Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 06.09.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Rodičovská se v České republice se nejspíš do tří let promění. Nově by se například dávka mohla stanovit stejně jako nyní mateřská, tedy podle výše výdělku, lidé by na ni odváděli pojistné. Podle zpravodajství České televize to, po jednání sněmovního sociálního výboru, řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Pravidla rodičovské upravuje nová evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Česká republika je musí uvést do praxe nejpozději do začátku srpna 2022. Nejbližší změnou má ovšem být lednové zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun, jehož další růst se poté už nicméně neplánuje.

Česká televize dále vysvětlila, že mateřská se v České republice vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 70 procent základu příjmu. Poskytuje se 28 týdnů – tedy půl roku, u vícerčat pak 37 týdnů. Rodičovská navazuje na mateřskou. Příspěvek poskytuje stát z rozpočtu. Rodiče mohou vyčerpat 220 tisíc korun, přičemž dítě mohou umístit na 46 hodin měsíčně do školky.

Poslanecká sněmovna nyní projednává návrh, podle něhož by se od ledna částka zvedla na 300 tisíc korun, načež potomek by mohl být ve školce 92 hodin měsíčně. Další navýšení zatím ministryně Jana Maláčová neplánuje, i když některé opoziční strany na zasedání sociálního výboru navrhly, aby stát zvyšoval rodičovskou automaticky každý rok, a to o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Návrh ale neprošel. Podle Jany Maláčové není dostatek peněz ve státním rozpočtu.

„Chtěla bych systém, kdy se výše rodičovské odvíjí od předchozího příjmu. To znamená, abychom měli rodičovskou nastavenou tak, jak je dneska mateřská,“ prohlásila ministryně Jan Maláčová.

Podle náměstka pro legislativu Petra Hůrky Česká republika bude muset povahu rodičovské změnit. „EU vyžaduje, aby to byla sekundární dávka k peněžité pomoci v mateřství a byla fixována na kompenzaci ztráty výdělečné činnosti,“ poznamenal Petr Hůrka. Podle něj se tak může stát, že by se v budoucnu mohly vyplácet případně i dávky dvě – jedna pro rodiče jako náhrada za výdělek a druhá na dítě.

Podle poslankyně Hany Aulické Jírovcové (KSČM) by debata napříč politickým spektrem o podobě budoucí rodičovské měla začít co nejdřív. „Musíme začít legislativní proces už v této chvíli. Pokud chceme úkol splnit, měli bychom to mít hotové ještě před koncem funkčního období této vlády, ne-li schválené,“ míní poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD). Pokud by Česká republika evropská pravidla do tří let do praxe neuvedla, hrozí jí pokuty.

Ministryně Jana Maláčová v České televizi rovněž řekla, že se chce teď soustředit na navýšení nynější rodičovské a zavedení zálohovaného výživného, sdílených míst a zajištění dostatku jeslí. Její úřad připraví do konce volebního období různé scénáře. Příští vláda by z nich pak jeden vybrala a prosazovala, popsala ministryně. Volební období končí na podzim 2021. Po volbách by tak bylo zhruba osm měsíců na projednání a schválení legislativy v nové sněmovně.