Vládní koalice uvažuje o zavedení nové digitální daně. Tu by podle plánu ministerstva financí mohly nově platit velké internetové korporace poskytující digitální služby – tedy Google, Apple, Facebook nebo Amazon. Vláda se chce inspirovat v Rakousku, které oznámilo zavedení nové daně koncem loňského roku. Podle víkendového zpravodajství České televize firmy tam mají platit tři procenta příjmů z částky, kterou utrží z internetové reklamy.

„Všímám si toho, co se děje v rámci Evropy, všímám si debat, které se týkají digitální daně, všímám si toho, že sousední Rakousko přijalo digitální daň,“ říká ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). Díky digitální dani by chtěla do státního rozpočtu získat necelou miliardu ročně. Spolu s vyššími daněmi z tabáku, tvrdého alkoholu a hazardu má digitální daň pomoci vládě vyspravit napjatý návrh rozpočtu na rok 2020.

„Je to daň nad rámec daní z příjmů, ale samozřejmě se musí posoudit všechny okolnosti, jestli by na to dopadaly smlouvy o zamezení dvojího zdanění,“ upozorňuje ministryně.

Evropská unie chce internetovým obrům jako je Facebook nebo Google naúčtovat digitální daň.

„V reklamě na internetu, na sociálních sítích, se točí obrovské peníze, a je potřebné nastavit pravidla. Z tohoto pohledu je ta rakouská cesta správná a já si myslím, že bychom se měli přidat,“ míní místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Roman Onderka (ČSSD).

V Poslanecké sněmovně by mohl návrh ministryně financí na zavedení digitální daně získat podporu většiny poslanců. Kromě ANO a ČSSD souhlasí s novou daní i některé opoziční strany. Zastánci nové daně tvrdí, že velké globální internetové společnosti platí v zemích, kde působí, podstatně nižší odvody než jejich místní konkurence.

Rakousko chtělo digitální daň prosadit na celoevropské úrovni, když předsedalo Evropské unii. Neuspělo! Proti návrhu Evropské komise z března loňského roku, který operoval se stejnou daňovou sazbou jako nyní Rakousko, se postavily některé země, jež těží z nízkých daní – především Irsko, Finsko a Švédsko. Výhrady k dosavadním návrhům měla i Česká republika. Odpůrci návrhu poukazovali na to, že by měla platit globální, nikoliv jen evropská pravidla.

Plány na digitální zdanění v EU váznou, protože návrh musí schválit všechny země bloku. Poslední francouzsko-německý návrh spadl ze stolu v prosinci na jednání ministrů financí EU. Rakousko se proto vydalo vlastní cestou.

„Je zde daňová nespravedlnost,“ obvinil rakouský premiér Sebastian Kurz internetové giganty, že odvádějí do rozpočtů některých unijních zemí úmyslně málo a své zisky posílají tam, kde podléhají nízkému zdanění. Zdůraznil, že on-line firmy platí na daních výrazně méně než tradiční společnosti, a dodal, že navrhovaná daň se v praxi nedotkne žádných rakouských firem.

Rakousko uplatní tříprocentní daň na společnosti s globálním ročním obratem převyšujícím 750 milionů eur (19,3 miliardy korun) a prodejů v Rakousku nad 10 milionů eur (256 milionů korun). Tamní ministerstvo financí ale nehodlá daň implementovat dříve než po březnovém jednání skupiny ministrů financí zemí EU, známé pod zkratkou Ecofin. V platnost by mělo nařízení vstoupit v případě, že ministři nedojdou ke shodě v zavedení digitální daně v rámci celé Unie. Podle Sebastiana Kurze může rakouský návrh přinést do rozpočtu kolem 200 milionů eur ročně (5,1 miliardy korun).

Víc peněz než z digitální daně však očekává Ministerstvo financí ČR ze spotřebních daní na tabák. Podle informací České televize uvažuje resort pro rok 2020 zvednout taxu o čtyři až pět korun za krabičku cigaret. Do rozpočtu by to mohlo přinést zhruba čtyři miliardy ročně.

A chystá se i vyšší daň z hazardu. Ministryně Alena Schillerová se chce vrátit ke staršímu návrhu svého předchůdce ve funkci, nynějšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten počítal s půlmiliardovým plusem pro veřejné finance. Daň ale může vzrůst i výrazněji.