Změna v poskytování pracovněprávního poradenství od 1. 1. 2016

Státní úřad inspekce práce informuje veřejnost, že s účinností od 1. 1. 2016 je poskytováno ze strany orgánů inspekce práce základní pracovněprávní poradenství na následujících pracovištích oblastních inspektorátů práce.

Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 13.09.2018
  • Autor: Ing. Mgr. Alena Mastantuono

Nastal čas na střídání současné Komise a odcházející předseda Jean-Claude Juncker navrhl 12. září ukončit střídání letního a zimního času v Evropě. Členské státy by tak měly rozhodnout, zda chtějí trvale používat letní nebo zimní čas. Taková změna se týká nás všech, ať již v pozici zaměstnance stávajícího do práce či občana, kterého může nepříjemná změna střídání času tělesně na pár dní dostat z kondice. Komise plánuje zrušit střídání zimního a letního času již v roce 2019.

Proč střídáme čas?

Válka a ropná krize v sedmdesátých letech a potřeba úspory energie v těchto obdobích vedly evropské země k úpravě letního času. Evropská unie upravuje sjednocení odlišných harmonogramů změn času od roku 1980. Dnes se však ukazuje, že původní záměr pozbyl svůj smysl a naopak znepříjemňuje život evropských občanů, kteří volají po zrušení střídání letního a zimního času. Na základě veřejné konzultace, kterou Evropská komise realizovala letos v létě, se pro zrušení sezónních změn času vyslovilo 84 % respondentů. Konzultace se zúčastnilo rekordních 4,6 milionů respondentů, což poukazuje na zájem evropských občanů o toto téma. Výsledek vedl Komisi k tomu, že o používání času by měly rozhodovat samy členské státy a spravovat si tuto záležitost na národní úrovni v souladu se zásadou subsidiarity.

Jak bude změna fungovat v praxi?

Rozhodnutí bude ležet na členských státech, které již dnes používají rozdílné nastavení časů s ohledem na různá časová pásma, ve kterých leží. Aby nedošlo k roztříštěnosti vnitřního trhu, měl by legislativní návrh zajistit, že všechny změny budou koordinovány mezi sousedícími zeměmi. Komise v zájmu hladkého přechodu na nový režim navrhuje, aby každý členský stát do dubna 2019 oznámil, zda zamýšlí zavést trvalý letní nebo zimní čas. Poslední povinná změna ze zimního na letní čas proběhne v neděli 31. března 2019. Členské státy, které chtějí poté přejít na trvalý zimní čas, tak budou moci učinit při poslední změně letního času na zimní v neděli 27. října 2019. Po tomto datu už nebudou žádné další sezónní změny času možné. Tento časový plán je podmíněn tím, že Evropský parlament a Rada, tj. instituce rozhodující o aktu, návrh Komise přijmou do března 2019.

Najde se dostatečná podpora pro změnu?

Lze předpokládat, že návrh jednoznačně získá podporu Evropského parlamentu, neboť impuls k jeho zrušení vyšel právě od europoslanců. Jedním z iniciátorů byl i předseda Právního výboru Evropského parlamentu poslanec Pavel Svoboda. Skupina europoslanců ze všech osmi frakcí Evropského parlamentu pracovala od roku 2014 na změně. Na základě analýzy výzkumného střediska Evropského parlamentu z roku 2017 přijalo plénum Evropského parlamentu usnesení v únoru 2018 o úpravě času, ve kterém vyzvalo Evropskou komisi, aby „provedla důkladné posouzení směrnice 2000/84/ES a případně předložila návrh na její revizi“. Na straně členských států však podpora střídání letního a zimního času není jednoznačná. Velkými zastánci zrušení přechodů na letní časy jsou například státy v Pobaltí. Uvidíme, zda končící Parlament stihne společně s Radou rozhodnout o okamžicích, které si dvakrát do roka připomínáme.