Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Tisková zpráva 4. 11. 2025 – Poptávka po tuzemských svatomartinských husách rok od roku stoupá, a to i přesto, že jsou dražší než husy z dovozu. Silný zájem spotřebitelů ovšem letos naráží na propad v domácí produkci. V Česku se letos vylíhlo jen 145 tisíc housat, což je o 13 % méně než loni. Dobrá zpráva ale přichází pro ty, kteří české husy chovají. Ministerstvo zemědělství a veterináři usnadnili pravidla pro prodej. Malí chovatelé už nemusí řešit prodejní limit 35 kusů drůbeže týdně. Od září mohou přímo zákazníkům nebo do místních obchodů prodat až 2 000 kusů ročně. Tato regulace má pomoci malým českým chovatelům uspokojit rostoucí tržní poptávku.
Proč je česká husa dražší? Ceny a nedostatek kapacit
Cena tuzemských hus se zvýšila o nižší jednotky procent. Hlavním důvodem je dražší chovný materiál, menší možnost využít množstevní slevy na nákup krmiv a elektrické energie, vysoké personální náklady a nedostatečné kapacity specializovaných jatek.
„Naše náklady stouply ve všech směrech, od krmiva po energie. Největším problémem ale zůstává porážka – specializovaných jatek je málo, a to žene cenu zpracování nahoru. Pokud bychom měli více kapacit, promítlo by se to pozitivně i do koncové ceny pro spotřebitele. Chceme prodávat, ale nemáme kde porážet,“ řekla předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
„Trh je hladový, ale chybí mu tuzemská nabídka, o kterou přitom mají zákazníci velký zájem. Stát by mohl podporovat navýšení zpracovatelských kapacit, především jatek. To je jediná cesta, jak zamezit odlivu drůbeže do zahraničí, podpořit české chovatele a konečně plně uspokojit poptávku spotřebitelů po tuzemské drůbeži,“ dodal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Ceny hus vykrmených tradičním způsobem s přístupem na pastvu a vodní plochu se každoročně zvyšují. Přesto většina chovatelů již v těchto dnech hlásí vyprodáno. Podle tržních informací vyjde chlazená husa koupená přímo od chovatele na 250 až 350 korun za kilogram. Levnější alternativou je kachna za 100 až 150 korun za kilogram.
Při nákupu zahraniční produkce, která je většinou zmrazená a nedosahuje takových nadstandardních kvalitativních a kulinářských parametrů jako tuzemská chlazená vodní drůbež, může zákazník najít ještě levnější varianty v promo nabídkách obchodních řetězců.
Import dominuje: Odliv kachen do Polska
V listopadu se každoročně do České republiky doveze okolo 2 tisíc tun vodní drůbeže, převážně hus. To je značný objem ve srovnání s domácí roční produkcí hus, která činí asi 600 tun. Ročně se v Česku vykrmí 5 milionů kusů kachen (asi 11 tisíc tun) a nabídka chlazených kachen je dostupná celoročně.
Trendem posledních měsíců je bohužel prodej vykrmených českých kachen a kuřat na sousední porážky do Polska, kde chovatelé dostanou vyšší cenu o více než 5 korun za kilogram oproti cenám na českých jatkách.
Hrozba ptačí chřipky: Apel na chovatele
V předešlých letech atakovala rozmnožovací a užitkové chovy vodní drůbeže ptačí chřipka, která měla vliv i na počet vylíhlých a vykrmených hus a kachen. V loňském roce sice došlo k pozitivnímu vývoji stavů rodičů, s příchodem podzimu jsou ale okolní státy opět zasaženy ptačí chřipkou. Je proto nutné apelovat na komerční i drobné chovatele, aby zvýšeně dodržovali biologickou bezpečnost v chovech. Ta je jednou z hlavních ochran proti zanesení viru.
Nelehká pozice českých chovatelů a hrozba nedostatku vajec
Tuzemští chovatelé musí splňovat mimořádně nadstandardní požadavky na welfare, což vytváří nerovné podmínky v rámci EU oproti většině států, odkud se do Česka dováží tisíce tun drůbežího masa a miliony kusů vajec.
V Česku navíc bude již od roku 2027 platit zákaz chovů nosnic v obohacených klecích. Tento zákaz dosud zavedlo jen několik zemí západní Evropy. Nepatří k nim například Polsko, které je největším dodavatelem vajec do Česka. V Polsku stále žije přibližně 70 % nosnic v klecích, oproti necelým 42 % v ČR. V průměru je stále skoro 40 % nosnic v Evropě ustájeno v klecích, a proto hrozí reálný nedostatek vajec z alternativních chovů v celé Evropě.
„Naše drůbežářství se potýká se zpřísněním požadavků na welfare, pravděpodobně nejvíce ze všech živočišných kategorií. My jako tuzemští chovatelé jsme připraveni tyto standardy splňovat. Problémem je ale fakt, že naše produkce je pak logicky nákladnější, a obtížně tak čelí levné konkurenci ze zemí, které na welfare zatím tolik nedbají. Je potřeba, aby se v tomto ohledu srovnaly podmínky v celé EU,“ uvedla předsedkyně Gabriela Dlouhá.
„Potřebujeme hledat cesty, jak podpořit konkurenceschopnost českých zemědělců a potravinářů a srovnat jejich podmínky s tím, jaká jsou pravidla podnikání v okolních zemích. Z pohledu obchodů považujeme za klíčové zásadní omezení složité byrokracie, podporu domácích zpracovatelských kapacit a modernizaci propagace českých potravin. Musí skončit situace, kdy jsou zbytečnými regulacemi poškozováni čeští producenti a jejich nabídka je pak zbytečně dražší,“ připomíná Tomáš Prouza.
Podle průzkumu Českomoravské drůbežářské unie řada chovatelů v souvislosti s plánovaným zákazem nestihne nebo neplánuje přestavět své chovy. V ČR tak bude odhadem chybět asi milion ustájovacích míst z celkových necelých 6 milionů chovaných nosnic.
Vývoj stavů vylíhnutých a vykrmených hus a kachen (tis. ks)
Rok Vylíhnuté husy Vykrmené husy Vylíhnuté kachny Vykrmené kachny
2016 185 144 15 388 4279
2017 178 144 15 984 5306
2018 184 152 17 146 5877
2019 175 155 14 410 5286
2020 171 159 13 458 6960
2021 182 162 10 249 4536
2022 139 168 14 908 5258
2023 153 169 16 286 4871
2024 167 175 16 261 4739
2025 145* 127* - -
Zdroj: ÚED, ČSÚ, SVS
* Období leden-červen 2025, ale data lze považovat za finální za celý rok. Chov hus na výkrm je sezonní, líhnou se pouze do poloviny roku.
Kapacity pro nosnice dle typu ustájení (v procentech)
Typ technologie/Rok 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025*
0 – bio 0,3 0,5 0,3 0,34 0,61 0,54 0,7
1 – výběh 0,8 1,0 1,0 1,42 1,82 1,53 1,9
2 – podlahový chov, voliéry 22,3 33,7 39,0 38,20 45,18 49,17 55,9
3 – obohacené klece 76,6 64,8 59,7 60,04 52,4 48,76 41,6
Zdroj: ÚED
* Červen 2025