Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku opět zrychlil. V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008. Vliv na to mělo zdražení zboží i služeb v téměř všech oddílech spotřebního koše, nicméně nejvíce se na tom podepsaly vyšší ceny za bydlení. Podle zpravodajství České televize to vyplývá z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Většina analytiků přitom čekala stagnaci na červencových 3,4 procenta.

„Na vývoji se podílely jak ceny zboží, tak ceny služeb z téměř všech oddílů spotřebního koše. Ceny zboží se oproti loňskému srpnu zvýšily o 3,6 procenta a ceny služeb o téměř pět procent,“ uvedla k srpnovému zrychlení meziroční inflace vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

V bydlení, které nejvíce ovlivnilo srpnovou inflaci, stouplo nájemné o 2,5 procenta a vodné a stočné byly proti loňskému srpnu shodně vyšší o 5,5 procenta. Na druhou stranu o 3,4 procenta zlevnila elektřina a o 4,7 procenta zemní plyn. Téměř o sedm procent zdražily výrobky a služby pro běžnou údržbu domácností. V dopravě pak meziročně vzrostly téměř o pětinu ceny pohonných hmot.

Další v pořadí vlivu na meziroční zvyšování cenové hladiny byly ceny alkoholu, tabáku nebo potravin. Například pivo zdražilo o 6,3 procenta a tabákové výrobky o 9,9 procenta. Z potravin si lidé meziročně připlatili za oleje, tuky, vejce nebo zeleninu, zatímco ovoce bylo proti loňskému srpnu levnější. Dál rostly i ceny oděvů a obuvi. Ceny stravovacích služeb stouply o 5,2 procenta.

Důvodem meziměsíčního růstu cen bylo zdražení téměř ve všech oblastech. Například mezi potravinami o více než pět procent proti první polovině prázdnin podražilo máslo nebo vejce, naopak brambory téměř o šest procent zlevnily. Ceny dovolených stouply od července zhruba o tři procenta a přibližně procentní nárůst cen byl u výrobků pro údržbu bytů, u pohonných hmot nebo ve stravovacích službách.

Statistici zveřejnili také vývoj cen v dovozu a vývozu za červenec. Meziměsíčně vývozní ceny vzrostly o 3,1 procenta a dovozní ceny o 2,4 procenta. „V červenci koruna vůči euru a dolaru proti minulému roku výrazněji posílila, což zpomalilo zvýšení meziročních cen,“ vysvětlil vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Ceny ve vývozu v červenci meziročně vzrostly o 7,7 procenta a v dovozu o 7,9 procenta. Stejně jako v předchozích měsících i v červenci pokračovalo výrazné meziroční zdražení minerálních paliv a ostatních surovin. V meziměsíčním i meziročním srovnání ve vývozu i dovozu významně rostly ceny železa, oceli, dřeva a elektřiny, uvedli statistici.

Srpnová meziroční inflace byla o jeden procentní bod vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. K této odchylce přispěla zejména vyšší jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy, a rychlejší růst cen potravin. Prognóza ostatních složek inflace se zhruba naplnila, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

„Zveřejněná data představují výrazné proinflační riziko stávající prognózy ČNB, které jde ve směru výraznějšího nárůstu úrokových sazeb ve srovnání s dosavadním výhledem,“ vysvětlil Král.

Podle něj nárůst spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření vede ke zdražování zejména v sektoru služeb. „Zvýšením cen si jejich poskytovatelé částečně kompenzovali nízké či nulové tržby z dob uzavírek a růst svých provozních nákladů. V srpnu tak například dále zrychlil růst cen v restauracích,“ dodal Král.

K růstu cen služeb významně podle něj přispělo i imputované nájemné, které má v indexu spotřebitelských cen poměrně vysokou váhu. To souviselo s rychlým růstem cen nemovitostí a cen ve stavebnictví.

Podle aktuální prognózy se inflace v druhé polovině letošního roku zvýší výrazně nad horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního inflačního cíle. K tomu přispěje zrychlení růstu cen potravin, vysoká jádrová inflace a zdražování pohonných hmot. K tomu se, podle Krále, následně přidá i obnovení růstu regulovaných cen.

Údaje o srpnové inflaci zvyšují pravděpodobnost, že bankovní rada centrální banky na měnovém zasedání na konci září zvýší základní úrokovou sazbu razantněji, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Podle nich navíc inflace poroste i v dalších měsících a na konci roku by se mohla přiblížit i pětiprocentní hranici.

I podle viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého lze předpokládat, že se inflace ještě zvýší, do konce roku by se mohla pohybovat kolem čtyř procent. „Od začátku příštího roku počítáme s tím, že tato inflace bude tlumená kroky centrální banky a určitým uklidněním v dodavatelsko-odběratelských vztazích, které dnes významným způsobem zasahují do nákladových tlaků, které se propisují do cen průmyslových výrobků a následně do spotřebitelských cen. S ohledem na růst cen dojde k určité korekci ze strany spotřebitelů, protože je otázka, zda růst cen bude také doprovázen růstem tržeb,“ sdělil v pořadu Události České televize.

„Skutečnost, že nůžky mezi odhadem inflace ČNB a realitou se v srpnu dále prudce rozevřely, dává centrální bance pádný důvod, proč pokračovat v utahování měnové politiky. ČNB tak téměř s jistotou na konci měsíce zvýší úrokové sazby. Z možností mezi pokračováním v mírných krocích o 0,25 procentního bodu a radikálnějším zvýšením o 0,5 procentního bodu nabývá na stále větší pravděpodobnosti druhá z nich,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

„Reakce centrální banky na sebe nenechá dlouho čekat. Již na konci září může ČNB zvýšit úrokové sazby o 0,5 procentního bodu a v dalších měsících bude nejspíše ve zvyšování sazeb pokračovat,“ potvrdil i hlavní ekonom Deloitte David Marek. Rovněž podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky je pravděpodobné, že ČNB urychlí tempo zvyšování sazeb, když na konci září zvýší základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu.