Dopady Víceletého finančního rámce (VFR) pro roky 2028–2034 na Společnou zemědělskou politiku EU, které navrhla nová Evropská komise, a která se má více zaměřit na národní úroveň, s tím, že bude čelit snížení rozpočtu SZP, a blížící se říjnové volby do Poslanecké sněmovny – to byly dva ústřední body programu 34. zasedání Sněmu Agrární komory ČR (AK ČR), které se uskutečnilo v pátek 5. září 2025 v areálu České zemědělské univerzity v Praze.

V úvodu jednání sněmu vystoupil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který nejprve přivítal na čtyřicet hostů z řad dlouholetých partnerů Agrární komory ČR, i politické scény, jako předsedu Senátu PČR Miloše Vystrčila (ODS) a ministra zemědělství ČR Marka Výborného (KDU-ČSL).

Zároveň přivítal i zástupce politických stran, kteří přijali pozvání do diskuse o tom, jak si tyto strany, v případě své účasti ve příští vládě představují, jakým směrem by se měla ubírat česká zemědělská politika v příštím období.

Senát se intenzivně zajímá o úroveň a budoucnost zemědělství!

Předseda Senátu Miloš Vystrčil nejprve uvedl, že Senát PČR se, o situaci v českém zemědělství, intenzivně zabývá. Podle něho, svědčí o tom i to, že již dvakráte, tj. počátkem loňského a letošního roku, Senát zorganizoval odborné konference, na nichž zástupci nevládních zemědělských organizací mohli vyjádřit své názory o tom, jaké problémy trápí české zemědělce a potravináře, a to jak ve vztahu k zemědělské politice EU, tak i současné vlády. Zároveň mohli doporučit vládě, jak by měla vypadat zemědělská politika v Česku v příštích několika letech. To je, aby české zemědělství mohlo plnit svoji základní roli, to je produkovat potraviny, a současně se věnovat i péči o krajinu!

Ministr Výborný chce změnit obraz zemědělce v naší společnosti

Ministr zemědělství Marek Výborný ve svém vystoupení vedl, že při svém nástupu do funkce, před dvěma lety, se snažil o komunikaci s nevládními zemědělskými organizacemi, na solidní úrovni. Při této příležitosti poděkoval zemědělcům a potravinářům za jejich dosavadní práci. Načež poznamenal, že je nutné, naší veřejnosti, ukázat zemědělce v pozitivním světle! Zkrátka, aby si veřejnost nemyslela, že zemědělec je ten, který trápí zvířata a ničí přírodu.

Připomněl také, že se naši zemědělci potýkají s výkyvy počasí. Dodal, že to letos postihlo zejména naše ovocnáře, s tím, že je nutné jim pomoci využitím unijních a národních podpor. Dalším výkyvem počasí byly i letošní povodně s tím, že škody postihly zemědělce hlavně v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Konstatoval, že ministerstvo zemědělství má pro ně připraveny programy pomoci, který by jím měly částečně pomoci především k odstranění škod na pozemcích. Přes tyto výkyvy počasí Česko letos čeká rekordní úroda obilovin.

Ministr Výborný se dále zmínil i o protierozní vyhlášce EU, která již byla vtělena do českého zákonodárství. K čemuž musíme dodat, že naši zemědělci pociťují negativní dopady v rámci její aplikace na české podmínky.

Ministr Výborný rovněž poukázal na to, že život českých zemědělců komplikují různé regulace, které přicházejí z EU. Poté připomněl i Strategii resortu Ministerstva zemědělství (MZe) 2030+, kterou ministerstvo zemědělství letos zpracovalo s tím, že jde o aktualizaci původní Strategie rezortu Ministerstva zemědělství do roku 2030, kterou, v roce 2016, vypracovalo a přijalo MZe, pod vedením tehdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Podle ministra Výborného jde o pomoc našim zemědělcům. Zdůraznil, že ministerstvo zemědělství jim bude i nadále pomáhat, s tím, že cílem je podpořit nejohroženější část sektoru, to je především živočišnou výrobu. Zároveň dodal, že pro české zemědělce je vyčleněno celkem přes 6 miliard korun. Přičemž poznamenal, že k dalším otázkám strategie rezortu zemědělství bude hovořit v rámci politické diskuse.

Agrární komora ČR vyzývá, příští vládu, k podpoře zemědělství!

V průběhu 34. sněmu Agrární komory ČR, její prezident Jan Doležal, ve svých několika vystoupeních, v průběhu 34. sněmu AK ČR, uvedl, že produkce zemědělských komodit pro výrobu potravin se v Česku ekonomicky nevyplácí. Přičemž poznamenal, že čeští zemědělci na tom nejsou dobře, a to bez ohledu na to, jestli jsou malí, střední nebo větší. Podle něho do „černých čísel“, tj. záporných ekonomických hodnot, přivedly naše zemědělce nízké výkupních ceny, za které prodávají svoji produkci, přičemž tyto ceny nemohou nikterak ovlivnit. Navíc, čelí i vysokým nákladům současně i zvyšujícím se regulacím, ať již z Evropské unie, či jejich české implementaci. Nepříjemné důsledky má i zvyšující se byrokratická zátěž. K negativním dopadům pro ně přispívá i levná produkce z nečlenských států EU. Příčinou levných cen dovážený potravin, ze zemí mimo EU, je to, že tyto země nemusí dodržovat tak přísné podmínky, jako dodržují členské země EU. Přičemž k tomu podotkl, že Evropská unie produkci z těchto nečlenských zemí EU otevírá dveře stále více! Děje se tak, prostřednictvím obchodních dohod s Ukrajinou a se zeměmi společenství Mercosur, což je několik významných států Jižní Ameriky. Dovoz těchto levných potravin, ze zemí mimo EU, ohrožuje vlastní potravinovou bezpečnost v rámci EU.

Takže, proto také Agrární komora ČR vyzývá vládu, se postavila za zájmy zemědělců na evropské i národní úrovni! Podle Jana Doležala, zemědělství, potřebuje vládu, která bude věci dělat jinak, „která bude místo ideologie prosazovat pragmatismus, zdravý selský rozum a bude umět tyto kroky obhájit před veřejností“. Prezident Agrární komory také varoval před „populismem“. Právě proto Sněm AK ČR pozval i zástupce politických stran, aby vyjádřili názory těchto stran na to, jak bude vypadat zemědělská politika Česka v příštích čtyřech letech.

Sněm chtěl slyšet názory politiků na další rozvoj zemědělství!

Jan Doležal rovněž uvedl, že na jednání sněmu AK ČR byli pozváni i zástupci politických stran, které aspirují na to, že by, tyto strany, mohly zasednout v příští Poslanecké sněmovně, s tím, že by tak ovlivňovali další vývoj českého zemědělství a potravinářství minimálně pro příští čtyři roky. Proto byli jejich zástupci pozváni na jednání sněmu. Zdůraznil, že věří, že příští vláda, která vzejde z říjnových voleb, bude s Agrární komorou ČR a dalšími českými nevládními zemědělskými organizacemi, úzce spolupracovat. To je, jak říkají zemědělci, by české zemědělství a potravinářství i nadále plnilo svoji roli, to je starat se o zajištění potravin pro naše občany. V této souvislosti připomněl, že Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, Zemědělský svaz ČR, Společnost mladých agrárníků, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků a PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, na jaře letošního roku, vytvořili Společnou iniciativu pro konkurenceschopné zemědělství, kvalitní a bezpečné potraviny občanům této země 2025+- Přičemž členové této Iniciativy shrnuli priority, na něž je nezbytné se, v příštích několika letech, zaměřit, a které předloží příští vládě, aby tyto principy uvedla do praxe tak, aby české zemědělství a potravinářství bylo i v následném období nadále plně funkční!

Podporu proklamovaly všechny strany, některé i konkrétně!

Vzhledem k blížícím se parlamentním volbám v říjnu, se, v rámci sněmu Agrární komory ČR, uskutečnila diskuse se zástupci politických stran o prioritách agrárního sektoru, který moderoval prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který pozvaným zástupcům politických stran položil celkem šest otázek. První otázka se týkala otázky, že dochází k zavádění přísnějších podmínek v Česku než vyžaduje samotná Evropská unie v rámci svých regulací. To, podle Jana Doležala, nevytváří pro české producenty výhodné prostředí.

Jako první promluvil předseda odborné komise Kamil Neuwirth (Sociální demokracie), který řekl, že „navyšování požadavků nad rámec evropské legislativy, je absolutně špatně. Nemůžeme být papežštější než papež.“ Podle něj by se měla nová Poslanecká sněmovna přiklonit k revizi stávajících implementací a odstranit z nich ustanovení jdoucí nad rámec unijních pravidel. Načež dodal, že si musíme uvědomit, že čeští zemědělci nemají rovné podmínky se zemědělci ostatních členských států EU. Různé země mají různou výši národních dotací. Některé země poskytují svým zemědělcům exportní dotace. Například v Polsku nejsou zemědělci účastníci sociálního a zdravotního pojištění. Zároveň dodal, že výši nákladů pro zemědělce ovlivňují vysoké ceny energií, přičemž díky ETS2 čeká zemědělce další zdražení jejich výroby. Upozornil, že cena litru nafty stoupne, kvůli tomu, o 7 korun. To je, podle něho, obrovský nárůst!

Jako druhý se ujal slova náměstek ministra životního prostředí Eduard Levý (STAN), který zastoupil původně pozvaného poslance Tomáše Dubského (STAN), který je členem zemědělského výboru Poslanecké sněmovny. K položené otázce řekl, že co se týká nadměrné byrokratické zátěže a kontrol, v tom, souhlasí s tím, co naa sněmu zaznělo, to je, snížit je. Starostové a nezávislí ale, podle náměstka Levého, jsou pragmatici a údajně ví, že se nemohou pouštět do prudkých a přílišných změn. „Nebudu slibovat nesplnitelné,“ doplnil svá slova náměstek Levý.

Po něm vystoupil místopředseda regionální opavské organizace TOP 09 Jiří Michalisko, který upozornil na to, že přijatá regulační opatření by neměla být taková, aby příliš zatěžovala zemědělské podnikatele. Podle něho byla v poslední době nastolena cesta od byrokratizování, v rámci balíčku. Současně uvedl, že TOP 09 se snaží českým zemědělcům jejich činnost usnadnit. V rozvolňování opatření, podle něho, TOP 09 chce pokračovat, aby omezení těchto opatření bylo, pro naše zemědělce, co nejpříznivější.

Lídr hnutí Přísaha pro Středočeský kraj Vladimír Kremlík (Přísaha), který před časem býval ministrem dopravy, začal svůj výstup slovy: „Stejně jako doprava je páteří mobility, tak zemědělství je páteří našeho živobytí.“ Načež dodal, že zemědělství jemu blízké tím, že pochází ze zemědělské rodiny. Toto sdělní podpořil i slovy svého dědy, který kdysi prohlásil: „Ať nás stát nechá na pokoji. My si poradíme, my to umíme.“ Podle Vladimíra Kremlíka to odpovídá postoji hnutí Přísaha. „My odmítáme dodatečné národní podmínky, které se implementují do našeho právního řádu. Nechceme je,“ dodal. Podle něho je to rovněž česká premisa, přijímat podmínky, kterou jdou nad rámec původně přijatých nařízení. Zkrátka, podle něho by neměla být žádní regulace. Mělo by se činit jenom to, co vyžaduje EU. Jenom tím se, u nás, zachová selský rozum.

Následovalo vystoupení ministra Marka Výborného, který podotkl, že mluví i jménem koalice Spolu. Načež řekl, že i on, od nástupu do ministerstva zemědělství, bojuje za to, aby se na české zemědělce nenakládalo více legislativních nároků, než přichází z EU. Připomněl i svá jednání s komisařem EU pro zemědělství a rozvoj venkova Christopherem Hansenem o těchto otázkách. „Obecně platí: méně regulace, více motivace. Dát vám větší prostor pro to, abyste sami rozhodovali o tom, jakým způsobem, ať už v živočišné, nebo rostlinné výrobě budete hospodařit,“ prohlásil Marek Výborný. Současně zmínil dva balíčky zjednodušování podmínek, přičemž se, podle ministra Výborného, ten druhý se připravuje na letošní podzim. Načež dodal, že na letošní Země živitelce již zástupcům zemědělství předal seznam 50 opatření ke zlepšení situace v českém zemědělství a potravinářství.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček (ANO 2011) uvedl několik příkladů, kde podle něj Česká republika překračuje legislativní požadavky EU. „První věc jsou zelená opatření – hovořím o balíčku číslo dvě, tedy o programu rozvoje venkova. Podle EU může být podpora 35 %, my máme 50 %. Zbytečné,“ konstatoval. Stejně tak, podle něho, není nutné, aby protierozní opatření platila plošně. Načež dodal, že zemědělci měli být podporováni férově, to je podle výkonu a kvality, nikoli podle velikosti farmy. Podporován má být ten, kdo produkuje, konstatoval.

„A já si myslím, a Piráti, to zastávají dlouhodobě, že jde-li z veřejných rozpočtů u nás do zemědělské politiky více než čtyřicet miliard ročně, tak veřejnost má právo za ty finance něco žádat,“ prohlásil vedoucí resortního týmu zemědělství Jiří Lehejček (Česká pirátská strana).

Jako poslední, v diskusi, vystoupil předseda Motoristé sobě Petr Macinka. Nejprve řekl, že strana Motoristé sobě je toho názoru, že by měla vláda občanům do podnikání zasahovat co nejméně. Motoristé zastávají k nařízením z Bruselu skeptický názor s tím, že pokud jim nepůjde vzdorovat, chtějí, aby v Česku byly implementovány v minimalistické variantě. Dále k tomu dodal, že Motoristé sobě souhlasí „s tím, že české nadstavby znevýhodňují české zemědělce. Zejména erozní vyhláška a další podobné šílené regulace berou flexibilitu a nepřinášejí žádný efekt.“ Proto, podle něho, budou Motoristé požadovat audit všech nadstaveb během prvních sto dnů po volbách, s tím, že budou požadovat, aby všechny nadbytečné části, byla zavedeny jen formou doporučení.

Pokud jde o další část politické části sněmu, kdy pozvaní politici odpovídali na otázky, které jim položil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, tak souhrn jejich odpovědí vydáme v samostatné zprávě, kterou zveřejním v průběhu tohoto týdne.

Sněm ukončilo přijetí Usnesení 34. sněmu Agrární komory ČR, které, rovněž, zveřejňujeme jako samostatnou zprávu.