Míra míra nákazy v Sasku způsobila v jarních měsících tvrdý lockdown, řada zaměstnanců tak nemohla vykonávat svou práci. Ti zůstali po několik měsíců doma v kurzarbeitu, nebo v nejistotě dobrovolně odešli. Ačkoli nezaměstnanost v Sasku během pandemie nijak výrazně nevzrostla, často donutila uchazeče o zaměstnání přecházet do oborů, ve kterých dosud nepracovali.

Podle zpravodajství časopisu Týden pandemie do koronaviru se do statistik nezaměstnanosti v Sasku sice promítla, nicméně nikterak výrazně. Zatímco se v roce 2019 pohybovala nezaměstnanost v Německu na 4,8 procenta, na maximum se vyšplhala až v srpnu loňského roku, kdy dosahovala 6,4 procenta. Od podzimu nezaměstnanost pozvolna klesá, v Sasku se aktuálně pohybuje na rovných 6 procentech.

Za nárůstem nezaměstnanosti v Sasku přitom, podle údajů personální agentury Starke Jobs, nestojí ani tak propouštění nadbytečných pracovních sil, jako právě lockdown, který znemožnil řadě oborů fungovat. "K propouštění se podle našich zjištění uchýlila jen necelá pětina firem v Sasku, uchazeči o práci k nám přicházeli zpravidla z oborů zasažených lockdownem, jako je práce v gastronomii, hotelnictví nebo cestovní ruch. Ti však nejsou v mnoha případech nezaměstnaní, ale v Kurzarbeitu," uvádí Robin Buc, personalista agentury Starke Jobs.

Za relativně nízkým nárůstem nezaměstnanosti stojí podle agentury Starke Jobs právě kurzarbeit. Ten se v Německu hojně využívá v dobách krize, kdy se firmy potýkají s nedostatkem zakázek. Zaměstnanci tak pracují na zkrácené úvazky nebo jsou úplně doma, jejich pracovní místo ale nezanikne a část jejich mezd je dotována státem. Tento nástroj umožňuje firmám zachovat pracovní místa bez nutnosti propouštění.

Pro srovnání, kurzarbeit se velmi osvědčil v době krize v letech 2008-2009. Tehdy se do kurzarbeitu dostalo rekordních 1,14 milionu zaměstnanců. V dubnu loňského roku bylo toto číslo výrazně překonáno, kdy dosáhlo 6 milionů zaměstnanců. Na podzim už jich ale byla jen polovina.

V kurzarbeitu byli především zaměstnanci z oblasti gastronomie či cestovního ruchu, mezi nimi i zaměstnanci cestovních kanceláří nebo pracovníci letecké dopravy. Ačkoli tedy nezaměstnanost v Sasku výrazně nevzrostla, je otázkou, nakolik je možné tento model udržet do budoucna. Této otázce se věnovala také agentura Prognos, která ve svém výzkumu dospěla k závěru, že nezaměstnanost by vzrostla i bez pandemie, ovšem postihla by jiná odvětví.

Podle průzkumu agentury Starke Jobs i v současné situaci není těžké práci v Sasku najít. "Sasko je strategickým místem pro podniky s vazbami na Českou republiku, většina firem působí v oblasti automotive, což je zrovna obor, kterého se krize dotkla statisticky nejméně a volná pracovní místa inzerují stále," říká Buc.

"Co se společností ale dotklo více, je Covid sám spolu s preventivními karanténními opatřeními. Výrobní společnosti sice mají zakázky i odbyt zajištěn, chybí jim však pracovní síly. Populace v Sasku přitom stárne, problémy s nalezením vhodných uchazečů byly v Sasku již před koronou. Do Saska tak za prací jezdí čím dál více Čechů, které sem naopak láká vidina vyšších mezd i na nekvalifikovaných pozicích," dodává Buc.