Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 15.11.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Pod názvem „Sociální dialog jako prevence polarizace společnosti a nástroj k práci s lidským kapitálem v době digitalizace a robotizace“ se ve čtvrtek, 14. listopadu 2019, uskutečnila v pražském hotelu Olšanka Mezinárodní konference Asociace samostatných odborů (ASO), kde hlavními řečníky byli: ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a předseda ASO Bohumír Dufek.

V úvodu vystoupil předseda ASO Bohumír Dufek, který přítomným delegátům konference sdělil, že minimální mzda v České republice by měla navázat na průměrnou mzdu a měla by odpovídat alespoň její polovině. Podle něho se na tom shodli představitelé obou odborových centrál – ČMKOS a ASO. Tento názor podpořila i ministryně Jan Maláčová.

"Je tu veliký tlak od zaměstnavatelů, neustále chtějí vzoreček (pro navyšování minimální mzdy). Pokud minimální mzda nebude aspoň na 50 procentech průměrné mzdy, není možné o vzorečku jednat," řekl Bohumír Dufek ke stanovisku zaměstnavatelů, kteří s návrhem odborů na zvýšení minimální mzdy nesouhlasí.

Předseda ČMKOS Josef Středula prostor ke kompromisu u minimální mzdy příliš nevidí. "ČR má mzdu jako v rozvojových zemích. To po 30 letech transformace není cesta, kterou bychom si přáli jít. Naše mzdy jsou skutečně žalostné. Diskuse o minimální mzdě je jedním z klíčových momentů, jak můžeme mzdovou hladinu posunout," řekl k tomu Josef Středula.

Ministryně Jana Maláčová uvedla, že nízké mzdy stát musí doplácet sociálními dávkami. Zároveň podotkla, že Slovensko a Polsko budou v příštím roce mít minimální mzdu přes 15.000 korun, i když mají méně výkonnou ekonomiku než Česká republika. Přičemž obě země v následujících letech chtějí jít až na 60 % průměrné mzdy. Položila si také otázku: Bude je Česká republika následovat? Současně dodala, že mzdy jsou u nás hanebně nízké s tím, že bez jejich zvýšení další změny, jako je digitalizace a robotizace nezvládneme.

K otázce zvýšení minimální mzdy je potřebné dodat, že odbory požadují přidání o 1650 korun, podnikatelé nabízejí 700 korun. Ministerstvo práce připravilo návrh se třemi variantami - s růstem o 1150, 1350 a 1650 korun. Pokud se shoda nenajde, rozhodne vláda.

Samozřejmě, že poté se obsah jednotlivých projevů zaměřil na hlavní bod programu konference, to je na sociální dialog mezi zaměstnavateli a odbory v době, kdy ve světě, ale i u nás nastupuje digitalizace a robotizace. Toto téma bylo také hlavní částí vystoupení předsedy ČMKOS Josefa Středuly.

Zároveň vystoupili i autoři odborných studií a průzkumů, věnovaných této problematice z vysokých škol a výzkumných ústavů. O činnosti odborů a situaci v tamějších zemí informovali i přizvaní představitelé odborových centrál a svazů z Maďarska, Polska a Slovenska. Konferenci rovněž pozdravil i Kristjan Bragason, generální tajemník EFFAT, což je odborová federace, která sdružuje zemědělské odboráře v Evropě.