Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 28.04.2024
  • Autor: Miroslav Svoboda

Mzdové rozdíly mezi jednotlivými regiony mohou dosáhnout až ohromujících rozdílů. Konstatuje to článek, který zveřejnil zpravodajský server Novinky.cz. Autor článku, na základě zveřejněných údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), uvádí, že u některých prestižních profesí jsou to i desetitisíce korun měsíčně. Přitom tisícové odchylky nejsou žádnou výjimkou ani u těch běžnějších profesí.

V Praze si například zaměstnanec průměrně vydělá až o polovinu víc než v nejhůře mzdově hodnoceném kraji. Zatímco v Praze, podle údajů MPSV, byl, v loňském roce, průměrný příjem v soukromých firmách 57.817 korun hrubého měsíčně, v Karlovarském kraji jen 38.350 Kč. Rozdíl tak byl téměř 19.467 korun.

Druhý nejnižší průměrný příjem měli zaměstnanci v Olomouckém kraji, to je 39.508 korun. Což je rozdíl oproti Praze 18.309 korun. Naopak druhý nejvyšší příjem byl ve Středočeském kraji, byť i tam byl, oproti Praze, citelný rozdíl, kdy zaměstnanci si přišli na průměrných 46.209 Kč.

Článek dále konstatuje, že, podle ekonomů, poměrně silná příjmová nerovnost mezi jednotlivými kraji je skutečností. Ekonom Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.cz uvedl, že existují dva silné regiony. Jednak je to Praha se Středočeským krajem, a dále potom Jihomoravský kraj s Brnem. V těchto krajích jsou mzdy výrazně vyšší než ve zbytku republiky. Je to, podle něho, dáno mimo jiné umístěním sídel velkých firem a výraznými investicemi.

S tím souhlasí hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, který prohlásil, že je to dáno nabídkou pracovních příležitostí. Především tím, že větší firmy, v sektorech služeb, s často s vyšší přidanou hodnotou, se více koncentrují v lidnatějších lokalitách. Jednak tam mají k dispozici řadu navazujících služeb a také dostupnou kvalifikovanou pracovní sílu, dodal.

Logicky pak dochází k tomu, že se do místa stahují i další firmy. V důsledku toho pak vznikají lokality, kde jsou mzdy vyšší a nižší. Podle něho, regiony, které nepřitahují talenty, třeba tím, že zde není vysoké školství, dále je tam horší dopravní dostupnost, jsou tam i problémy dané útlumy některých odvětví, samozřejmě trpí i z hlediska příjmů.

Na druhou stranu například v Praze je, podle ekonoma Miroslava Nováka, výrazně vyšší rozptyl mezd než ve zbytku republiky. Podle něho je to rovněž dáno tím, že v těchto regionech se vyskytuje více lidí, kteří pracují za relativně nízkou mzdu. Dodal, že průměr mezd táhnou směrem vzhůru lidé s výrazně vysokými příjmy.

Podle údajů MPSV na průměr tak, v hlavním městě, loni nedosáhlo téměř 68 procent lidí, zatímco v Moravskoslezském kraji jich bylo „jen“ 61,5 procenta. Desetina lidí s nejnižšími příjmy si potom, v Praze, vydělala maximálně 21.604 korun hrubého, zato desetina nejbohatších brala 103.144 Kč a více.

Podle ekonomů životní náklady v Praze a Brně jsou ovšem o něco vyšší než ve zbytku republiky. Třeba u služeb nebo nájmů či nemovitostí. Podle Miroslava Nováka ale, na druhou stranu, ceny zboží jsou srovnatelné s ostatními regiony. Naopak třeba v některých okresech může být některé zboží dražší než v Praze, protože je tam menší konkurence, konstatoval ekonom.

Pokud jde o platové rozdíly ve veřejném sektoru, v něm jsou přece jen o něco menší než u soukromých firem. I tak sice vede Praha s průměrným platem 54.672 korun, v nejhorším Zlínském kraji už je ale průměr 43.719 Kč.

Důvodem menších rozdílů, podle ekonomů, je také i to, že platy ve veřejné sféře jsou do značné míry unifikované, a to díky daným tarifům. „Častokrát se může stát, že jste ve veřejném sektoru znevýhodněni v místech, která jsou spojena s vyšší mzdou v soukromém sektoru. Na tu jako zaměstnanec státu často nedosáhnete,“ dodal Bureš.

Z dat MPSV dále vyplývá, že stejná nerovnost, jako je u souhrnných dat, se dá vysledovat i u řady profesí. Například učitel na střední škole nebo druhém stupni základní školy si v Praze vydělal průměrně 55.034 korun. Ve středních Čechách už to bylo o téměř dva tisíce méně a na jihu Čech činila mzda 51.709 Kč.

Všeobecné sestry se specializací si v pražských veřejných nemocnicích a zdravotnických zařízeních loni v průměru přišly na 71.461 korun měsíčně, ve Středočeském kraji na 59.039 a v Ústeckém kraji 61.817 korun.

Například lékaři specialisté, v Praze, ve stejných zařízeních měli průměrně 108.686, ale v Ústeckém kraji 146.866 korun. V Jihočeském pak 123.915 Kč.

Prodavačky si v Praze vydělávaly loni průměrně 32.674 korun, ale v Karlovarském kraji 29.663 Kč. Nejhůře na tom byli v Moravskoslezském kraji, tam si prodavačky musely v průměru vystačit se sotva 27 tisíci.

Řidiči nákladních aut si, v hlavním městě, odnášeli na výplatě přes 34 tisíc, na Ostravsku 35.500 a v Jihomoravském kraji 34.600 Kč.

Programátoři počítačových aplikací si, v regionu okolo Brna, vydělávali průměrných 89.253 korun, v hlavním městě Praze 90.743 Kč, ale zato v Moravskoslezském kraji jenom 63.571 korun.

  • Zdroj: Novinky.cz