Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 07.11.2019
Studie: !Argument přináší novou studii ČMKOS, která se detailně věnuje otázce přibližování českých mezd v kontextu EU. Spoluautorkou studie je také ekonomka Ilona Švihlíková.

Manažerské shrnutí

Předkládaná studie navazuje na základní programové dokumenty ČMKOS [1] vypracované v posledních letech. Českomoravská konfederace odborových svazů v ní komplexně formuluje svůj negativní postoj k současnému ekonomickému modelu České republiky a zároveň přichází s návrhem na jeho zásadní změnu.   ČMKOS považuje hospodářský model nízkonákladové ekonomiky uplatňovaný v České republice od počátku 90. let minulého století za model škodlivý, model znemožňující reálnou konvergenci ČR k vyspělým zemím, model závislé rozvojové země.

Oběť, kterou čeští zaměstnanci přinesli transformaci české ekonomiky, byla politickými elitami promarněna. Ekonomické a sociální reformy vytvořily z ČR závislou rozvojovou zemi. Po třiceti letech od zahájení ekonomické transformace dosahuje úroveň hodinových mezd jen necelé třetiny úrovně vyspělých sousedů. Současná hospodářská politika nedává žádnou záruku ekonomické a sociální konvergence ČR k nejvyspělejším zemím Evropské unie v přijatelném čase. Vyrovnání mzdových úrovní s nejbližšími vyspělými sousedy by i při současných tempech trvalo přinejmenším dalších 80 let, jedná se o perspektivu natolik vzdálenou, že její realizace je velmi nepravděpodobná.

Ani pokračování současného pozitivního trendu mzdové konvergence (z let 2014–2017), podpořené navíc posílením kurzu české koruny vůči euru o 10–30 %, fakticky nenabízí časově srozumitelnou perspektivu vyrovnání nákladů práce s našimi vyspělými sousedy během jednoho lidského života. Konvergence ČR vůči nejvyspělejším zemím EU nemá v oblasti mezd (nákladů práce) při současném směru a struktuře české ekonomiky smysluplné východisko. Modelové propočty jasně naznačují, že se česká ekonomika ocitá v pasti středního příjmu. Jedinou šancí pro ČR, jako středně vyspělou zemi s dlouhou průmyslovou tradicí, je rychle a zásadně změnit svou hospodářskou politiku – svůj hospodářský model, jinak v této pasti zůstane uzamčena natrvalo.

Bezprostředním cílem politiky ČMKOS je zmírnit negativní dopady modelu nízkonákladové ekonomiky (levné práce) v České republice.

Co to znamená?

  1. Změnit nespravedlivé rozdělení přidané hodnoty
  • Čeští zaměstnanci svými nízkými mzdami fakticky subvencují velmi vysokou ziskovost firem působících na českém území, celkový objem této „subvence“ dosáhl za období 1991 až 2017 hodnoty 4,5 bilionu korun.
  • V ČR existuje poměrně výrazný prostor pro rychlejší růst mezd než produktivity práce, aktuálně se pohybuje na úrovni minimálně 8 procentních bodů.
  1. Zamezit nekontrolovanému přílivu levné pracovní síly ze zahraničí
  • Pokud dovoz pracovní síly do ČR poroste současným tempem, zmizí v dohledné době na trhu práce převis poptávky a mzdová konvergence se výrazně zpomalí.
  • Se zpomalením či poklesem ekonomiky nedochází úměrně k úbytku migrantů na českém trhu práce, ti na něm naopak zůstávají a konkurují domácím zaměstnancům, to se projevilo již v krizi 2009–2013.
  • Český trh práce je vůči zahraničním pracovníkům nejliberálnější ze všech států SVE, podíl cizinců na celkové zaměstnanosti 12,5 % dosažený v roce 2018 v ČR je nebývale vysoký. Podle opakujících se vyjádření z českých podnikatelských kruhů existuje v ČR údajná potřeba dovozu dalších 400 tis. cizinců. Pokud k tomu dojde, dosáhne počet cizinců na pracovním trhu ČR cca 1,1 mil. osob – více než 10 % celkového obyvatelstva ČR (bez rodinných příslušníků) a 21 % celkové zaměstnanosti.
  • Masívní dovoz levné pracovní síly vyvolává a zesiluje nejen bezpečnostní rizika (výrazná koncentrace v některých regionech, odlišná demografická struktura, napojení zločineckých skupin, ilegální migrace) a zdravotní rizika (zavlečení některých v ČR vymýcených nemocí), ale i politická rizika (nárůst xenofobie a posílení radikálních hnutí).
  1. Zkrátit extrémně dlouhou a zdraví škodlivou pracovní dobu v České republice
  • Délka pracovní doby je jedním ze základních ukazatelů vyspělosti země a výkonnosti jejího ekonomického modelu. Nejvyspělejší země EU s intenzívním charakterem ekonomického růstu jsou země s nejkratší pracovní dobou, extenzivní růst ekonomiky je charakteristikou méně vyspělých nízkonákladových ekonomik, které zvyšují svůj výkon vyšší zaměstnaností připadající na jednotku vytvořeného produktu a prodlužováním odpracované doby.
  • Na druhé straně dlouhá pracovní doba tlumí negativní sociální důsledky plynoucí z velmi nízkých hodinových mezd, jde však o řešení zoufalé, narušující nejen osobní a rodinný život zaměstnanců, ale při dlouhodobém přetěžování jejich organismu i zdraví či život.
  • V délce pracovní doby leží mezi ČR a vyspělými zeměmi EU zhruba padesátiletá propast, v roce 2017 dosáhla průměrná délka odpracované doby na zaměstnanou osobu hodnoty 1784 hodin a byla tak oproti SRN v ročním vyjádření delší téměř o třetinu. Pracovní doba, kterou odpracuje český zaměstnanec oproti německému zaměstnanci za celý svůj pracovní život, je delší o 11 let.
  1. Výrazně posílit systém sociálního partnerství a kolektivního vyjednávání [2]
  • Posílit roli Rady hospodářské a sociální dohody v předcházení a řešení sociálních konfliktů.
  • Zvýšit podporu vyjednávání kolektivních smluv vyššího stupně a jejich rozšiřování.
  • Zvýšit podporu kolektivního vyjednávání o platech ve veřejném sektoru.
  • Zajistit pravidelnou valorizaci minimální mzdy.
  • Posílit účast zástupců zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností.

Zásadním směrem politiky ČMKOS je odstranění modelu levné práce v ČR a jeho nahrazení modelem podpory moderního rozvoje.  Klíčové podmínky úspěšné změny hospodářského modelu ČR jsou:

  • prosazení národní dohody o spolupráci hlavních politických stran, sociálních partnerů a převážné části společnosti na zásadních ekonomických a společenských změnách,
  • intenzívní boj proti korupci, organizovanému zločinu, daňovým únikům, praní špinavých peněz a práci na černo, lichvě a lichvářům,
  • zpracování projektu změny hospodářské strategie ČR.

Představa ČMKOS o změně hospodářské strategie ČR

  1. Posílit úlohu státu, formulovat a prosadit klíčové infrastrukturní projekty
  • rozvinout kvalitní sítě rychlého internetu a optické sítě po celé zemi jako základ rozvoje digitalizace;
  • rozvíjet jadernou energetiku a s tím spojený energetický průmysl;
  • připravit a realizovat projekty rozvíjející vodní dopravu v ČR v ose Vltava – Labe – Severní moře, Dunaj – Odra – Baltské moře;
  • realizovat projekty zaměřené na zadržování a úsporné hospodaření s vodou (a bojem proti suchu) a zalesňování;
  • realizovat projekty vysokorychlostní železnice.
  1. Podpořit školství, výzkum, vývoj
  • podstatně zvýšit podporu technickému školství od učňovských škol přes střední technické školy až po vysoké školy – cestou je zavést duální odborné vzdělávání;
  • podstatně zvýšit podporu výzkumu a vývoji s cílem zvýšit podíl vývozu technologií v českém exportu;
  • k podpoře exportu českých technologií založit státní exportní společnost;
  • koordinovat rozvoj vědeckotechnických parků a inovačních center;
  • do rozvoje vědy a výzkumu směrovat výrazný příliv peněz za podmínky změny způsobu jeho řízení a výrazného zefektivnění.

III. Podpořit další klíčové oblasti

  • zcela změnit dosavadní podporu českého zemědělství s cílem zvýšit podíl tuzemských potravin na spotřebě na 80–90 %;
  • podpořit malé a střední podnikání – k tomu přeměnit dosavadní ČMZRB, nebo vytvořit novou banku poskytující reálnou podporu začínajícím podnikatelům a segmentu malých a středních firem;
  • podpořit rozvoj cestovního ruchu, zajistit koordinovaný přístup (rezortu, krajů, obcí) a výrazné zkvalitnění;
  • podpořit rozvoj nájemního bydlení – výstavba nejméně 50 tis. bytů v nájemním bydlení se sníženým nájemným (podobné systémy s nižším nájemným fungují v západní Evropě, např. ve Francii).
  1. Nastolit pořádek a spravedlnost v oblasti veřejných financí
  • úměrně úkolům uvedeným v předchozích bodech zásadním způsobem restrukturalizovat veřejné finance České republiky a její daňový systém;
  • v daňovém sytému nastolit pořádek a zajistit elementární daňovou spravedlnost;
  • na straně příjmů změnit strukturu daňového sytému a posílit přímé daně, daně majetkové a zavést daňovou progresi;
  • zrovnoprávnit všechny daňové poplatníky (řešit distorzi ve zdanění mezi zaměstnanci a OSVČ);
  • rozšířit daňové základy ve všech daňových okruzích;
  • řešit zneužívání vnitrokoncernových (transferových) cen a poskytování služeb uvnitř skupiny za účelem daňové optimalizace;
  • vypracovat a realizovat komplexní program boje proti stínové ekonomice, práci načerno a daňovým únikům;
  • na straně výdajů provést podrobný audit všech výdajových položek všech částí veřejných financí a na základě tohoto auditu a zvolených priorit uvážlivě redukovat výdajovou stranu veřejných rozpočtů.

Celou studii si můžete stáhnout a přečíst zde.

Autorský kolektiv studie: Martin Fassmann, Martin Myant, Tomáš Pavelka, Ilona Švihlíková, Radim Hejduk, Kateřina Smejkalová, Josef Středula

 

Poznámky

1)   V těchto studiích byly na základě podrobných analýz formulovány zásadní programové přístupy největší odborové centrály v ČR jak k jednotlivým sektorovým politikám (rozpočtová, měnová, daňová, mzdová a sociální), tak i k hospodářské politice ČR jako celku. Jde o dokumenty „Vize ČMKOS pro Českou republiku“, 2012, „Vize změny hospodářské politiky“, 2015, „Snižování tzv. nemzdových nákladů práce“, 2016, „Přínosy a náklady přistoupení ČR k eurozóně“, 2017, „Dlouhá pracovní doba a nízké mzdy – dvě tváře hospodářského modelu ČR“, 2018.

2)   Vliv kolektivního vyjednávání na zkracování pracovní doby a růstu mezd je nepopiratelný, ve firmách, kde v roce 2017 probíhalo kolektivní vyjednávání, byla oproti firmám bez kolektivního vyjednávání roční mzda v průměru vyšší o 33 834 korun a roční pracovní doba kratší o 46 hodin.

 

  • Zdroj: casopisargument,cz