Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (dále jen „OSZSP ČR“) se seznámil s Návrhem vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb, výše záloh na úhradu hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2026 (dále jen „návrh úhradové vyhlášky 2026“) a uplatňuje k němu následující zásadní připomínky:

Obecně k návrhu

• OSZSP ČR odmítá přístup Ministerstva zdravotnictví (dále jen „MZ“), potažmo vlády, k aktuální situaci ve zdravotnictví. Návrh úhradové vyhlášky na rok 2026 podle našeho názoru zásadně ohrožuje dostupnost a kvalitu zdravotní péče u poskytovatelů akutní lůžkové péče (nemocnic). V případě schválení návrhu v podobě, v jaké je předložen, dojde ke snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče a k dalším odchodům zdravotníků z nemocnic.

Za naprosto bezprecedentní a nerozumná pokládáme některá tvrzení Ministerstva zdravotnictví uvedená v důvodové zprávě:

„Nemocnice (poskytovatelé akutní lůžkové péče) – tento segment je od pandemie COVID bezprecedentně ziskový, což je evropský unikát, a proto v něm úhradová vyhláška přináší řadu úsporných opatření.“

„Pokles úhrad v akutní lůžkové péči je cílené konsolidační opatření, které společně s úpravou centrové léčby rozděluje část přebytků nemocnic zpět do systému veřejného zdravotního pojištění (v roce 2024 byl zisk nemocnic přes 11 mld. Kč a aktuální zůstatky na účtech přímo řízených nemocnic přesahují 32 mld. Kč, další zůstatky jsou na účtech ostatních nemocnic).“

Výše uvedená tvrzení jsou v příkrém rozporu s aktuální ekonomickou situací nemocnic. Podle informací od jednotlivých odborových organizací a z vyjednávání o navýšení platů a mezd pro rok 2026 jednoznačně vyplývá, že velká část nemocnic, včetně fakultních, je ve velkých ekonomických problémech. Z přímo řízených organizací lze konkrétně uvést Fakultní Thomayerovu nemocnici, Fakultní nemocnici Bulovka, Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a Všeobecnou fakultní nemocnici.

Jak již bylo sděleno výše, zásadní ekonomické problémy má většina krajských nemocnic. Letos kraje dofinancovaly svá zdravotnická zařízení souhrnnou částkou přes 3,5 mld. korun. Mnohé nemocnice byly nuceny si vzít na zvýšení mezd úvěry.

Připomínáme, že Ministerstvo zdravotnictví „snižuje“ úhrady na akutní lůžkovou péči již několik let, a to formou nedostatečného financování schváleného navýšení platů a mezd, což samo opakovaně přiznalo. Nemocnice na zvýšené platy a mzdy neobdržely finance v plné výši ani pro rok 2024 ani pro rok 2025. V uplynulých dvou letech nebyly kompenzovány v potřebné výši ani prudké nárůsty cen energií a další náklady nemocnic.

Požadujeme, aby Ministerstvo zdravotnictví tvrzení z důvodové zprávy ohledně přebytků na účtech nemocnic doložilo, a aby bylo dodatečně zpracováno hodnocení dopadu regulace (RIA).

Tato připomínka je zásadní. 

• V důvodové zprávě Ministerstvo zdravotnictví dále uvádí, že navrhované změny „odbourají či sníží řadu bonifikačních mechanismů, které již v minulosti naplnily svůj účel a nejsou potřeba“. Jedná se například o snížení základní sazby CZ-DRG, finanční tlak na provádění péče v režimu krátkodobých hospitalizací, část výkonů bude bez ohledu na délku hospitalizace a potřeby pacienta hrazena jako jednodenní péče, sbližování či přímo sjednocování úhrad (typicky směrem dolů) a zavedení nového mechanismu cenových soutěží a limitace úhrady v ortopedii.

Návrhy Ministerstva zdravotnictví dle našeho názoru zhorší kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Snížení základních sazeb dopadne na nemocnice, které nyní hospodaří vyrovnaně, a mírné zvýšení nebude mít na další část větší vliv. Odbory opakovaně požadovaly vyhodnotit dopady aplikace režimů jednodenní péče. Přes sliby Ministerstva zdravotnictví jsme neobdrželi žádná statistická data, která by byla schopná vyjádřit, jaký dopad má tato zásadní změna ve způsobu péče na pacienty a zda jí je možné dále rozšířit. Dle našeho názoru tlak na jednodenní péči bude reálně znamenat, že nemocnice nedostane uhrazené náklady na hospitalizaci, přestože ji z medicínských důvodů musí pacientovi poskytnout. Rizikoví nemocní se tak ocitají v ohrožení, protože ekonomický tlak na nemocnice skrze parametry úhradové vyhlášky je bude nutit omezovat délku hospitalizace i tam, kde to může ohrozit život či zdraví hospitalizovaných pacientů. Změny v úhradách jednodenní péče požadujeme vypustit.

Tato připomínka je zásadní.

• Za nedomyšlený a pacienty poškozující považujeme návrh na zavedení mechanismu cenových soutěží a limitaci úhrad v ortopedii. U ortopedických výkonů návrh počítá s tím, že nemocnicím bude uhrazeno pouze 75 % výkonů podle stavu z roku 2024 a zbylých 25 % bude vysoutěženo. Hlavním kritériem soutěží má být cena, což může znamenat zásadní problém z hlediska zabezpečení kvality péče a její dostupnosti. S přihlédnutím k možné délce veřejných soutěží, zvlášť v případě odvolání neúspěšných soutěžitelů, se může stát, že 25 % výkonů nebude vůbec provedeno, což jednoznačně poškodí pacienty. Navržený postup Ministerstva zdravotnictví považujeme za nepromyšlený, nebezpečný a vůči pacientům nezodpovědný. Povede k prohloubení nerovností v dostupnosti péče, zhoršení kvality poskytovaných služeb a k dalšímu zadlužování nemocnic.

Navrhované změny – soutěže ortopedických výkonů požadujeme z návrhu vypustit a regulační ustanovení ohledně počtu výkonů zvýšit na loňská procenta.

 Tato připomínka je zásadní.

• Návrh úhradové vyhlášky je také nevyvážený – některým segmentům přináší navýšení, jiné krátí v extrémní míře – a nereflektuje ani skutečnost, že úhradová vyhláška pro rok 2025 je stále předmětem řízení u Ústavního soudu.

Navrhujeme proto zásadní přepracování návrhu v části poskytovatelů akutní lůžkové péče tak, aby mimo finanční prostředky na zvýšení platů a mezd, které, jak uvádíme níže, navrhujeme alokovat zvlášť, byly paušální úhrady poskytovatelům akutní lůžkové péče navýšeny v průměru o 5 % a to bez centrových léků.

Tato připomínka je zásadní.

• Finanční prostředky na zvýšení platů a mezd, které do návrhu úhradové vyhlášky na rok 2026 nejsou vůbec zakomponovány, požadujeme vymezit zvlášť, a to minimálně ve výši vládního návrhu na zvýšení platových tarifů.

Konkrétně do návrhu vyhlášky navrhujeme pro poskytovatele lůžkové zdravotní péče a poskytovatele zdravotnické záchranné služby vložit nové přílohy obsahující vzorce pro zvýšení platů a mezd zdravotnických pracovníků, a to obdobným způsobem, který byl již opakovaně využit v minulém období např. pro vyplacení mimořádných odměn pro zdravotnické pracovníky ve vyhlášce č. 305/2020 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020, ve znění vyhlášky č. 172/2021 Sb., či obdobné vzorce, které používá Všeobecná zdravotní pojišťovna k naplnění dohody ze dne 8. 12. 2023. Vzorec pro kompenzaci zvýšených mzdových nákladů může být poměrně jednoduchý odpovídající způsobu zvýšení platových tarifů dle vládního návrhu.

1. V případě procentuálního zvýšení platových tarifů se výše úhrady stanoví konkrétní částkou vypočítanou jako součet hodnot průměrných platových tarifů po jednotlivých kategoriích získaných z dat ÚZIS či zdravotních pojišťoven vynásobených koeficientem 1,4 x přepočtený počet zaměstnanců v jednotlivých kategoriích x 12 měsíců x procento odpovídající hodnotě vládního návrhu na zvýšení platových tarifů.

        K_kz = (H_kz x 1,4 x PP_kz x 12 x N)

        K = ΣK_kz

        K ...... hodnota kompenzace zvýšených mzdových nákladů

        K_kz …… hodnota kompenzace zvýšených mzdových nákladů pro jednotlivou kategorii

        H …… hodnota průměrného platového tarifu v jednotlivé kategorii

        PP ...... přepočtený počet zaměstnanců v jednotlivé kategorii

        N ...... procento odpovídající hodnotě vládního návrhu na zvýšení platových tarifů

        kz …… kategorie zaměstnanců dle členění ÚZIS; nabývá hodnot dle počtu kategorií           zaměstnanců

1. V případě navýšení platových tarifů o pevnou částku se výše úhrady stanoví konkrétní částkou odpovídající vládnímu návrhu na zvýšení platových tarifů vynásobenému koeficientem 1,4 x počet zaměstnanců x 12 měsíců.

Koeficient 1,4 byl zvolen záměrně, navýšení základních platů bude mít dopady na ostatní složky platů / mezd a jejich náhrady.

Do návrhu vyhlášky navrhujeme vložit obdobné vzorce také pro poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče a ozdravovny a poskytovatele odbornosti 913, kteří poskytují hrazené služby a vykazují je zdravotní pojišťovně, a to za účelem kompenzace zvýšených osobních nákladů, které opět budou kopírovat vládní návrh na navýšení platových tarifů.

Finanční prostředky na zvýšení platů a mezd budou vypláceny zálohově na měsíční bázi s následným ročním zúčtováním.

Předem upozorňujeme, že uvedený způsob považujeme za právně konformní, součástí úhrad péče jsou i mzdové náklady. 

Tato připomínka je zásadní.

• OSZSP ČR zásadně nesouhlasí se snížením úhrad pro lázně. Navrhované snížení je v přímém rozporu s opakovanými deklaracemi Ministerstva zdravotnictví, že je nutné posílit prevenci. Lázeňská terapie má obrovský vliv na regeneraci a udržení zdravotního stavu mnoha pacientů. Většina nemocných jezdí do lázní s tím, že po lázeňské léčbě, mnohdy již v jejím průběhu, se omezuje medikamentózní terapie, snižuje se počet exacerbací nemocí, a tudíž se snižuje počet hospitalizací a pracovních neschopností. U většiny indikací je lázeňská péče základním předpokladem stabilizace zdravotního stavu a v konečném důsledku snižuje čerpání finančních prostředků v jiných segmentech péče.

Požadujeme, aby úhrady zdravotních pojišťoven byly navýšené na úroveň, která zabezpečí růst paušální úhrady o 5 %.

Tato připomínka je zásadní.

V Praze 25. 9. 2025                                                                                                                       Bc. Dagmar Žitníková

                                                                                                                                                             předsedkyně