Na podzim by měla být představena Národní hospodářská strategie, která má například ukazovat změny ve struktuře energetiky či dopravy až do roku 2030, uvedl ve středu ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Strategie vzniká ve spolupráci s Národní ekonomickou radou vlády (NERV). Činnost tohoto expertního týmu - který pracoval už v letech 2009 až 2013 při finanční krizi, byla letos v dubnu obnovena. Věnuje se například konkurenceschopnosti českého hospodářství a přípravuje doporučení u strategických dokumentů. Má 17 členů.

Chystaná strategie se zaměří na využití 182 miliard z fondu obnovy Evropské unie. Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je už ze 70 procent hotova. Její součástí bude Národní investiční plán. Zároveň má dokument obsahovat i klimatické cíle, ke kterým se ČR v EU zavázala. Na podzim má být strategie předložena vládě i opozici. Česká republika by mohla začít čerpat evropské peníze příští rok v létě, domnívá se vicepremiér Karel Havlíček.

Premiér Andrej Babiš (ANO), který se jednání Národní ekonomické rady vlády zúčastnil, na tiskové konferenci poté zmínil, že stát se musí připravit na negativní dopady, které zasáhnou automobilový průmysl. Ten přitom představuje zhruba 11 procent hrubého domácího produktu Česka a přes 20 procent jeho exportu.

Podle premiéra Andreje Babiše má vicepremiér Karel Havlíček za úkol, nejpozději do konce září představit program reforem, které pak Česká republika předložila do Bruselu ke schválení. Tak by měla získat peníze z evropského fondu obnovy, který byl zeměmi Evropské unie schválen v úterý. Peníze získané z EU chce premiér využít zejména na digitalizaci, vzdělávání, péči o děti, zdravotnictví, to je na nákup přístrojů a zlepšení zdravotní péče, ale i ke zvýšení energetické účinnosti. Chce také urychlit čerpání z evropských fondů.

„V dané situaci má smysl podniknout investice i za cenu zadlužení nasměrování prostředků do prorůstových oblastí,“ uvedl v souvislosti s přípravou strategie člen NERVu a zároveň i předseda představenstva a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš.

Členové NERVu na tiskové konferenci dále informovali o možnostech ohledně oživení ekonomiky v podobě podpory nezaměstnanosti a soukromé spotřeby. Navrhují mimo jiné podporu nízkopříjmových skupin například rozšířením okruhu rodin, které mají nárok na přídavek na dítě. Dále by měli lidé, kteří kvůli pandemii přišli o práci získat podporu pro možnou rekvalifikaci. Zároveň by měl být v ekonomice dlouhodobě ukotven zákonem takzvaný kurzarbeit.

Mezi další návrhy členové NERVu zařadili také možné změny zákonů kvůli daňovému zvýhodnění firemních investic. Mohly by se tak zvýšit limity odpisů, jedná se i o zkrácení odpisového období nebo zavedení mimořádných odpisů majetku. „Diskutujeme nad rekapitalizací podniků a pravidel, která ji mají doprovázet,“ řekl člen NERV a generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. Až podle něj české podniky vyřeší nedostatek likvidity a budou chtít dále rozvíjet podnikání, každé nově příchozí peníze budou potřebovat ochranu, aby navnadily investory, uvedl.

Vláda, podle Daniela Beneše, zajistila dostatečná opatření k zabezpečení likvidity firem. Nyní by měl podle něj vzniknout report o čerpání pomoci. Důležité je připravit se na další měsíce, protože nejtěžší období je teprve před námi, uvedl.

Členové NERVu na tiskové konferenci rovněž uvedli, že k úkolům NERVu mimo jiné patří vyhodnocení funkčnosti nastavených záchranných opatření vlády vzhledem k pandemii koronaviru. Na tomto základě NERV navrhuje opatření, která je možné uskutečnit při přípravě rozpočtu na rok 2021 s výhledem na roky 2022 a 2023. Zároveň zaznělo, že činnost expertního týmu, v němž jsou zastoupeni například představitelé finančního sektoru a zaměstnavatelů a také nezávislí ekonomové, je v gesci vicepremiéra, ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO).

Mimochodem, již v dubnu vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že NERV bude mít za úkol identifikovat problémy ve fungování ekonomiky veřejného sektoru, v konkurenceschopnosti české ekonomiky a připraví doporučení u strategických dokumentů, zejména Hospodářské strategie ČR, založené na dlouho budované vizi Česká republika – země pro budoucnost. Podle něho hospodářská politika státu musí být řízena z jednoho místa, z vlády. Ale bude mít řadu pracovních skupin, dodal tehdy vicepremiér Karel Havlíček.