Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Není to tak dávno, co byly některými médií, zvláště ČT, dehonestován agrární stav. Často jsem poslouchal od spoluobčanů, kteří se s agrárním sektorem nikdy osobně nepotkali, co my zemědělci děláme špatně a jak se máme k přírodě chovat. Bylo mi velmi těžké poslouchat, kdy 90 % rádoby moudrých mluvilo hlouposti a uráželi nás, nás kteří jsme absolvovali vědy agronomické, zootechnické a další a pracujeme na polích, ve stájích a podařilo se nám dosáhnout výsledků, které se v úspěšných zemích EU hodnotí jako špičkové.
Sledoval jsme chování naších spoluobčanů po vyhlášení opatření k omezení shromažďování apod. Viděl jsem zástupy v supermarketech, rychle vyprazdňující se regály a velmi obětavou práci ve zpracovatelských podnicích, kde práce místo 8 hodin se prodlužovala na 14 až 16 hodin, pokud nebyl dostatek pracovníků, nastupovali technici včetně vedení.
Neviděl jsme zástupy spotřebitelů u hospodářů, kteří odmítají intenzívní prvovýrobu a mluví s despektem o soběstačnosti a bezpečnosti potravin. Vše si prý dovezeme, není nutné vyrábět doma. Pravda je ale úplně jiná. Byl jsem svědkem události, kdy během tří dnů nabízeli dodavatelé z Polska ceny o 100 % vyšší za stejné zboží a domácí překupníci oslovovali naše zpracovatele, aby jim prodali zboží i za zvýšenou cenu. Zpracovatelé však mají smlouvy za pevné obchodní ceny, také i maloobchodní prodejci určitě nebudou navyšovat ceny spotřebitelům.
Až skončí toto nelehké období, co je nutné udělat, aby naši spoluobčané měli dostatek domácích a kvalitních potravin?
Pokud neprosadíme stejné podmínky, nemá smysl být součástí obra na hliněných nohou, který je veden byrokraty, kteří rozhodují ve prospěch dvou států, kteří uzavřeli 22. 1. 2019 dohodu o kooperaci a integraci a v podstatě tvoří superstát.
Často poslouchám a čtu, že podpory a dotace do zemědělských podniků nepatří. Já s tím souhlasím a hlasuji oběma rukama. Ale na jednotném trhu nesmí být dotace a podpory v žádné ze zemí EU. Teď to nejzásadnější; když nebudou nikde dotace či podpory, musíme počítat s tím, že ceny potravin se zvýší cca o 30 %, protože dotace a podpory nezůstávají u zemědělce a potravináře, ale zajištují levné potraviny i pro nízkopříjmové skupiny našich obyvatel. Proč to mohu tvrdit? Svědčí o tom statistika, zemědělci prodávají v průměru za ceny vyšší o 60 % než tomu bylo v roce 1990 (obilí, mouka, maso….) a nakupují vstupy například nafta byla 2 Kčs za litr, dnes je za 28 Kč za litr, vodné 0,80 Kčs za m3 (bylo jen vodné), dnes 60 až 90 Kč za m3 (vodné a stočné), stroje například traktory 100 až 300 tis. Kčs za kus, dnes 2,5 až 5,5 mil. Kč za kus a mohu pokračovat s dalšími příklady. Vidíte, dotace nezůstávají zemědělcům, ale hradí zvýšené náklady, aby mohli být potraviny dostupné všem.
Bez dotací a podpor u všech států v Evropě by byla naše soběstačnost dávno 80 až 100 %, ale potraviny, jak bylo uvedeno, by byly podstatně dražší.
Zemědělskou půdu musíme zúrodňovat a to zajistíme jen hospodařením na ní, s vyváženou živočišnou výrobou a ne jako v současné době, kdy živočišná výroba je několikanásobně nižší na 100 ha zemědělské půdy než v zemích EU 15, tím chybí organická hmota v půdě a zadržování vody v půdě nefunguje. Trvale mluvíme o zatravňovaní, ale je třeba si uvědomit, že v současné době je pouze 31,1 % orné půdy z celkové rozlohy země, a to v žádné zemi s obdobným reliéfem není. Narostlá travní hmota se nevyužívá v živočišné výrobě, protože zvířat je málo, ale je mulčována.
Je nezbytné nastavit zákonem zákaz využívání nejlepších černozemních půd k výstavbě a u kvalitních zemědělských půd nastavit ceny za odnětí zemědělského půdního fondu na úrovni 3 až 5 krát vyšší než jsou v současné době. Je dostatek zchátralých areálu po zkrachovalých podnicích a ostatních ploch včetně méně kvalitních zemědělských půd.
Téměř všichni mluví o nedostatku vody v půdě, ale převážná většina parkovišť a odstavných ploch kolem supermarketů a výrobních či skladovacích hal je vybetonována či vyasfaltována. V zákonu o povolování staveb je nutné ihned řešit povinnost stavět vodopropustné plochy u velkých a větších staveb.
Řešit erozi a vsakování vody do půdy moderním hospodařením na bázi precizního zemědělství nikoliv nesmyslným zatravňováním, které vede k nulové produkci a minimálnímu zasakování vody do půdního profilu.
Podpory a dotace na plochu je nezbytné podmínit chovem hospodářských zvířat k tvorbě organické hmoty v půdě a zvyšovat úrodnost půdy a na většině ploch nastavit pravidelné vápnění k snižování kyselosti půd. Výše zatížení na hektar zemědělské půdy by měla být podmínkou k vyplácení podpor a dotací na plochu.
Zákonem nastavit podmínky koupě a prodeje zemědělské půdy. Zemědělská půda je národní bohatství, nikoliv běžná nemovitost, kde může volně vstoupit spekulativní kapitál vzniklí z jiných odvětví s vysokou přidanou hodnotou.