Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 09.07.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Poslanecká sněmovna schválila ve středu další prohloubení schodku letošního státního rozpočtu o 200 miliard na rekordních 500 miliard korun. Podle zpravodajství České televize k rozpočtové novele podali poslanci 25 pozměňovacích návrhů v celkovém objemu asi 165 miliard korun. Při závěrečném hlasování však sněmovna schválila pouze návrhy přesunů peněz, se kterými přišel premiér Andrej Babiš (ANO) a poslanec KSČM Jiří Dolejš. Ostatní pozměňovací návrhy neprošly.

Pro schválení vyššího schodku hlasovalo 104 poslanců ANO, ČSSD a KSČM, ostatní přítomní poslanci (87) byli proti. Nejvyšší deficit měl dosud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Poslanecká sněmovna také, na návrh KSČM, požádala vládu, aby zpracovala koncepci konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027. Vláda ji má poslancům předložit do 30. září 2020. Druhé doprovodné usnesení, se kterým rovněž přišel poslanec Jiří Dolejš, se týká zajištění peněz na počítačové vybavení škol a případně i žáků pro výuku na dálku už od příštího školního roku.

Při závěrečném hlasování podpořila sněmovna jen ty návrhy, které předtím doporučil sněmovní rozpočtový výbor. Jde o dva návrhy KSČM v celkovém objemu 2,3 miliardy korun. Z toho 1,75 miliardy má jít na odměny zdravotníků v nemocnicích a sociálních službách, 200 milionů na odměny zaměstnanců zejména dětských domovů a 50 milionů korun na odměny sociálních pracovníků v obcích. Dalších 300 milionů korun má dostat regionální školství na pořízení digitálních učebních pomůcek.

Poslanecká sněmovna schválila rovněž návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který zhruba o 100 miliard snižuje původně navrženou vládní rezervu a přesouvá peníze přímo vybraným kapitolám. Andrej Babiš tento návrh předložil jako poslanec v reakci na kritiku opozice, které se nelíbilo, že vláda navyšuje rozpočtovou rezervu o 137 miliard korun, ale už neuvádí, na co peníze chce.

Premiér Andrej Babiš ve sněmovně před schvalováním návrhu na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu uvedl, že souhrnná data z ekonomiky naznačují, že je třeba počítat s jejím poklesem. Dodal, že je ale zdrženlivý, pokud jde o předpovědi vývoje a varoval před katastrofickými scénáři. Evropská komise v tomto týdnu uvedla, že očekává letošní propad české ekonomiky o 7,8 procenta.

Podle zpravodajství České televize předpovědí o vývoji české ekonomiky je dostatek, ale zatím je pro všechny příznačné, že se z velmi krátkého časového úseku snaží hádat další vývoj, uvedl ve svém vystoupení premiér Andrej Babiš. Je to, podle něho, stejné jako dohadovat se o tom, jaké počasí bude v druhé polovině prosince. Proto by „nehledal senzace“ v katastrofických předpovědích.

Premiér Andrej Babiš rovněž zrekapituloval dosavadní kroky vlády i objem peněz a formy pomoci, kterými se vláda snaží ekonomice pomoci. „Jsme kreativní národ a jsem přesvědčen, že z toho vyjdeme zase jako jedni z nejlepších v Evropě,“ prohlásil.

Situace je mimořádná a žádá specifický přístup, řekla k celé záležitosti ministryně financí Alena Schillerová.

Premiér Andrej Babiš dále odmítl výtky opozice, že vláda nevytvořila rezervy. Řekl také, že vláda nechce chodit každou chvíli do sněmovny nechat si schválit nový deficit rozpočtu. „Je to rozpočet, který drží zaměstnanost, který podporuje investice, který je výhodný pro všechny občany naší země,“ prohlásil. Pevně doufá, že vláda do konce roku nebude sněmovnu o nic ohledně deficitu žádat.

Ministryně Alena Schillerová uvedla, že aktuální schodky nelze posuzovat optikou z minulých let. „Současná situace je zcela mimořádná a podle mého názoru si proto žádá specifický přístup,“ řekla. Současný schodek 300 miliard nelze, podle ní, považovat za již beze zbytku utracený. Peníze však už byly zcela přiděleny do zbytku roku a polovina z toho připadá na příjmovou stranu rozpočtu.

Místopředseda rozpočtového výboru Jan Volný (ANO) v Událostech, komentářích dodal, že zvýšení schodku nebylo a nemohlo být příjemné, bylo ale naprosto nutné. Podle něho jsou dopady takto schváleného rozpočtu nepopsatelné, přičemž neznámé krize ještě nejsou známé a nyní je těžké předvídat jaký bude jejich průběh.

Předseda poslaneckého klubu koaliční ČSSD Jan Chvojka poukazuje na to, že zadlužit se lze inteligentně (například hypotékou)⁠ či hloupě. „My se musíme zadlužit proto, abychom pomohli občanům této země, firmám, zaměstnancům a zaměstnavatelům. To je zadlužení, které se vyplatí,“ prohlásil Jan Chvojka.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že v návrhu je část výdajů, které nijak nesouvisí s koronavirovou krizí. Jedná se například o peníze na boj s kůrovcem či se suchem či na odchodné pro policisty. Měly být podle něho vyřešeny už loni. U deseti miliard na podporu podnikání kritizoval, že nejsou známa kritéria jejich rozdělování. Upozornil také, že řada pracovních míst držených například pomocí programu Antivirus už neexistuje a poptávka se již nevrátí na dřívější úroveň. Chce to podle něho seriózní diskusi, jak dlouho je má smysl udržovat na umělé výživě za peníze daňových poplatníků. TOP 09 se rovněž nelíbí neochota vlády šetřit na provozních výdajích. Vládní úřady podle Kalouska dál žijí, jako by krize nebyla: mají rozpočet z roku 2019, přibírají nové pracovníky, jsou tam vysoké platy.

Rovněž Mikuláš Ferjenčík (Piráti) poukazoval na to, že vláda žádá o schválení rekordního rozpočtového schodku, na svém provozu ale nechce šetřit vůbec nic. Piráti navrhují svou úpravou snížit výdaje, a tím i schodek o 11 miliard, či o 16 miliard, nebo o 25 miliard korun.

Předseda ODS Petr Fiala odmítl navržené zvýšení schodku. ODS vloží tento týden do sněmovního systému návrhy na ekonomická opatření, díky nimž by daňovým poplatníkům zůstalo zhruba 130 miliard korun. Mezi návrhy patří zrušení superhrubé mzdy nebo odpuštění minimálních záloh osob samostatně výdělečně činných do konce roku.

Místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) v Událostech, komentářích dodal, že rekordní schodek je počátkem rozvratu veřejných financí. Podle něho je to tak vysoké číslo, že to budou splácet naše děti a děti našich dětí.

Jan Hrčíř z hnutí SPD kritizoval hospodaření vlády za léta ekonomické prosperity a zpochybnil její schopnost splácet nově vzniklé dluhy. Kritizoval růst počtu státních zaměstnanců a náklady s tím spojené. Hnutí SPD předložilo snížení nákladů o 200 miliard, aby se republika nemusela dál zadlužovat. Předseda hnutí Tomio Okamura zmínil například odložení v tuto chvíli „nepotřebných nákupů armádní techniky“, snížit platby solárním baronům, zrušit inkluzi ve školství či snížit platby neziskovým politickým organizacím a platby do EU.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan žádal kompenzační bonus (500 Kč na hlavu) pro kraje. Velká část požadovaných peněz podle něho není přesněji určena, přestože se týká letošních projektů. Odmítl proto vládě podepsat „bianco šek“. Zároveň se domnívá, že se vládě nedaří snižovat nejistotu v ekonomice, což považuje za velmi důležité.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka kritizoval výši rozpočtové rezervy 37 miliard korun, když v minulosti stačilo 4,5 miliardy. KDU-ČSL navrhla podpořit výstavbu obecních bytů či rodiče v důchodu. Podporuje i úspory ve státních úřadech.

Martin Pejša z iniciativy Firmy sobě upozornil na nebezpečný trend, kdy roste počet českých podnikatelů, kteří jsou ochotni prodat svou firmu. Podle průzkumu iniciativy jde o jednu čtvrtinu podnikatelů, což „je strašně vysoké číslo proti dřívějšímu stavu.“ Naznačil také, že už jsou tu silné západní firmy, které krouží kolem podniků, které mohou koupit. Jejich výhoda je, že mají větší hotovostní či kreditní polštáře než české firmy. Podle Martina Pejšy je ale ještě relativně brzo a je pořád možné proti tomu něco dělat. „To hlavní uvidíme v příštím půl roce či v příštích dvanácti měsících,“ dodal.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová považuje zvýšení deficitu za předčasné a neodůvodněné. Poukazuje například na to, že vláda dosud nedala k dispozici přehled toho, na co dodatečné peníze potřebuje. „Podle mých propočtů by se schodek dal udržet na úrovni 350, 400 miliard korun,“ konstatovala. Chtěla by také vidět vyhodnocení vládních opatření na podporu ekonomiky, za úspěšný považuje pouze program Antivirus.

Ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič nepovažuje půlbilionový schodek za podstatně dramatičtější než například čtyřsetmiliardový. Zásadní je podle něj, aby se vysoké deficity nestaly normou.

  • Zdroj: Česká televize