Drtivá většina obchodů, kam naši občané chodí pro potraviny a další zboží, má zahraniční vlastníky. Proč tento stav trvá i po 36 letech tržní ekonomiky, se, před několika dny, zabývaly i Parlamentní listy, které k tomu vyzpovídaly i ekonoma Miroslav Ševčíka.

Sedm zahraničních obchodních řetězců má 75% podíl na trhu!

Redakce nejprve, na základě svých zdrojů, uvedla, že tzv. „velká sedmička“, to je obchodní řetězce Lidl, Kaufland, Albert, Penny, Tesco, Billa a Globus, měla za rok 2023 souhrnné tržby zřejmě přes 400 miliard korun. Šest největších maloobchodníků, kterým patří devět velkých značek (kromě zmíněných jde ještě o MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o a Tesco Franchise), má na českém trhu podíl 75 procent. Přičemž Lidl, Kaufland, Billa, Penny, Makro a Globus patří německým vlastníkům. Tesco a Tesco Franchise jsou britské, Albert je z Nizozemska.

Srovnání tržeb, u českých obchodníků, nedopadá pro ně dobře!

Na druhé straně, redakce dále uvádí, že největší český obchod VELKÁ PECKA s.r.o., která je naší veřejnosti známa, jako rozvozce potravin Rohlík, je bez poboček. Fakt, že jde o největší českou potravinářskou firmu, která se umístila za zahraniční konkurencí, uvádí analýza společnosti FINSTAT. Skončila na osmém místě. Devátý je český řetězec malých prodejen Hruška, který znají hlavně zákazníci na Moravě, ve Slezsku a ve východních Čechách. Desítku uzavírá německá Norma. Podle redakce, srovnání tržeb v největší desítce vyznívá pro domácí podniky špatně. České řetězce utržily 17,9 miliardy, ty zahraniční 379 miliard.

Redakce své údaje citovala ze studie výzkumníků Michala Mádra a Radka Náplavy z Mendelovy univerzity v Brně, kteří spočítali tržní podíly řetězců (data jsou za rok 2021). Zavedené české družstvo COOP má, spolu s podnikem COOP Morava, tržní podíl 2,89 %. JIP Východočeská drží 2,7 % trhu a řetězec Hruška 1,65 %. Podle Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) jsou tyto výsledky důkazem, že je český trh konkurenční, a vše je, podle něho, v pořádku. „Výsledky potvrzují zjištění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o tom, že maloobchodní trh v České republice je konkurenční a formuje jej především chování spotřebitelů,“ stojí ve vyjádření ÚOHS.

Ve vlastnické struktuře řetězců převažují němečtí obchodníci

Redakce Parlamentních listů proto také t této problematice oslovila ekonoma Miroslava Ševčíka (SPD).

„Víme, že v současné době mají největší obchodní řetězce Lidl a Kaufland, které patří do Schwarz Gruppe, se sídlem v německém Neckarsulmu (vlastní ho 85letý Dieter Schwarz, podle Forbes druhý nejbohatší Němec současnosti), téměř 40 % maloobchodního trhu. Penny a Billa, které jsou vlastněny také německou firmou Rewe, mají podíl zhruba 20 %. To znamená, že dohromady je to přibližně 60% podíl na maloobchodním trhu. K tomu přistupuje Albert, holandská společnost, která má víc jak 16 % podílu na trhu, a kdybychom k tomu započítali Tesco, tak jsme dohromady zhruba na 85 %,“ vysvětlil Miroslav Ševčík. Mezi německými řetězci, podle něho, existuje úzká spolupráce a zmínil také vlastnickou strukturu Tesca, ve které jsou investiční fondy, jako je například americký BlackRock. „V této neskutečné monopolizaci a koncentraci je nutno hledat hlavní příčinu dnešní relativní drahoty,“ řekl Miroslav Ševčík.

Zahraniční řetězce se uměli skrýt i pod českými subjekty!

Podle ekonoma Ševčíka, počátky, zvláště německé dominance na českém retailovém trhu, je nutné hledat zhruba před čtvrtstoletím, kdy docházelo ke koncentraci těchto prodejců, a kdy byly zařazovány i drobné české řetězce do systému těchto nadnárodních řetězců.

Miroslav Ševčík k tomu dále uvedl, že je potřeba rovněž připomenout, že v 90. letech zde vznikaly sice české subjekty, ale, de facto a de jure, je vlastnily zahraniční subjekty, které v té době nemohly napřímo vlastnit nemovitosti, a nakonec se ukázalo, že jsou v německých rukou. Například došlo ke spojení určitých soutěžitelů na relevantním trhu, které dříve byly například pod společností PLUS-DISCOUNT spol.s.r.o., která měla sice sídlo v České republice, ale byla zjevně vlastněna německými subjekty. Patřila do skupiny Tengelmann.

Ekonom Ševšík zároveň konstatoval, že příčiny současného stavu, můžeme hledat při „fúzích“, když se spojovaly prodejny Penny, kde bylo 171 prodejen, s tím, že Billa a Delvita měly 181 prodejen a prodejny PLUS-DISCOUNT spol.s.r.o. měly 146 prodejen. Podle něho zde začíná problém s koncentrací maloobchodního trhu u nás, a to do rukou několika málo finančních skupin. Načež dodal, že co je na tom velmi zajímavé, je to, že zde negativní roli sehrál ÚOHS, přičemž jsou k tomu i zajímavé personální poznatky.

K dominanci zahraničních řetězců přispěla i politika ÚOHS!

Podle ekonoma Ševčíka například, pod vedením ředitele sekce hospodářské soutěže ÚOHS, došlo ke spojení soutěžitelů právě Rewe a PLUS-DISCOUNT spol.s.r.o. 22. srpna 2008. Přičemž poznamenal, že, v té době, oním ředitelem sekce hospodářské soutěže ÚOHS byl JUDr. Rober Neruda, jinak manžel europoslankyně Danuše Nerudové (STAN).

Načež dodal, že právník Neruda působil na ÚOHS již v letech 2000 až 2003, kdy byl ředitelem analytického odboru a zástupcem vrchního ředitele. Poté byl asistentem soudce Nejvyššího správního soudu v Brně. Ale, od roku 2005, se znovu vrací na ÚOHS a stává se mimo jiné předsedou rozkladové komise s tím, že od roku 2007 byl ředitelem sekce hospodářské soutěže. Ve svém postupu pokračoval tak, že od roku 2008 byl místopředsedou ÚOHS, a v roce 2009 byl, na určitou chvíli, pověřen, jako první místopředseda, pověřený řízením ÚOHS.

Ekonom Ševčík k tomu zároveň konstatuje, že právě v té době dochází ke koncentraci tohoto vlastnictví, a právník Neruda je opět u toho. Miroslav Ševčík dále doplnil svoji informaci o to, že právník Neruda, v současné době, ve svém životopise uvádí, že mezi „významné případy právního poradenství patří například poradenství významnému maloobchodnímu řetězci v oblasti spojování soutěžitelů, významné tržní síly, kompetence a restriktivních praktik“. Přičemž, to samé se týká i jedné energetické společnosti. Načež upozornil, že v době, kdy zahraničním obchodním řetězcům, posloužil jako státní úředník, tak je zajímavé, že je nyní právním zástupcem, a to proti státní instituci. „A sami se už zamyslete, co za tím může být. Jo, a jeho právní kancelář poskytovala služby DP Praha v souvislosti s DOZIMETREM,“ dodal Miroslav Ševčík.

Čeští obchodní se zahraničními řetězci velmi těžce soutěží!

Na otázku redakce, proč jsou české řetězce tak malé a roztříštěné, ekonom Ševčík odpověděl, že u nás existuje vysoká koncentrace zahraničních řetězců, se kterými se, českým subjektům, velmi těžce soutěží. Konstatoval, že největší české, v podobě např. Rohlíku, se, víceméně soustřeďují na rozvoz potravinářského a dalšího zboží, přičemž jejich ceny jsou potom o něco vyšší, a to právě v souvislosti s náklady na dopravu, ale, na druhé straně, nemají však náklady na provoz prodejen. „Jediný řetězec, který ale nepůsobí úplně celoplošně, Hruška, se snaží zatím bojovat, a je asi jen otázkou času, kdy v tom konkurenčním boji podlehne,“ dodal Miroslav Ševčík.

Značné zisky zahraničních řetězců jsou vyváděny do zahraničí!

Následovala otázka redakce, zda je pravda, že zisky zahraničních řetězců, generované na českém trhu, jsou vyváděny do zahraničí.

Miroslav Ševčík odpověděl, že je to obdobně, jako u jiných společností v zahraničních rukou, které vyvádějí své zisky v podobě, ať již dividend, či jiných nástrojů, do zahraničí. Konstatoval, že například společnost Kaufland, za rok 2022 vykázala, respektive jejich finanční rok u nich končil 28. února 2023, zisk ve výši 3,4 miliardy Kč! Poznamenal, že je to více, než to bylo v předchozím roce, a to zhruba o 150 milionů Kč. Přičemž většina tohoto zisku, byla vyvedena do zahraničí. Obdobně je to i u dalších společností, které jsou německé, případně nizozemské, či i v případě Tesca. Navíc se vyvádějí výnosy, resp. zisky i jiným způsobem. Nakupují se dražší služby ze zahraničí než služby, které by byly schopny realizovat české subjekty.

Zahraniční obchodníci, oproti českým, mají vysoké marže!

Redakce se dále dotázala, že když si naši občané stěžují na vysoké marže obchodních řetězců, zda si stěžují si správně.

Ekonom Ševčík odvětil, že si stěžují si naprosto oprávněně. Podle něho se to týká především českých dodavatelů, českých výrobců, českých zemědělců, kteří dosahují daleko nižších výkupních cen než zahraniční konkurence. Poznamenal, že si řetězce kladou mnohdy nesmyslné podmínky, za jakých bude dodáváno zboží od českých výrobců. Načež dodal, že jde o další směřování hospodářské politiky ze strany ÚOHS, protože posílení pozice, to je spojených zahraničních řetězců, se může projevit zejména tlakem na snížení nákupních cen od českých subjektů, či zhoršením obchodních podmínek, dále omezením šíře dodávaného sortimentu, či dokonce snížením nebo ztrátou prodejů. „Takže je to jednoznačně zase na příslušných úřadech, nenechat tunelovat české producenty,“ dodal.

Vážné podezření na kartel obchodních řetězců logicky existuje!

Redakce se zeptala na to, zda, na českém trhu, existuje jakýsi nevyslovený kartel zahraničních obrů. Miroslav Ševčík k tomu uvedl, že již tento kartel, ve svých předchozích odpovědích, v podstatě již popsal. Týká se to především skupiny Schwarz Gruppe, kam patří řetězce Lidl a Kaufland, dále Rewe, kam patří Penny a Billa. Podle něho, dokonce existuje podezření, že dochází k velmi úzké spolupráci při cenotvorbě, což si naši občané mohou sami zkontrolovat, když by obešly v jednom dni tyto prodejce.

Miroslav Šeevčík k tomu dále uvedl, že je zajímavé, že z důvodu konkurence, by tyto řetězce být na různých místech, ale oni často jsou v jednom prostoru, protože se mohou domlouvat kartelově, samozřejmě na cenách, přičemž, někdy někdo, udělá nějakou slevovou akci, která není příliš vzdálena cenám vedlejších řetězců. „Takže tady to podezření opravdu existuje. Do toho se samozřejmě zapojuje i Albert, případně Tesco, protože proč by prodávaly něco levněji, když to vedlejší obchodní řetězce prodávají za vyšší cenu,“ dodal.
České obchodníky dusí, špatně nastavené, ekonomické podmínky!

Redakce položila další otázku, zda současná tržní situace dusí i malé české producenty potravin. Ekonom Ševčík konstatoval, že jednoznačně působí negativně! Uvedl, že, kromě tlaku na prvovýrobce na nízké ceny, se zde projevují samozřejmě vysoké marže oligopolizovaných až monopolizovaných obchodních řetězců, s tím, že naše malovýrobce, respektive producenty potravin, dusí ještě další věci. Podle něho jsou to především vysoké ceny energií, které jsou jedny z nejvyšších v rámci Evropské unie. Dále je to nesmyslná dotační politika, kdy se dotují ti, kteří neprodukují. Samozřejmě, v konečném důsledku, je to i celý Green Deal!

Zlepšení situace českých obchodníků je, zatím, v nedohlednu!

Přirozeně, že redakce se zeptala, jak by bylo možné situaci českých obchodních subjektů zlepšit, a jak posílit tržní podíl českých řetězců a českých producentů potravin. Ekonom ševčík odpověděl, že takto stanovený cíl je v nedohlednu, s tím, že to nějakou dobu bude trvat. Prvním krokem, podle něho, je vystřídat současnou vládu, která slouží cizím zájmům, normálními politiky, kteří budou hájit zájmy našich občanů, našich domácností, našich firem a naší země. Potom je zapotřebí, aby začaly fungovat státní instituce, a hlavně ÚOHS, který bude bojovat proti kartelovým praktikám těch největších obchodních řetězců při stanovování cen.

Načež dodal, že posílení českých řetězců v podstatě v současné době není nijak jednoduchou záležitostí. Pro zlepšení podmínek pro české producenty zemědělských komodit a potravin, má stát určité nástroje, které by mohl používat především v oblasti dotační politiky tak, aby se nedotovali ti, kteří nic nevyrábějí, ale naopak, aby se podporovali ti, co něco produkují. Na úrovni Evropské unie by mělo dojít ke sjednocení dotační politiky tak, aby nebyly dotační politikou zvýhodňováni producenti například v Itálii, v Rakousku, Německu, Španělsku, Portugalsku na úkor našich prvovýrobců a producentů potravin.

Je nutné rovněž srovnat daňovou politiku!

Podle Miroslava Ševčíka je možné přijmout určitá opatření i v daňové oblasti. Česká republika má nejvyšší sazbu DPH na potraviny, snížená sazba je 12 %. Vyšší už mají jen v Dánsku, protože tam vůbec sníženou sazbu nemají. Všechny ostatní země na potraviny mají DPH ve výši 5 až 10 %. V některých zemích byla dokonce používána dočasně i nulová sazba DPH na potraviny, například v Polsku.

Zrušit Green Deal je počátkem řešení situace v naší ekonomice!

V závěru svých úvah, jak změnit negativní tendence v rámci současné politiky Evropské unie, ale i České republiky, zdůraznil, že je potřebné úplně zrušit Green Deal. Dále změnit energetickou politiku tak, aby se prvovýrobcům nezvyšovaly výrobní náklady. Z toho důvodu je zapotřebí předělat úplně celou energetickou politiku České republiky, vystoupit z lipské burzy, zrušit emisní povolenky a vrátit se s normálním zdravým selským rozumem do tržního prostředí.