Na dopravní stavby půjde letos o dvacet miliard korun více, než sliboval původní rozpočet. Vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce, že vyjednal dodatečné peníze, takže bude Státní fond dopravní infrastruktury hospodařit s více než 106 miliardami. Zdůraznil však, že dodatečné peníze již jsou určené na konkrétní projekty. Kraje tak nejspíše letos nedostanou příspěvek na údržbu silnic II. a III. třídy, v který doufají.

V pořadu zaznělo, že loňský rok byl z hlediska výstavby dopravní infrastruktury nejúspěšnější v uplynulém desetiletí. Nově zprovozněných 34 kilometrů dálnic se letos sice asi nepodaří napodobit, přesto má Ředitelství silnic a dálnic ambici otevřít dalších 21 dálničních kilometrů, k tomu přes 30 kilometrů zmodernizované dálnice D1, různé obchvaty, pokračovat v přípravě vysokorychlostních tratí a modernizovat ty stávající. Přičemž účastníci televizní besedy dále uvedli, že v posledních letech klesá rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Loni ve fondu bylo přes sto miliard, letos bylo původně schváleno 87 miliard.

Podle ministra dopravy Karla Havlíčka ale bude mít fond nakonec více peněz. „Minulý týden jsme dohodli navýšení rozpočtu o 9,2 miliardy a ještě přihodíme 10 miliard z operačního programu, takže jsme na 106 a kousek miliardách,“ oznámil Karel Havlíček.

Zároveň ale ministr Karel Havlíček sdělil předsedovi dopravní komise Asociace krajů a hejtmanovi Libereckého kraje Martinu Půtovi, že v dobách otevřené kasy se jeho předchůdci ve funkcích ministrů dopravy snažili dát krajům dvě až čtyři miliardy korun ročně na opravy silnic II. a III. třídy, na což si v podstatě kraje zvykly, přitom to nebylo nic povinného, ale bylo to dobrá vůle ministerstva dopravy. Ale pro letošní rok se zatím zdá, že kraje nic nedostanou. Řešit se bude tato záležitost v průběhu března.

Martin Půta k tomu dodal, že podle jeho přesvědčení by stát neměl na kraje zapomínat, protože čistě ze svých rozpočtů na údržbu všech silnic nemají. Stát na kraje převedl komunikace II. a III. třídy po vzniku nynějších samospráv v roce 2000, podle Půty jim ale nikdy nepřidal potřebné peníze.

„Vnitřní dluh se snaží snižovat jenom díky evropským dotacím. A v novém období jich má být významně méně,“ dále varoval Martin Půta. Konkrétně je dnes v evropském fondu Doprava II 30 miliard na silnice, v tom budoucím bude jen šest miliard korun, vyčíslil. Od vlády by tak kraje chtěly dodatečné čtyři miliardy.

Podle ministra Karla Havlíčka by kraje nakonec něco dostat mohly, ale nejspíše ne celou požadovanou částku. „Budu se snažit, abychom něco získali. Nechci slibovat částku čtyři miliard korun, troufám si říct, že ta nebude,“ uvedl.

Kraje se snaží peníze na silnice získat i prostřednictvím návrhu novely zákona o přerozdělení daní. Ten by jim přihrál podíl z daně z minerálních olejů, na který dnes nemají nárok. „Daň z paliv a minerálních olejů není sdílená daň. Kraje z ní mají nulu,“ poukázal Martin Půta.

Dopravní odborník Jan Kudrna z Institutu pozemních komunikací Fakulty stavební VUT Brno v pořadu uvedl, že kraje měly peníze z daně z paliv přitom dávno slíbené. Současně upozornil, že „do roku 2005 šlo do SFDI 20 procent z daní za pohonné hmoty a maziva. Od roku 2005 je to jenom 9,1 procenta s tím, že v poznámce je napsáno, že se z toho, co ubrali SFDI, budou financovat kraje.“ podotkl. Kraje si od sdílení daně z minerálních olejů slibují osm miliard korun, Jan Kudrna se domnívá, že by na ně mělo vyjít dokonce jedenáct miliard.

Jízdy kamionů škodí komunikacím II. a III. třídy

Krajské samosprávy si stěžují i na to, že stát na jedné straně chce, aby udržovaly silnice nižších tříd, aniž by jim na to dal peníze, na druhé straně nedokáže tyto komunikace uchránit před škodami, které způsobuje častá jízda plně naložených kamionů. Kritika zesílila po zavedení nového mýtného systému, při kterém byly zpoplatněny další úseky státních silnic I. třídy.

V pořadu dále zaznělo, že kraje měly původně slíbeno od exministra dopravy Dana Ťoka, že budou moci mluvit do toho, které úseky silnic I. třídy budou zpoplatněné, Ťokův nástupce Vladimír Kremlík ale vzal slib zpět s tím, že budou „jedničky“ zpoplatněné plošně všude, kde podle názoru ministerstva hrozí, že by po nich mohly kamiony objíždět zpoplatněné dálnice.

Kraje jsou ale nyní přesvědčené, že tím stát dosáhl jen toho, že se dálnice objíždějí nikoli po poměrně kapacitních komunikacích I. třídy, nýbrž po krajských silnicích nižších tříd a skrz obce. Podle hejtmana Martina Půty existují již například výsledky měření z Mimoně. „Pan starosta, který tam dělal měření, jednoznačně deklaruje nárůst především nízkonákladových dopravců ze zahraničí, kteří šetří při jízdě přes Evropu každou korunu,“ upozornil Martin Půta.

Hejtman Martin Půta se domnívá, že by stát mohl využít možnosti, které mu dává satelitní výběr mýta, zmapovat, kudy nákladní vozy objíždějí zpoplatněné silnice, a tomu celý systém uzpůsobit.

Podle Karla Havlíčka ale není reálné zrušení mýtného na některých úsecích silnic I. třídy. Za možné řešení problémů s kamiony, které mimo jiné ničí silnice s nižší nosností, je omezení povolené hmotnosti na silnicích nižších tříd. Navíc je přesvědčen, že některé kamiony mohou být přetížené.

„Myslím, že by tomu pomohlo, že se budou kamiony převažovat tím, že se spustí dynamické váhy pro vysokorychlostní vážení,“ míní Karel Havlíček. Připustil však, že „to stojí nějaké peníze“, konkrétně 10 až 20 milionů korun za jednu váhu zabudovanou v silnici.

Dopravní odborník Jan Kudrna si ale nemyslí, že by vysokorychlostní váhy přinesly očekávaný efekt. Podle něj není problém s přetížením kamionu tak velký. „My máme tak vysoké limity, že si myslím, že najdou tak 1 až 1,5 procenta přetížených vozidel,“ odhadl.

Ministr Karel Havlíček také doporučil krajům, aby tam, kde jsou s kamiony na silnicích nižších tříd opravdu vážné problémy, nechaly umístit značení, kterým zakážou průjezd tranzitní nákladní dopravy. Jenomže podle Martina Půty to již krajské úřady zkoušely. A výsledek?

„Teď, když máme připraveny projektové dokumentace, abychom umístili dopravní značení, tak nám je policie nechce dovolit s tím, že na to nejsou podle jejího názoru dostatečné důvody,“ popsal hejtman. „Takže je to takový model Kocourkov,“ dodal Martin Půta s tím, že je naprosto různé, jak v tomto směru postupují příslušní policisté. Není v tom jednotný řád, konstatoval Martin Půta.

Načež ministr Karel Havlíček k tomu dodal, že projedná s vedením ministerstva vnitra postup policie při umisťování potřebných dopravních značek s tím, že je potřeba tyto dosavadní postoje policie, když odmítá umístit dopravní značky, změnit.