Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 25.03.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Poslanci zrychleně schválili prodloužení nároku na ošetřovné dětí do třinácti let, které musí kvůli opatření vyhlášeným v souvislosti s koronavirem zůstat doma. Rodiče, kteří o ně po uzavření škol pečují, tak nejspíše budou dostávat 60 procent základu své mzdy či platu až do chvíle, kdy děti budou moci opět usednout do lavic, a ne jen prvních devět dní. Poslanci schválili také přerušení povinnosti elektronické evidence tržeb a odpuštění části záloh zdravotního a sociálního pojištění pro živnostníky.

Podle zpravodajství České televize změny v ošetřovném prošly sněmovnou do značné míry v podobě, kterou navrhla vláda. Opoziční poslanci neprosadili pozměňovací návrhy, kterými mimo jiné chtěli zvýšit ošetřovné z 60 na 80 nebo i 100 procent základu mzdy rodiče. „Složenky nebudou o čtyřicet procent nižší a rodiny je budou muset zaplatit,“ uvedl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale argumentovala tím, že 80 procent redukovaného vyměřovacího základu odpovídá téměř sto procentům čisté mzdy.

Nemění se nic ani na tom, že se nárok na ošetřovné rozšíří na rodiče dětí ve věku 11 až 13 let, neprošel opoziční požadavek na zvýšení věku na 15 let. 

Stát podle schváleného znění zákona uhradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, budou dostávat ve všech těchto případech nekrácený průměrný služební příjem.

Ošetřovné se bude po sněmovních úpravách vztahovat i na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech tedy nebude existovat věkové omezení. Rodiče se nově budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat, dávka se bude vyplácet jednou za měsíc.

Dalším opatřením, které poslanci zrychleně schválili, je přerušení povinnosti elektronické evidence tržeb (EET). Podnikatelé ji nebudou muset po dobu nouzového stavu ani následující tři měsíce používat a úřady ji nebudou kontrolovat.

Vláda zdůvodnila přerušení EET tím, že s ohledem na opatření související s bojem proti koronaviru nelze zcela zajistit, že všichni podnikatelé spadající pod EET budou mít dostatečnou podporu, ať již technickou, nebo administrativní. Důvodem je snaha o minimalizaci fyzických návštěv finančních úřadů, což je nezbytné pro plnění jejich evidenčních povinností.

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné podle dalších novel, které prošly sněmovnou, nebudou muset půl roku hradit odvody na zdravotní ani sociální pojištění. Odvody od března do srpna jim budou v případě zdravotního pojištění do výše minimální zálohy – 2352 korun – zcela odpuštěny. Sociální pojištění doplatí při ročním zúčtování daně.

Opatření se vztahuje na lidi, kteří mají jako hlavní činnost drobné podnikání, vláda očekává, že jim pomůže překonat propad příjmů při současné koronavirové pandemii.

Dalším opatřením schváleným v úterý Poslaneckou sněmovnou je úprava školského zákona, která umožní přesunout přijímací zkoušky na střední školy a maturity. První zmíněné zkoušky proběhnou dva týdny po znovuotevření škol, maturity o další týden později.

Pokud by se ovšem školy otevřely až po 1. červnu, maturitní zkoušku by nahradil průměrný prospěch na vysvědčeních z předposledního ročníku školy a z pololetního vysvědčení z posledního ročníku školy.

Místo 40 miliard korun může letošní státní hospodaření skončit schodkem až 200 miliard, schválili poslanci. Příjmy oproti původnímu plánu klesnou o 89,8 miliardy korun, naopak výdaje mají vzrůst o 70,2 miliardy korun. Pokud bude schodek skutečně 200miliardový, bude nejvyšší v historii. Dosud největší rozdíl mezi příjmy a výdaji státu byl v roce 2009, kdy na Českou republiku naplno dopadla světová ekonomická krize a schodek dosáhl 192 miliard korun.

Vláda argumentuje tím, že při sestavování rozpočtu na letošní rok se vycházelo z tehdy aktuálních dat a prognóz, které nepředpokládaly rozšíření nemoci COVID-19. Tato nemoc s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu. Zároveň bude muset stát vydat z rozpočtu víc peněz na boj proti šíření epidemie a na podporu ekonomiky.

  • Zdroj: Česká televize