Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Politici dlouho slibovali, že výše průměrného starobního důchodu v Česku by se měla dostat přes hranici 15 000 korun. V letošním 1. čtvrtletí se tak stalo. Ve statistikách se projevuje i výrazně vyšší úmrtnost penzistů na covid.
Důchody se zvyšovaly v lednu. Podle zákonných pravidel rostly v průměru o 839 korun. Výdaje ČSSZ na starobní penze za první kvartál byly proti loňsku o 5,5 miliardy vyšší, činily 106,2 miliardy. Vyplácených důchodů meziročně ubylo o 26 900, bylo jich zhruba 2,39 milionu. Dlouhodobý trend, kdy se počet penzí každý rok zvedal, se tak minulý rok zvrátil. Podle expertů je důvodem koronavirová epidemie. Zemřelo výrazně víc lidí než v předchozích letech.
Vláda Andreje Babiše (ANO) při svém nástupu slíbila, že průměrný důchod do letošních podzimních sněmovních voleb dosáhne 15 000 korun. Prosadila v minulých letech dvakrát vyšší přidání, než nařizoval zákon. Loni to bylo o 151 korun a předloni o 300 korun. Podle zákona by se přidávalo v minulém roce průměrně o 749 korun a v předminulém o 600 korun.
Penze se podle důchodové normy zvyšují vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Do roku 2017 to bylo o třetinu růstu reálných mezd. Za výraznějšími částkami podle zákonné valorizace byly v posledních letech tedy hlavně citelný růst výdělků a inflace.
Průměrný důchod je v Česku ve skutečnosti ještě o něco vyšší než 15 351 korun. Sociální správa totiž vyplácí penze jen zaměstnancům. Své vlastní penzijní systémy mají i resorty obrany či vnitra, kde jsou vyšší výdělky a pak i penze. Stejně jako starobní důchody rostou také penze invalidní a pozůstalostní. Výdaje na důchodové zajištění jsou vyšší než příjmy, systém je v deficitu.