Automobilky po celém světě stále trápí nedostatek čipů. Podniky v Česku už kvůli tomu musely zastavovat výrobu. Například Škoda Auto ji koncem června omezila na další tři týdny. Situace dopadá i na subdodavatele, od nichž automobilky nyní odebírají méně komponentů.

Podle zpravodajství České televize ještě v minulých měsících sváželi nekompletní auta, kam jen bylo možné. Plnilo se jimi i královéhradecké letiště. Výrobu Škoda Auto přerušit nechtěla, ale nakonec jí nic jiného nezbylo.

„Dostupnost čipů bude v příštích jednom až dvou týdnech omezená natolik, že ucelená výroba již nebude možná. Z tohoto důvodu se společnost Škoda Auto dohodla se sociálním partnerem KOVO na omezení výroby,“ uvedl mluvčí Škody Auto Tomáš Kotera.

Závislost na automobilce dělá družstvu i lidem potíže

Tento vývoj nyní zasahuje i firmy, které jsou na automobilku navázané. Patří k nim také výrobní družstvo Sněžka Náchod. Vyrábějí tam opěrky hlavy, područky nebo textilní části palubních desek. „Děláme všechny modely Škody Octavia,“ řekl místopředseda družstva Jan Zima. 

Jenže automobilka nyní nemůže dokončit zhruba pět tisíc vozů týdně a poptávku po těchto výrobcích tak snížila skoro o polovinu. Pokles zakázek nejvíc pociťují šicí dílny. Některé stroje zůstávají neobsazené, zaměstnanci chodí do práce kupříkladu jen dva dny v týdnu. Ti ostatní zůstávají doma s 60 procenty platu, což je při zdejší průměrné mzdě 18,5 tisíc korun pro některé z nich dlouhodobě neúnosné.

„Ani automobilka teď nedokáže říct, jak dlouho tento stav bude trvat. To je pro zaměstnance hrozné, když nevědí, na jak dlouho by ten stav byl,“ řekl Zima. Další pohled nabídla ekonomická ředitelka družstva Jana Hetfleischová, která řekla, že „je to zhruba až 600 tisíc měsíčně do nákladů, které musíme zaplatit zaměstnancům a zpátky žádné tržby nemáme.“

Náchodská firma se proto rozhlíží i po dalších příležitostech mimo automobilový průmysl, aby se nemusela obávat, že její zakázky budou záviset jen na čipech. 

Škodě Auto dodává součástky i Brisk Tábor. Kromě ní však dodává asi do dalších deseti automobilek. I proto výrobu omezovat nemusejí. Sami k ní přitom čipy potřebují. „Momentálně máme zajištěny čipy do konce roku, dostáváme dodávky každý týden,“ dodala obchodní ředitelka Hana Kajnarová.

Podle České televize většinu z nejdůmyslnějších čipů na světě a velkou část z těch běžnějších vyrábí pro celou planetu jedna tchajwanská společnost – Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC). Dominantní postavení TSMC na globálním trhu, který už delší dobu sužuje velký nedostatek čipů, tak staví svět do zranitelné pozice, napsal v červnu list The Wall Street Journal (WSJ). Ostrov je navíc předmětem rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Čínou, která jej považuje za svou vzbouřeneckou provincii.

Technologie společnosti jsou natolik vyspělé, že firma vyrábí kolem 92 procent všech nejsložitějších čipů na světě. Některé z nich obsahují tranzistory tenčí než jedna tisícina lidského vlasu. Zbytek vyrábí korejský gigant Samsung Electronics.

Tchajwanská firma vyrobila i většinu ze zhruba 1,4 miliardy procesorů pro chytré telefony. Produkty TSMC využívají miliardy zařízení od iPhonů přes osobní počítače po auta, aniž by o tom spotřebitelé věděli – TSCM provádí smluvní výrobu pro známější značky, jako je například Apple.

Svět je odkázaný na jednu firmu a její stabilitu

Jedna továrna na výrobu polovodičů může stát až 20 miliard dolarů, dílčí nástroje mohou vyjít až na 100 milionů dolarů. Ostatní země by musely každý rok po dobu nejméně pěti let vynaložit 30 miliard dolarů, aby měly „alespoň nějakou šanci“ dohnat TSMC a Samsung, napsala ve zprávě společnost IC Insights.

TSMC zároveň nemůže vyrobit dostatek čipů, aby uspokojila poptávku. Jejich aktuální celosvětový nedostatek se projevil mimo jiné vyššími cenami pro spotřebitele či nucenými dovolenými zaměstnanců, zejména v automobilovém průmyslu.

Tchajwanská společnost nedávno oznámila, že kvůli nedostatku podnikla bezprecedentní kroky a oproti loňskému roku zvýšila výrobu jednočipových počítačů o 60 procent. WSJ současnou situaci v některých ohledech přirovnává k někdejší světové závislosti na ropě z Blízkého východu – pokud v oblasti kolem Tchaj-wanu bude nestabilita, projeví se to v odvětvích napříč planetou.