Šetření „Informace o pracovních podmínkách“, které v gesci MPSV provádí TREXIMA, spol. s r.o., každoročně na základě analýzy kolektivních smluv sleduje pracovní a mzdové podmínky u zaměstnavatelů v České republice. Šetření, které se provádí pravidelně od roku 1993, si klade za cíl zmapovat a zanalyzovat obsah kolektivního vyjednávání v České republice.

Šetření se zaměřuje na ujednání sociálních partnerů v podnikových kolektivních smlouvách a kolektivních smlouvách vyššího stupně v  oblastech spolupráce smluvních stran, odměňování zaměstnanců, délky pracovní doby, forem práce, prodloužení dovolené, změn pracovního poměru, zaměstnanosti a odborného rozvoje zaměstnanců, pracovních podmínek zaměstnanců a poskytování benefitů a odborného rozvoje zaměstnanců, rovného zacházení a BOZP.

V roce 2017 byly v rámci šetření analyzovány vybrané údaje o mzdových a pracovních podmínkách z 1 737 podnikových kolektivních smluv (dále jen PKS) z 27 odborových svazů, které zastupovaly více než 899 tis. zaměstnanců a z 19 kolektivních smluv vyššího stupně.

Odměňování – minimální měsíční mzdové tarify

Měsíční mzdové tarify byly sjednány ve více než 49 % podnikových kolektivních smluv. Výsledky šetření z podnikových kolektivních smluv v letošním roce ukázaly, že výše minimálních měsíčních mzdových tarifů je v jednotlivých odborových svazech značně odlišná. Zatímco výše tarifní mzdy u zaměstnavatelů v působnosti OS skla, keramiky a porcelánu dosahuje ve 12. tarifním stupni pouze 23 499 Kč/měs, zaměstnancům OS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu je v tomto tarifním stupni vyplácena mzda o cca 54 % vyšší (36 292 Kč/měs). Analýza dále ukázala růstovou tendenci ve všech tarifních stupních, kdy je nejvyšší nárůst mzdových tarifů u zaměstnanců s nejnižšími příjmy.

Mzdový vývoj

Téměř 69 % analyzovaných podnikových kolektivních smluv řeší oblast mzdového vývoje, z toho 0,7 % PKS formou udržení průměrné mzdy. Růst některé z forem mezd řeší v letošním roce 68 % PKS. Analýza údajů ukázala, že v roce 2017 bylo v podnikových kolektivních smlouvách, upravujících růst mezd formou navýšení průměrné nominální mzdy, dohodnuto zvýšení o 3,5 %. V PKS, kde sociální partneři upravují vývoj mezd formou zvýšení mzdových tarifů, činí průměrný sjednaný nárůst 4,3 %. U smluv, ve kterých je mzdový vývoj sjednán formou zvýšení průměrné reálné mzdy, činí průměrný sjednaný nárůst 1,7 %.

Úroveň nejčastěji používaných příplatků ke mzdě

Mzdové příplatky tvoří nedílnou a důležitou součást podnikových kolektivních smluv, a to nejčastěji příplatek za práci přesčas, za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci ve svátek a příplatek za ztížené pracovní prostředí. Pokud jde o počty PKS i průměrnou sjednanou výši příplatků, zůstávají tyto hodnoty prakticky na stejné úrovni jako v roce 2016.

Více než 84 % podnikových kolektivních smluv sjednává výši mzdového příplatku za přesčasovou práci. V podnikatelské sféře byla průměrná úroveň sjednaného příplatku za práci přesčas v pracovní den 26,2 % průměrného výdělku a příplatku za práci přesčas v sobotu a neděli 47,8 % průměrného výdělku.

Ujednání o mzdovém příplatku za noční práci obsahuje 82,2 % podnikových kolektivních smluv, jehož minimální výše činí dle zákoníku práce nejméně 10 % průměrného výdělku. V letošním roce vyhodnotila analýza průměrnou hodnotu příplatku v podnikatelské sféře na úrovni 11,3 % průměrného výdělku u 45,6 % PKS.

Mzdový příplatek za práci v sobotu a v neděli byl sjednán v 78,7 % podnikových kolektivních smluv. Průměrná celorepubliková výše příplatku dosáhla v letošním roce hodnoty 23,6 % průměrného výdělku (71,1 % PKS),

Téměř 76 % podnikových kolektivních smluv obsahuje ujednání smluvních partnerů o poskytování příplatku za práci ve svátek, kdy průměrná výše tohoto příplatku činí 101,8 % průměrného výdělku.

Poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí bylo v letošním roce sjednáno v 59 % podnikových kolektivních smluv. Analýza ukázala, že v letošním roce zůstala zachována průměrná hodnota tohoto příplatku přibližně ve stejné úrovni, jako v roce 2016.

Závodní stravování Nejrozšířenějším benefitem, který byl v letošním roce poskytován zaměstnancům v podnikových kolektivních smlouvách, je příspěvek zaměstnavatele na závodní stravování. Nárok na tento příspěvek byl v roce 2017 sjednán v 96,1 % podnikových kolektivních smluv. Z tohoto počtu více než polovina zaměstnavatelů poskytuje příspěvek na závodní stravování z nákladů, a to v korunách, nebo procentem z ceny jídla. Průměrná výše příspěvku stanoveného procentem z ceny jídla činí 54,6 % a blíží se tak maximální výši uznatelné dle zákona o dani z příjmů do nákladů.

Penzijní připojištění Další významnou součástí podnikových kolektivních smluv jsou ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění, příp. doplňkové penzijní spoření. Toto ujednání obsahovalo 62,3 % podnikových kolektivních smluv, kdy průměrný měsíční příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem stoupl ve srovnání s rokem 2016 o 43 Kč a činí 646 Kč.

Životní pojištění Poskytování příspěvku na životní pojištění je v letošním roce sjednáno v 23,6 % podnikových kolektivních smluv, což je stejný počet podnikových kolektivních smluv jako v roce 2016. Průměrná výše měsíčního příspěvku poskytovaného zaměstnavatelem stoupla ve srovnání s rokem 2016 o 30 Kč a činí 611 Kč za měsíc

Sociální fond K zabezpečení některých sociálních potřeb zaměstnanců mohou zaměstnavatelé vytvářet sociální fond, popř. mohou využít jiné sociální programy (bez rozlišení zdrojů financování). Na základě šetření vyplývá, že 34,3 % organizací ve svých podnikových kolektivních smlouvách sjednává tvorbu sociálního fondu a 16,5 % organizací vytváří jiné sociální programy.

Délka pracovní doby Délka pracovní doby je předmětem šetření v 92,7 % podnikových kolektivních smluv, z toho 63,3 % smluv uvádí jednotnou délku pracovní doby pro celou organizaci a 29,4 % smluv sjednává rozdílnou délku pracovní doby dle směnných režimů.

Analýza údajů ukázala, že v 77,9 % podnikových kolektivních smluv, které uvádí jednotnou délku pracovní doby pro celou organizaci, je sjednán týdenní fond pracovní doby v délce 37,5 hod/týden, zatímco týdenní fond pracovní doby v délce 40 hod/týden je využíván pouze v 21,1 % podnikových kolektivních smluv.

Při stanovení délky týdenní pracovní doby ve směnných režimech je v jednosměnném pracovním režimu nejčastěji využíván fond týdenní pracovní doby 40 hod/týden (84,8 % PKS), ve dvousměnném pracovním režimu fond týdenní pracovní doby 38,75 hod/týden (70,6 % PKS), v třísměnném pracovním režimu 37,5 hod/týden (95 % PKS) a v nepřetržitém pracovním režimu 37,5 hod/týden (88,2 % PKS).

Dovolená Šetření sleduje také oblast poskytování dovolené zaměstnancům nad rámec zákoníku práce, podle kterého činí základní výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce. V letošním roce byla poskytnuta delší dovolená v 87,6 % podnikových kolektivních smluv. Prodloužení délky dovolené o jeden týden je sjednáno v 78 % podnikových kolektivních smluv a 1,8 % podnikových kolektivních smluv prodlužuje délku dovolené o dva týdny.