Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 21.09.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

V úterý se v Praze uskutečnil „Kulatý stůl k prioritám PK ČR v rámci předsednictví ČR v Radě EU“. Potravinářská komora České republiky (PK ČR), ve spolupráci se Stálým zastoupením PK ČR v Bruselu, představila hostům aktuální témata týkající se Revize nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Což se zejména týkalo značení výživových hodnot na přední straně obalu, ochrana názvů masa a masných výrobků a dovoz potravin ze třetích zemí.

Kulatého stolu, jehož cílem bylo, ze strany ministerstva zemědělství a Potravinářské komory ČR, tyto otázky prodiskutovat se českými europoslanci, kteří se v Evropském parlamentu zabývají problematikou zemědělství a potravinářství. Takže, pozvání přijaly europoslankyně Kateřina Konečná, Michaela Šojdrová, Veronika Vrecionová a europoslanec Martin Hlaváček. Kulatého stolu se rovněž zúčastnil i Michal Kučera, předseda Zemědělského výboru PSP ČR, dále Jindřich Fialka, náměstek pro řízení Sekce potravinářství MZe ČR a Jiří Šír, náměstek pro řízení Sekce EU a zahraničních vztahů MZe ČR.  Za Potravinářskou komoru ČR vystoupila prezidentka PK ČR Dana Večeřová, dále konzultant pro oblast udržitelné výroby a spotřeby PK ČR Jan Pivoňka a za stálé zastoupení PK ČR v Bruselu Adéla Paďourková.

Na tiskové konferenci, která následovala po skončení Kulatého stolu, zaznělo, že Potravinářská komora ČR před časem upozornila ministerstvo zemědělství a ministerstvo zemědělství na aktivity propagující rostlinné nápoje do škol, a to konkrétně jako alternativu mléka a mléčných výrobků. Odpovědi ministra zemědělství, ministra zdravotnictví i předsedy zemědělského výboru Poslanecké sněmovny PČR reagovaly, že dlouhodobě podporují ochranu tzv. „vyhrazených názvů“ mléčných výrobků podle nařízení o jednotné organizaci trhu a usilují o rozšíření a ochranu názvů dalších tradičních výrobků, např. masa a masných výrobků.

Podle Potravinářské komory ČR je toto právě jeden z příkladů, kdy může docházet ke klamání spotřebitele. Zákazník získává dojem, že rostlinný nápoj je alternativou k mléku. Většina rostlinných náhražek svojí výživovou hodnotou neodpovídá výživové hodnotě živočišných produktů. Jsou to zpravidla vysoce průmyslově zpracované potraviny, při jejichž výrobě se používá řada přídatných látek, a v řadě případů nemusí poskytovat v dostatečném množství některé důležité makro i mikronutrienty. „Je podstatné si uvědomit, že se jedná o naprosto jiný výrobek,“ upřesnil Jan Pivoňka.

Europoslankyně Michaela Šojdrová a Veronika Vrecionová v této souvislosti upozornily, že za snahou nahradit potraviny živočišného původu, tedy nejen maso, ale i mléko u žáků ve školách, stojí velké nadnárodní koncerny, a to ve spolupráci s obchodními řetězci, pro něž je mnohem výhodnější tímto způsobem obdat celý evropský trh, než aby se expedovalo různé zboží do jednotlivých zemí EU. Konkrétně byla jmenována například společnost ProVeg, která navrhuje jako alternativu k mléku produkty rostlinného původu. Expert Jan Pivoňka k tomu dodal, že produkty rostlinného původu nemohou nahradit mléko, které dodává lidskému tělu potřebné živiny.

V průběhu tiskové konference prezidentka PK ČR Dana Večeřová zároveň představila i další okruhy problémů, vysvětlila pozici komory a nabídla možná řešení. „Vytržení jednotlivostí z kontextu za účelem snadné komunikace a získání konkurenční výhody, vede k řešením, která jsou často ekonomicky zcela nesmyslná a zatěžují životní prostředí mnohem více než stávající přístup. Nabízí se tedy například otázka, zda se v rámci veganského způsobu stravování neřadí udržitelnost na vyšší příčku důležitosti než příznivost vlivu potraviny na lidský organismus,“ zdůraznila Dana Večeřová.

V současné době dochází k rozvoji trhu s imitacemi živočišných potravin, které mají podobné senzorické vlastnosti, ale významně odlišnou výživovou hodnotu. Potraviny živočišného původu jsou prezentovány jako nezdravé, neetické a ohrožující životní prostředí. Doporučujeme přijetí národních předpisů a současně změnu evropského nařízení č. 1169/2011 a pro ochranu názvů dalších potravin živočišného původu.

Účastníci Kulatého stolu se shodli na tom, že v otázce označování na přední straně obalů (nejznámější je dnes systém NUTRI-SCORE) doporučují, aby schválený systém byl dobrovolný, jednotný, založený na vědeckém základě a nehodnotící potraviny na dobré a špatné. Preferujeme systém založený na pozitivní motivaci a zohledňující i stupeň zpracování potravin.

Navrhovaný systém (NUTRI-SCORE) diskriminuje celé skupiny potravin bez ohledu na obvyklý způsob konzumace, propaguje vysoce zpracované potraviny, které WHO považuje za rizikové a nezohledňuje další mikronutrienty (vitaminy a minerální látky). Systém kategorizuje potraviny na zdravé a nezdravé a ignoruje životní styl spotřebitelů, v konečném důsledku může ohrozit zdravotní stav obyvatel.

„Podle názoru ministerstva zemědělství je dosavadní povinné značení nutričních hodnot dostatečné. Proto zavádění nového povinného systému nepodporujeme, a v případě NUTRI-SCORE jej považujeme za nešťastné, jelikož dojde k rozdělování potravin na dobré a špatné. Nejde hodnotit potravinu jako celek, důležité je podávat informaci o zastoupení jednotlivých živin v ní. Takové údaje jsou pro spotřebitele užitečné, aby se mohl správně rozhodnout o výběru potravin. A takové údaje už naši spotřebitelé mají,“ řekl Jindřich Fialka, náměstek Sekce potravinářství Ministerstva zemědělství ČR.

Účastníci Kulatého stolu zároveň zdůraznili, že v Evropě jsou implementována nejpřísnější produkční pravidla pro potraviny na světě. Proto také navrhují úpravu cílů Farm to Fork s ohledem na udržitelnost tak, aby nedošlo ke zhoršení konkurenceschopnosti evropských producentů, dalšímu zdražení potravin a ohrožení potravinového zabezpečení EU z důvodu stále se zvyšujícího objemu dovozu potravin ze třetích zemí. A jak na tiskové konferenci poznamenali, že, pokud jde o dovoz potravin ze třetích zemí, u nás neznáme, jak se dodržují v těmto zemích dodržují výrobní postupy, a to hlediska zdravotní nezávadnosti tam vyrobených potravin. Proto také, hlavním kritériem by pro Evropu, a tím i pro nás, měla být potravinová bezpečnost.