Až v 80 procentech polských chovů se využívají antibiotika, uvedlo na základě tvrzení polských médií české ministerstvo zemědělství. Nařídilo proto větší kontroly dovozu před Velikonocemi, sdělilo včera v tiskové zprávě. Podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska je produkce z Polska levnější, protože tamní chovatelé dostávají větší státní podporu. Řekl to na tiskové konferenci Agrární komory ČR, která se již tradičně konala, jako každý rok, před velikonočními svátky, neboť právě v tomto období je zvýšená poptávka na našem trhu po vejcích, zvláště těch bílých.

Zesílené kontroly začaly podle ministerstva v polovině března, budou pokračovat do konce měsíce. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé se do ČR nyní vozí i vejce z Nizozemska, kde se loni řešila fipronilová aféra. Obchodní řetězce podle ní tak možná prodávají zboží, které v západních zemích nechtějí. „Domníváme se, že právě nyní před Velikonocemi dokáže spotřebitel více vnímat apel na českou produkci, která je v porovnání s rizikovými dovozy z Brazílie, Polska či po aféře s vejci z Belgie a Nizozemí dlouhodobě bezpečná, zdravotně nezávadná a na vysoké úrovni chovů i zpracování. Spotřebitel by měl zároveň vědět, že ze současných vysokých cen vajec v obchodech těží především prodejci a rozhodně ne chovatelé, protože těm už řetězce zase platí částku pouze zhruba 1,70 Kč za kus, zatímco v obchodě stále stojí 3 - 3,50 korun, tedy zhruba dvojnásobek, a to bez další přidané hodnoty. Jak je vidět, i tak lze využít, či zneužít podzimní fipronilovou kauzu,“ uvedla Gabriela Dlouhá.

Všechny chovy drůbeže produkující konzumní vejce nebo maso, které jsou dodávány do tržní sítě, jsou pod pravidelnou kontrolou Státní veterinární správy (SVS), zdůraznil Petr Šatrán ze Státní veterinární správy (SVS): Tato kontrolní činnost je, podle něho, prováděna komplexně v celém potravním řetězci, včetně zdraví zvířat. V chovech se sleduje výskyt nebezpečných nákaz jako ptačí chřipka, nebo výskyt původců onemocnění ohrožujících zdraví lidí, například salmonela. Samozřejmě jsou kontrolovány i standardy ustájení, tedy životních podmínek, péče, krmení a napájení zvířat. Také při zpracování masa a vajec jsou prováděny kontroly, včetně laboratorních vyšetření s cílem zajistit bezpečnost potravin.“ A dodává k tomu: Zároveň konstatoval, že používání antibiotik a dalších léčiv se důsledně kontroluje s tím, že SVS ve spolupráci s ostatními organizacemi aktivně podporuje minimalizaci jejich používání. Proto zavedla a finančně podporuje vyšetřování citlivosti významných patogenů k antibiotikům s vizí jejich cíleného používání a minimalizace rizik vzniku rezistencí u baktérií.

Podle ředitele Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Jiřího Bureše se v polských chovech i na základě veřejných dat spotřebovává na jednotku produkce dvojnásobek antibiotik oproti ČR.

V loňském roce veterináři zakázali uvolnit pro český trh 250.000 vajec z dovozu, o rok dříve 1,1 milionu vajec. V ČR se podle údajů ministerstva zemědělství loni vyprodukovalo 2,3 miliardy kusů vajec. V posledních letech stavy nosnic rostou - v roce 2015 jich bylo 8,9 milionu, loni skoro 9,3 milionu. Podle Jandejska nejde o velký posun, alespoň se podle něj zastavil trend poklesu. Ročně sní v průměru každý člověk v ČR kolem 250 vajec.

Loni veterináři provedli spolu s celníky a policisty 430 kontrol tzv. na cestě, tedy přímo při dovozu. Při nich zjistili 93 závad. Z více než 7000 kontrol na místě, kam dovoz směřoval, našli závadu v 212 případech.

Podle Jandejska je takový počet kontrol naprosto nedostatečný. Petr Šafrán ze Státní veterinární správy k tomu dodal, že otázka počte kontrol do budoucna je k diskusi. Pokud by jich ale mělo být více, musela by se lépe personálně a finančně zajistit veterinární správa.

Zdeněk Jandejsek dále zdůraznil, že česká drůbež a vejce jsou kvalitní, bezpečné a chutné a čeští zemědělci mají zájem nabízet ji hlavně našim spotřebitelům, kdy se dokáže lépe využít čerstvost a krátké převozní vzdálenosti. „Vedle všeobecné propagace se snažíme do praxe uvést také myšlenku, aby provozy veřejného stravování či školních jídelen upřednostňovaly pro své potřeby pouze české vejce a maso. U hůře kontrolovatelných levných dovozů nejsou záruky nezávadnosti, jak dokládají kauzy polského či brazilského masa,“ konstatoval Zdeněk Jandejsek a zároveň si položil řečnickou otázku: „Opravdu nám stojí úspora pár korun na kilogramu masa za zdraví našich dětí a dalších spotřebitelů?“ Přičemž se s ostatním účastníky tiskové konference shodl na tom, že je to především otázka pro vedení orgánů státní správy, která za tato školská zařízení zodpovídají.

Z dalších doporučení pro spotřebitele, která během tiskové konference zazněla, lze upozornit například na následující. Kupujte u osvědčených prodejců, zajímejte se o prostředí, ve kterém prodej probíhá, dávejte si pozor na vystavení potravin vyšším teplotám nebo přímým slunečním paprskům. Obzvláště u drůbežího masa a vajec dbejte na hygienické standardy, jako je dodržení doporučených teplot skladování, a to včetně omezení výkyvů při přenosu nákupu domů. Dodržujte data spotřeby a trvanlivosti. Dbejte o to, aby při domácí úpravě nedocházelo ke křížení nádobí či potravin.