Zdravotnické a lékařské odbory kritizují návrh vyhlášky o úhradách za péči v nemocnicích pro příští rok, kterou zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Podle odborů, je navržená suma financí pro zdravotnická zařízení, nízká natolik, že budou chybět peníze na provoz nemocnic, a zároveň i na zamýšlené zvýšení platů zdravotníků. Odboráři proto chtějí, v příštím týdnu, s ministerstvem zdravotnictví jednat o úpravě úhradové vyhlášky. Zvažují případně i protesty. Na tiskové konferenci, která se uskutečnila 22. září 2025, v Praze, to řekli předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková a předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Martin Engel.

Martin Engel nejprve uvedl, že, úhradová vyhláška pro rok 2026, byla nyní zveřejněna, protože jde do připomínkového řízení. Načež prohlásil, že, podle odborů, je v naprosto nevyhovujícím stavu. Poukázal na to, že tento návrh úhradové vyhlášky je velmi restriktivní, a to jak ve vztahu k zaměstnancům ve zdravotnictví, tak i k samotným pacientům. Načež poznamenal, že odbory se domnívaly, že bude hlasitě slyšet i nesouhlasný hlas zaměstnavatelů, tudíž zřizovatelů zdravotnických zařízení, protože se tyto finanční úspory promítnou do jejich ekonomické situace. Načež dodal, že zaměstnavatelé budou mít obrovský problém se, v tomto finančním rámci, jak je navržen, se rozumně pohybovat.

Navíc, podle něho, úhradová vyhláška, vůbec nepamatuje na zvyšování platů a mezd pro zaměstnance. Připomněl, že zdravotnické a lékařské odbory již dříve navrhovaly přijetí zákona o odměňování, což se dosud nestalo. Dále konstatoval, že, v rámci zdravotnické veřejnosti, se hovořilo o možném zvýšení platů o 5, či 6 procent. Zároveň poznamenal, že jde o každoroční licitace, které se vážou na dohady o zvýšení průměrné mzdy, což probíhá každý rok.

Dále uvedl, že se u nás hovoří o restrikci nemocniční sítě, s tím, že vládní koalice si s tím neví, politicky, rady, a proto byl, nejspíše, zvolen právě tento ekonomický způsob. Protože, jestliže nemocnice budou mít ekonomické problémy, tak se mohou ocitnout i ve velmi vážném stavu, a to natolik, že jejich další existence může být s velkým otazníkem.

Martin Engel dále připomněl, že, během covidové pandemie, si nemocnice finančně polepšily. Zejména ty, které měly covidové jednotky. Načež poukázal na to, že právě, v posledních několika letech, nejsou finanční podmínky pro nemocnice dobré. Konstatoval, že objem finančních prostředků se pro letošní rok zvýšil jen o 1,1 procenta. Zatímco pro příští rok to jde již do minusu!

Zároveň uvedl, že si ministerstvo zdravotnictví neuvědomuje, že ve zdravotnickém systému jsou nejcennější lidé, kteří jsou přetíženi. Načež ministerstvo zveřejnilo úhradovou vyhlášku s příliš jednostrannou orientací a důrazem na jednodenní péči. Poznamenal, že dříve mohly nemocnice zvolit, zda zdravotní úkon uskuteční formou jednodenní péče, nebo s využitím hospitalizace. Nyní je však všechno, taxativně převedeno do jednodenní péče! Podle něho to, ve svých důsledcích, přinese více komplikací. Přičemž dodal, že když se při lékařském ošetření dává akcent na velmi rychle, nikoliv velmi dobře, není to, podle něho, dobrá zpráva pro samotné pacienty.

Poté připomněl i dlouhé čekací lhůty u ortopedických operací. Konstatoval, že když se, podle návrhu úhradové vyhlášky, jejich počet zastropuje na 75 procentech, s tím, o zbývajících 25 procent se bude mezi nemocnicemi soutěžit, tak si neumí představit důsledky tohoto návrhu. To je jaký by to mělo mít pro nemocnice přínos. Vždyť ani nemocnice, a ani pacienti, nebudou mít jistotu, že vše, pro ně, proběhne, v naprostém pořádku.

V této souvislosti Martin Engel prohlásil, že odbory věří tomu, že se ozvou i zaměstnavatelé, a že se v tomto přípravném období, podaří některé nesmyslné návrhy úhradové vyhlášky, odstranit.

Poté se ujala slova Dagmar Žitníková, která řekla, že, podle odborů, jde o naprosto bezprecedentní dokument. Konstatovala, že ministerstvo zdravotnictví hovoří o tom, že chce snížit úhrady nemocnicím, a to zhruba o 2 miliardy korun. Přičemž, ve svém odůvodnění, uvádí, že nemocnice jsou přefinancované, a že mají obrovské zůstatky na svých účtech. Načež dodala, že, počátkem letošního roku, zdravotnické odbory jednaly s krajskými správami o navýšení platů a mezd v nemocnicích, které jsou v působnosti krajů. Přičemž se zjistilo, že řada krajů, o státu nedostala prostředky na navýšení platů pro letošní rok. Tím pádem, tyto nemocnice, mají ekonomické problémy, přičemž, svým zaměstnancům, nemohou platy a mzdy zvýšit. Některé nemocnice, si, dokonce, musely, na navýšení platů a mezd, vzít úvěr. Znamená to, že když ministerstvo zdravotnictví sníží úhrady pro rok 2026, tyto nemocnice se dostanou do velkých ekonomických problémů.

Dagmar Žitníková dále uvedla, že se mění i podmínky pro poskytování lékařské a zdravotní péče. To je, mění se podmínky pro jednodenní chirurgii, a to bez ohledu na to, jestli pacient potřebuje být, v nemocnici, hospitalizovaný, nebo mu bude úkon, v rámci jednodenní chirurgie, stačit. Přitom, nemocnice dostane zaplaceno pouze za jednodenní chirurgii. To bude mít negativní dopad na nemocnice, a bude je to nutit k zefektivnění jejich provozu. Načež to může znamenat i to, že pacienti budou propouštěni z nemocnice, a to i bez doléčení.

Největší problém, spolu s Asociace českých a moravských nemocnic, vidí odbory ve změnách, které se týkají ortopedických operací, to je v normě 75 % výkonů a o 25 % operací se bude, mezi nemocnicemi, soutěžit. Takže, odbory jsou toho názoru, že pacienti na ortopedické operace budou čekat déle. To je možná i rok a půl, případně i delší dobu.

Dagmar Žitníková dále připomněla i snížení financí pro lázeňství. Kdy se mají snížit úhrady o 1,5 procenta, což je v rozporu s tvrzením ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, že chce dbát na prevenci. Protože pacienti, po absolvování lázeňské péče, nemusí užívat antibiotika, jsou i fyzicky fit, a nemusí být tak často v pracovní neschopnosti.

Poté Dagmar Žitníková poukázala i na to, že na to, že mnohé nemocnice již nemají vnitřní zdroje na to, aby navýšili platy svých zaměstnanců.

Podle zdravotnických a lékařských odborů, jak dále uvedla Dagmar Žitníková, je zveřejněný návrh úhradové vyhlášky nepromyšlený, nebezpečný, a to jak vůči pacientům, tak vůči zdravotníkům. Odbory jsou přesvědčeny o tom, že to povede k nerovnostem v poskytované zdravotní péči. Zároveň poukázal na to, že na tento přístup ministerstva zdravotnictví, doplatí nemocnice, zdravotníci, ale i pacienti. Dále konstatovala, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, svým návrhem úhradové vyhlášky, de facto, tím vzkazuje, že ho nezajímá, co potřebují nemocnice. Přičemž zaměstnancům, tímto návrhem rovněž říká, že ani zaměstnanci nejsou pro něho důležití. To je, aby jim zvýšil platy, a to ani o korunu! Současně totéž říká i pacientům, to je, že ho, jejich problémy, nezajímají.

Odbory s tímto návrhem úhradové vyhlášky zásadně nesouhlasí, a od ministra Válka budou chtít slyšet vysvětlení v příštím týdnu. To je, na jednání pracovního týmu zdravotnické tripartity. Odbory se budou snažit, návrh úhradové vyhlášky, ještě změnit. Zároveň upozornila, že je to důležité i z toho hlediska, protože úhradová vyhláška, podle zákona, se může vydat jednou ročně. Načež dodala, že nejistota, která je pro zdravotníky, ale i pro pacienty, je, podle ní, extrémní.

Dagmar Žitníková dále poznamenala, že úhrady mají být sníženy pro laboratoře, radiodiagnostiku, lázně a nemocnice. Přitom další zdravotnické segmenty mají navýšení v průměru o 7 procent, nebo mají alespoň určité navýšení. V této souvislosti upozornila, že nemocnice jsou, mnohdy, přitom poslední záchranou pro pacienty, kteří nemají praktického lékaře, a kteří neseženou si i odborného lékaře.

Podle Dagmar Žitníkové, nemocnicím se sníží úhrady, a to i v případě Lékařské služby první pomoci, kterou na svých pohotovostech poskytují. Je to z důvodu, že od 1. ledna 2026 bude platit nová vyhláška, která bude stanovovat rozsah lékařské služby první pomoci. Přičemž nově to budou hradit zdravotní pojišťovny, nikoliv krajské správy. Takže, nemocnice budou ošetřovat pacienty, a to většinou formou jednodenní chirurgie, přičemž na tom nebudou finančně dobře, a to i tím, že se jim sníží úhrady jak za Lékařskou službu první pomoci, tak i za urgentní příjmy. Tato verze úhradové vyhlášky totiž snižuje objem financi i v případě urgentních příjmů.

Takže, podle ní, zdravotnické a lékařské odbory, očekávají, co se dozvědí na jednání zdravotnické tripartity v příštím týdnu, a zda ministerstvo zdravotnictví vyslyší připomínky a názory oborů, co je se mělo, v návrhu úhradové vyhlášky pro příští rok, změnit.

V následné diskusi zaznělo, že zdravotnické a lékařské odbory zvažují i další postup. Podle předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníkové, je možné vyhlášení stávkové pohotovosti, či zorganizování různých protestních akcí. Představitelé zdravotnických a lékařských odborů připomínají, že by se, v rámci těchto protestů odborů, více angažovali i zaměstnavatelé. Vyloučit, jaký bude průběh protestů, nelze nic, dodala Dagmar Žitníková.

Podle ní, vyhlášku o podobě úhrad za péči, musí ministerstvo zdravotnictví vydat do konce října. Připomínky k navrhovanému předpisu mohou resorty, odbory či zaměstnavatelé, podávat do 26. září.