil Petr Kajnar.

Rozhodnutí vlády o uzavření dolů je nekoncepční, tvrdil Lukáš Curylo (KDU-ČSL). „Domnívám se, že rekultivace, sociální program a útlum těžby bude stát 30 miliard. Vláda se k tomu musí postavit čelem,“ apeloval. Stát nemůže zavřít doly ze dne na den, jelikož není kde skladovat uhlí, které by se dováželo, konstatoval.

Termín konce těžby považuje za nesmyslný a nereálný také Josef Babka (KSČM) a hovořil o tom, že ho příští vedení kraje nesmí připustit. „Dělat tyto věci bez dopadové studie je absolutní nesmysl,“ zdůraznil lídr kandidátky KSČM. „Jde o sociální rozvrat kraje, o energetickou bezpečnost,“ zdůraznil.

  • Zdroj: Česká televize