Druhým doporučením Směrnice EU členským státům bylo zajistit příznivé prostředí a podmínky pro sociální dialog včetně kolektivního vyjednávání, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, a po konzultaci a v úzké spolupráci se sociálními partnery.

     Cílem bylo dosažení vyšší míry pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami a usnadnit výkon práva na kolektivní vyjednáváni o stanovování mezd.

     A každý členský stát, v němž míra pokrytí kolektivními smlouvami nedosahuje hranice 80 %, má vytvořit po konzultaci se sociálními partnery akční plán na podporu kolektivního vyjednávání.

     V České republice dle dostupných statistických zdrojů dosahuje míra pokrytí kolektivními smlouvami pouze cca 35 %.

     Proto expertní pracovní skupina ustavená na Ministerstvu práce a sociálních věcí, ve stejném složení jak při práci na úpravě minimálních mezd, pracovala na vytvoření Akčního plánu na podporu kolektivního vyjednávání.

     Tento akční plán má charakter tzv. „živého dokumentu“, protože se počítá s tím, že by měl být pravidelně a nejméně každých pět let přezkoumán a případně dle potřeby přepracován.

     Do akčního plánu byly zapracovány projednané podněty sociálních partnerů, u kterých byl společná shoda, a byly roztříděny do jednotlivých okruhů.

Okruh č. 1

Zlepšení dostupnosti dat o kolektivním vyjednávání pro účely vykazování pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami a pro zaměření dílčích aktivit akčního plánu.

     V současné době je pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami monitorováno výběrovým šetřením v rámci Informačního systému o průměrném výdělku, který zpracovává společnost Trexima.

     Úplné monitorování pokrytí kolektivními smlouvami by mělo být zajištěno prostřednictvím Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Sociální partneři budou na základě datového výstupu z JMHZ provádět analýzu pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami a formulovat priority a aktivity sociálního dialogu.

Okruh č. 2

Zvýšení finanční podpory sociálním partnerům za účelem zvýšení  jejich kapacit v podpoře kolektivního vyjednávání.

     Finanční podpora sociálních partnerů v oblasti kolektivního vyjednávání je realizována prostřednictvím dvou právních titulů:

1. Příspěvek na podporu sociálního dialogu na celostátní, odvětvové nebo krajské úrovni dle § 320a písm. a) zákoníku práce
2. Operační program Zaměstnanost (OPZ+) – výzva č. 03_23_058 – Podpora a posílení dialogu sociálních partnerů

Okruh č. 3

Informační webový portál na podporu kolektivního vyjednávání

     V současné době není jednotný zdroj informací o sociálním dialogu a kolektivním vyjednávání a informace jsou umístěny na různých místech.

     Asociace samostatných odborů jako odborová centrála, která je členem odborové delegace v RHSD a její zástupci jsou členy výše zmíněné expertní pracovní skupiny, nabídla jako platformu pro stanovený cílový obsah odborový webový portál „Odbory.info“.

     Sociální partneři se ale shodli, že vhodnou platformou by byl nový webový portál na podporu kolektivního vyjednávání, který by byl napojen na existující informační kanály MPSV a také existující informační kanály ÚV ČR.

Okruh č. 4

Zpracování analýzy překážek v práci pro výkon odborové činnosti

     Z druhé odborové centrály ČMKOS přišel podnět, že stávající úprava překážek v práci v § 203 zákoníku práce neumožňuje odborovým organizacím náležitě plnit jejich úlohu, protože odborovým funkcionářům není pro účely reprezentace zaměstnanců a pro vedení kolektivního vyjednávání zajištěno adekvátní pracovní volno pro tyto účely, což limituje kapacitu odborových organizací.

     Expertní skupina se neshodla na konkrétních legislativních opatřeních pro úpravu překážek v práci pro výkon odborové činnosti, ale shodla se na tom, že problematiku je přínosné v rámci akčního plánu důkladně analyzovat.

Okruh č. 5

Analýza praktického fungování zákona o kolektivním vyjednávání

     Expertní skupina se na svém jednání shodla, že zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání je nutné modernizovat a přizpůsobit aktuálním potřebám kolektivního vyjednávání v aktuální realitě kolektivního pracovního práva.

Okruh č. 6

Zajištění stálého fungování expertní pracovní skupiny

     Sociální partneři se dohodli, že tato expertní pracovní skupina bude ustavena jako permanentní a bude se scházet pravidelně nebo dle skutečné potřeby, a to za účelem aktualizace přijatého prvního akčního plánu a vyhodnocování jeho naplňování

    Diskutována byla i jiná témata, na kterých však nepanovala v rámci expertní pracovní skupiny shoda. Např.:

• „černý pasažér“ a rozličné formy povinnosti podílet se na nákladech kolektivního vyjednávání i ze strany zaměstnanců, kteří nejsou členy odborové organizace,
• zohlednění uzavřené kolektivní smlouvy v rámci zadávání veřejných zakázek,
• praktické problémy kolektivního vyjednávání při pluralitě odborových organizací realizovaného na základě novelizovaného § 24 zákoníku práce,
• a zejména – opětovně začlenit do nezdanitelných částí základu daně členské příspěvky člena odborové organizace (do přijetí balíčku minulé vlády činila tato nezdanitelná část základu daně max. 3000 Kč).

     Uvedený Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání byl schválen vládou ČR, ale nebyl schválen Radou hospodářské a sociální dohody ČR.

     Na tomto Akčním plánu se podíleli také dva zástupci OSPZV-ASO ČR, kteří byli předsednictvem Asociace samostatných odborů nominováni jako členové expertní pracovní skupiny při MPSV.